"Ve školách dosud převažují snahy o výkonnost a rychlý postup v učení, založené na ustáleném modelu vyučovací hodiny, na předávání hotových poznatků, na vynucené kázni, na dominantním postavení učitele. To se musí změnit," píší autoři této kapitoly Jan Tupý a Vladimíra Spilková.
V dokumentu doporučují, aby se ve školách začaly používat metody výuky, při nichž žáci hledají, ptají se, projevují vlastní názory, dělí se o práci, jsou samostatní. Díky
tomu si mohou lépe propojit poznatky z jednotlivých předmětů.
Tedy vědět nejen, kdo byl Edison, ale i co se v jeho době zajímavého napsalo, co se dělo ve světě, jaký styl převládal. "Jde o umění chápat v souvislostech. To je nesmírně důležité, protože život není o předmětech. Na to se pořád zapomíná, a proto také je základní škola tak odtržená od života.
Padesát šedesát let se - vyjma posledních kapitol dějepisu - učí vesměs to samé," soudí ředitel Svobodné základní školy v Londýnské ulici v Praze Jaroslav Kotal. Právě jeho škola se snaží už několik let učit děti jinak. "Dnešní děti jsou někde úplně jinde. Chtějí pracovat s mobily, s počítači. Denně je zavalují informace a škola by je měla naučit rozpoznat podstatné a nepodstatné, důvěryhodné a lživé. Měly by umět naučit se psát petici, chovat se jako občan," říká Kotal.
Ale nic se nesmí přehánět, varuje ředitel největší Základní školy v Semilech Jaroslav Vávra. "Posun od faktografie k vyhledávání informací a učení kreativitě nesmí znamenat, že žákům škola nebude poskytovat základní poznatkovou výbavu. Bez té by se stejně v informacích nevyznali," upozorňuje.
Kromě hledání toho správného poměru - který hodlá stanovit ministerstvo školství nově koncipovanými rámcovými osnovami - naráží nové pojetí výuky na další problém. Soudě podle toho, že inovativní školy se dnes dají spočítat málem na prstech, učitelé o novoty nemají zájem. Pro většinu je pohodlnější setrvat u rutiny, jakou praktikují už léta. "A nelze jim to příliš zazlívat: rodiče od nich očekávají, že budou výkon po dětech chtít. Je tu to strašidlo přijímaček na střední školy," říká Václava Macáková z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 2.
Učit se novým metodám by podle autorů Bílé knihy měla v budoucnu pomáhat pedagogická centra.
"Jenže to by u nás, na malé škole, byl problém. Učitelé jsou tu stěží zastupitelní. Je téměř nepředstavitelné, že by měli jezdit na častá školení. Od nás z hor je to jenom do okresního města a zpátky záležitost na celý den," posteskl si ředitel Základní školy v Harrachově Vladimír Peřina.
Zítra: Výuka cizích jazyků Ve čtvrtém dílu seriálu budeme zjišťovat, zda je osmileté dítě připraveno učit se cizímu jazyku. Předchozí díly vyšly 30. a 31. října.
