Arafat promluvil s Clintonem, násilí neutichá

Neutichající násilnosti na Blízkém východě se opět staly důvodem schůzky palestinského vůdce Jásira Arafata s prezidentem Billem Clintonem. Začátek však nebyl zrovna přátelský: oba muži se na sebe ani nepodívali a neprohodili spolu jediné slovo. Přesto nakonec Arafat, který navrhl rozmístění vojsk OSN v Gaze, označil jednání za pozitivní a konstruktivní. Clintona ještě čekají rozhovory s druhou stranou konfliktu - s izraelským premiérem Ehudem Barakem se sejde v neděli.
Boje na palestinských autonomních územích si už od 28. září vyžádaly přes 190 životů.

Poslední události na Blízkém východě

Jeruzalém
Nové srážky vypukly v Jeruzalémě mezi izraelskými policisty a muslimy, kteří se domáhali vstupu do mešit na Starém městě. Podle svědků policisté použili proti davu obušky.

Mnoho lidí bylo zbito či pokopáno, ale zatím nejsou hlášeni žádní ranění. Dva mladí Palestinci, kteří se chtěli probojovat řadami policistů silou, byli zatčeni. Podle izraelského rozhlasu se do mešit dostalo na čtyři tisíce věřících.

Pásmo Gazy
Na manifestaci na jihu pásma Gazy se dnes sešlo 30 tisíc Palestinců, kteří provolávali smrt izraelskému premiérovi Ehudovi Barakovi jako pomstu za vraždu jednoho z vůdců militantní organizace Fatah Husajna Abajáta. Izraelští vojáci ho zabili ve čtvrtek při akci u Betléma.

Fatah oznámil, že Izrael čtvrtečním útokem vyhlásil organizaci válku, a slíbil za smrt svého vůdce odvetu. Mezi osobami, na které se zaměří, má být náčelník generálního štábu izraelské armády generálmajor Šaul Mofaz.

Arafat chce v Gaze vojáky OSN
Mezi tématy schůzky Arafat-Clinton nechyběl ani návrh Palestinců rozmístit v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu mezinárodní síly OSN, což kategoricky odmítá Izrael.

Clinton již začátkem týdne poznamenal, že vzhledem k negativnímu postoji Izraele je toto rozmístění nemožné.

Palestinský předák Jásir Arafat požádal Radu bezpečnosti OSN o vyslání mezinárodních jednotek do pásma Gazy. Rada dosud nerozhodla. Podle informací jednoho z velvyslanců, který si nepřál být jmenován, se zdá, že Spojené státy k tomuto palestinskému požadavku zaujaly zdrženlivý postoj, zatímco Velká Británie a Francie by byly nakloněny vyslat na západní břeh Jordánu a do pásma Gazy "několik set" neozbrojených pozorovatelů.

V souvislosti se čtvrtečním útokem izraelské armády, při němž zemřel jeden z velitelů palestinské militantní organizace Fatah, Arafat označil situaci na Blízkém východě za velmi nebezpečnou a bránící mírovému procesu. Fatah slíbil odvetu izraelské armádě. Přesto v rozhovoru s Clintonem potvrdil svou vůli k míru.

Po schůzce s Clintonem Arafat odjel na ministerstvo zahraničí na jednání s ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou. Agentura Reuters poznamenává, že ministryně si během schůzky s Arafatem četla knihu.

Před příletem do Washingtonu se Arafat zastavil v Londýně, kde vyzval mezinárodní společenství k podpoře proti "vojenské agresi" Izraele a tomu, co nazývá obléháním palestinských měst.

Barak nevěří v obnovení mírového procesu
Izraelský premiér Ehud Barak neočekává obnovení izraelsko-palestinských rozhovorů po nedělním setkání s americkým prezidentem Billem Clintonem.

"Chci zmírnit vaše očekávání, nevěřím, že jednání ve Washingtonu povedou k obnově mírových rozhovorů," prohlásil Barak.

Šéf izraelského kabinetu zmrazil dialog s Palestinci před několika týdny kvůli násilí panujícímu od 28. září na palestinských autonomních územích, při nichž již zemřelo přes 190 lidí.

Vyhlášení palestinského státu se odkládá

Ústřední rada Organizace pro osvobození Palestiny odložila setkání, na kterém měla 15. listopadu rozhodnout o jednostranném vyhlášení palestinského státu

Ve dnech 12. až 14. listopadu se totiž sejde v Dauhá Organizace islámské konference, která bude jednat o protiizraelském povstání Palestinců

Rada měla o palestinské státnosti původně rozhodnout 10. září, ale odložila jednání na 15. listopad. Tento den roku 1988 totiž vyhlásil Arafat palestinský stát v exilu v Alžírsku

Boje pokračují
Jeden izraelský policista byl v pátek zraněn ve východní části Jeruzaléma nedaleko Herodovy brány. Policie po předběžném vyšetřování dospěla k závěru, že šlo o palestinský pumový atentát. Cílem byla skupina policistů.

Granát vybuchl podle agentury Reuters na muslimském hřbitově těsně u Starého města. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Policie uzavřela okolí.

Do jeruzalémského Starého města byly k mešitám vyslány posily stejně jako každý pátek, což je den muslimských svátečních modliteb.

Palestinci totiž opět vyhlásili den hněvu. Z bezpečnostních důvodů je proto přístup na Chrámovou horu, tedy k mešitám, vyhrazen pouze muslimům starším 45 let.

V této věkové kategorii je podle izraelských zkušeností míň radikálů ochotných provést atentáty.

Mladí Palestinci zapálili v Betlémě izraelskou vlajku při pohřbu jednoho z vojenských velitelů palestinské militantní organizace Fatah Husajna Abajáta, který byl zabit při nedávném raketovém útoku izraelských vrtulníků (10. listopadu 2000).