Postavenými stany před Rudolfinem chtějí squatteři vyjádřit, že vyklizením Ladronky přišli o střechu nad hlavou. "Chápeme, že se nám nepodaří duch Ladronky obnovit a vrátit, ale chceme dát najevo svůj nesouhlas se čtvrtečním zásahem policistů," řekla jedna z demonstrujících lidí.
Obyvatelé z Ladronky, příznivci squattingu a lidé, kteří je podporují se před Rudolfinem na náměstí Jana Palacha sešli krátce po třetí hodině odpolední. Mezi Rudolfinem a Mánesovým mostem rozvěsili transparenty s nápisy "Praha - evropské město ostudy ničí alternativní kulturu" či "Policie lže, krade a lidi bije".
U sochy Antonína Dvořáka ležel transparent "Není Dvořák jako Dvořák, tenhle tady bude pořád", upozorňující na radního Filipa Dvořáka, který vyklizení Ladronky inicioval.
Lidé příchozí na happening si mohli dát čaj i teplé jídlo, děti dostávaly nafukovací balónky s nápisy Ladronka a všichni mohli podepsat petici za zachování Ladronky.
Kolem šesté hodiny večerní bylo na happeningu už pět stovek lidí. Přestěhovali se z náměstí Jana Palacha k bočnímu vchodu koncertní síně na nábřeží, postavili osm stanů.
Předem zřejmě neohlášené akci přihlížela desítka policistů.
Jeden z obyvatel Ladronky, syn prezidentova kancléře Iva Mathého, komentoval dnešní výrok předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause v televizi Nova, že na Ladronce bydlela "zlatá mládež". "Je pravda, že mi platil státem přiznané alimenty a jednou mi půjčil deset tisíc korun. ... Rozhodně od něj nemám žádnou finanční podporu," nesouhlasil Mathé. Diví se, že "pan Klaus tvrdí věci, které si nejdříve nezjistí". Ivo Mathé mladší se svým otcem nežije od svých pěti let.
Na Ladronce podle Mathého bydleli lidé z různých sociálních skupin, všichni ale odešli od rodičů a neměli kde bydlet.
V rámci kampaně Občanského sdružení Ladronka proti vyklizení sociálně kulturního centra Ladronka se v týdnu od 13. do 19. listopadu uskuteční řada kulturních a protestních akcí v Praze, České republice i v dalších zemích.
Den po vyklizení Ladronky pořádali squateři tiskovku
Už v pátek 10. listopadu, den po vystěhování, uspořádali squatteři tiskovou konferenci, na níž vysvětlili své názory k policejnímu vystěhování. Podle nich je postup města Prahy protizákonný a hodlají se bránit i soudně. Tento názor podpořili i jejich právní zástupce Jan Křeček, poslanec Stanislav Křeček a aktivista John Bok, kteří byli na konferenci také přítomni. Představitelé magistrátu však nadále trvají na své pravdě.
Jan Křeček považuje postup Prahy za zcela nepřípustný, protože vyklizením objektu vzalo spravedlnost do vlastních rukou, i přestože v této věci již více než rok probíhá soudní proces. Podle Křečka by mohl tento krok vytvořit nebezpečný precedens, který se netýká jen squatterů, ale všech nájemníků. Toto tvrzení podpořil i poslanec parlamentu Stanislav Křeček, předseda Sdružení nájemníků.
Pronajímatel by se tak podle něho mohl sám rozhodnout, že smlouva je neplatná a objekt vyklidit. "Takto se postupovat nesmí, nikdo nesmí vzít spravedlnost do vlastních rukou, ani radní Dvořák," uvedl. John Bok označil postup magistrátu a městské policie za "právní anarchismus" a dodal, že ani argument podezření ze spáchání trestného činu policii neopravňuje k vyklizení objektu, na který existuje nájemní smlouva.
Smlouva stále platí
Jan Křeček dnes také podal Městskému státnímu zastupitelství v Praze oznámení o podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu. Ten byl podle jeho názoru spáchán tím, že pražský magistrát přikročil k vystěhování, přestože dosud nebyl vydán žádný pravomocný rozsudek v této věci. Objekt statku Ladronka je řadu let užíván na základě smlouvy, kterou Trade Centrum Praha (správce objektu) uzavřelo s Nadací Ladronka 1. června 1994.
Hlavní město Praha podalo 30. března 1999 společně s Trade Centrem Praha a.s. žalobu proti Nadaci Ladronka a jejímu právnímu nástupci Občanskému sdružení Ladronka na vyklizení objektu. Obvodní soud pro Prahu 6 nařídil v této věci dosud jen jediné jednání, které proběhlo 24. května 2000, aniž by padlo nějaké rozhodnutí. Soudní jednání bylo odročeno na neurčito a další stání nebylo do dnešního dne nařízeno.
Navíc advokát Křeček podal 12. listopadu 1999 žalobu, která napadá kupní smlouvu, uzavřenou mezi městem Praha a firmou Santé, která hodlá v prostorách středověkého statku provozovat zdravotnické zařízení pro horních deset tisíc. Křeček také požádal o pomoc Policii ČR, aby umožnila Občanskému sdružení Ladronka vstup do objektu, mají totiž nájemní smlouvu a tudíž i právo vstoupit do budovy. Do dnešního dne však neobdržel žádnou odpověď.
Sami squatteři chystají na tento víkend kampaň proti vyklizení Ladronky. Podle Iva Mathého by se mělo jednat o nejrůznější happeningy a demonstrace, rozšiřovat se bude také petice, která bude k dispozici i na adrese http://www.ladronka.cz/.
Jak to vidí magistrát
Advokát obyvatel bývalého statku Ladronka v Praze 6 Jan Křeček tvrdí, že squatteři mají na budovu nájemní smlouvu. Pražský magistrát však tamní obyvatele vystěhoval.
Smlouvu podle právníka podepsala před šesti lety společnost TCP, která zajišťuje pro město některé služby. Radní Filip Dvořák však řekl, že žádná taková smlouva není.
"Neexistovala žádná nájemní smlouva s TCP," prohlásil radní. Squatteři se podle něj mohou řádně domáhat práva užívání objektu před soudem. "Budu nést plnou tíhu odpovědnosti, budu chodit před soud," uvedl Dvořák, který o vyklizení
budovy rozhodl.
Křeček novinářům řekl, že squatteři již dříve dostali výpověď z nájmu, ta je ale podle něj neplatná. U soudu podle advokáta leží žaloba hlavního města i firmy TCP na vyklizení objektu, soud však dosud nerozhodl. "TCP žalobu podalo, nevím, jestli hlavní město Praha," uvedl radní Dvořák.
Na tiskové konferenci radní zopakoval, že hlavním důvodem pro vyklizení objektu byly stížnosti obyvatel z okolí a jejich petice. Po vyklizení budovy ihned začnou zabezpečovací stavební práce, dodal.
Pro squattery podle něj město předplatilo do poloviny listopadu místa v ubytovně v Kořenského ulici v Praze 5. Strážníci podle radního Rudolfa Blažka nasadili do akce zhruba 30 mužů; ti mají speciální výstroj, podobnou zásahovým jednotkám policie.
Náměstek ředitele strážníků Karel Lán vysvětlil, že toto vybavení strážníci užívají tehdy, když lze očekávat možnost nějaké agrese. V Ladronce má v budoucnu vzniknout luxusní zdravotnické zařízení společnosti Santé. Město už loni podepsalo s touto firmou smlouvu o nájmu pozemku a smlouvu o smlouvě budoucí na prodej statku.
Nájemní smlouva na částku 121 tisíc korun ročně začne platit, až Santé získá stavební povolení k opravě, uvedl Dvořák. Prodej za 2,1 milionu korun se podle něj uskuteční poté, co firma Ladronku opraví. Stavební povolení musí Santé získat nejpozději v červnu, opravy musejí skončit do 2,5 roku po jeho vydání, dodal.
Obsazení squattu Ladronka
Squatteři odsadili břevnovský statek Ladronka před sedmi lety. Vybudovali tam sociálně-kulturní centrum, kde pořádali různé akce. Pražský magistrát, který objekt vlastní, se podle radního Michala Dvořáka rozhodl k jeho vyklizení po opakovaných
protestech obyvatel z okolí.
Radní Dvořák vysvětlil vyklizení Ladronky tím, že již není dále možné, aby Praha netečně přihlížela nerespektování práv majitele ze strany squatterů. K zásahu podle něj přispěl i velký počet stížností obyvatel z okolí adresovaných radnici Prahy 6 a také petice s více než stovkou podpisů.
"Obyvatelé poukazují na stále se zhoršující situaci, kdy se z Ladronky stalo mezinárodní centrum squatterů z Německa, Rakouska, Anglie a Nizozemska, což se odráží na stavu celého okolí zaneřáděného především po víkendových akcích," řekl radní.
Bývalý statek je podle něho navíc ve špatném stavu a Praha nemůže ručit za zdraví lidí, kteří v něm nelegálně bydlí. Město jej začne ihned po vyklizení stavebně zabezpečovat. Dosavadním obyvatelům nabídneme na nezbytně nutnou dobu náhradní ubytování, dodal Dvořák.
