Základní údaje o havárii |
Podle mluvčího ruské Severní flotily Vladimira Navrockého akce skončila proto, že potápěčům se přes sérii pokusů nepodařilo proniknout hlouběji do vraku ponorky.
"Potápěči se už nebudou potápět do útrob plavidla ležícího v hloubce asi 108 metrů na mořském dně," řekl mluvčí.
Norští a ruští potápěči se přes špatné počasí 17 dní pokoušeli vyprostit těla námořníků z ponorky Kursk. Dosud vynesli na hladinu 12 ze 118 těl, která pohřbil vrak 12. srpna.
Potápěči se pokoušejí zjistit příčinu tragédie
Potápěči prozkoumají stav první, nejvíce zničené komory ponorky, aby se pokusili objasnit, co způsobilo tragédii plavidla a za jakých okolností se potopilo.
Zároveň připraví ponorku k případnému vyzdvižení na hladinu moře. Podle Navrockého zatím však není jisté, že se ruské velení k tomuto kroku příští rok odhodlá.
Norské plavidlo Rogalia, které je plovoucí základnou potápěčů, odpluje z Barentsova moře pravděpodobně ještě večer.
Příčiny potopení ponorky zůstávají dosud neznámé. Někteří ruští generálové upřednostňují verzi, podle níž se Kursk srazil s ponorkou NATO a pak došlo k explozi na její palubě.
Většina se však přiklání k tomu, že neštěstí způsobila exploze v torpédové komoře Kursku, kterou způsobila technická závada.
Norská mnohoúčelová loď Regalia operuje v Barentsově moři, kde pokračují práce na vraku jaderné ponorky Kursk. V popředí vlajka ruského námořnictva na velké protiponorkové lodi Admirál Čabaněnko, která v oblasti též plní svou misi (25. října 2000). |