Stanice je pouze provizorium do té doby, než bude uzpůsobena k pobytu více osob. Její obytná kapacita je sedm lidí. Maximální obsazení se plánuje v únoru 2006. Nejdelší pobyty se plánují na půl roku a kosmonauti se budou vždy měnit pouze tři až čtyři, nikoliv celá posádka.
První posádka - Rusové a Američan - budou prvními lidmi, kteří budou žít na stanici a odstartují tak přípravu na možný život člověka na jiných planetách.
"Jejich let je zásadní pro budoucí výzkum této planety, Měsíce, Marsu a asteroidů," řekl zástupce vedoucího Johnsnova vesmírného střediska Michael Foale.
Velitelem této čtyřměsíční mise, nazvané Expedice jedna, je Američan William Shepherd. Druhý člen posádky, Rus Jurij Gidzenko, je velitelem sojuzu, který kosmonauty k ISS dopravuje. Rus Sergej Krikaljov v expedici působí jako palubní inženýr.
První posádka bude mít netypický režim
Činnost první expedice bude oproti jiným misím netypická. Kosmonauti se téměř nebudou věnovat vědeckým, lékařským nebo technologickým experimentům, ale pozornost soustředí výhradně na oživování prvních modulů ISS. Měli by tak připravit podmínky pro další posádky, které se kromě rozšiřování stanice budou stále více věnovat i výzkumu vesmíru.
První stálá expedice na ISS potrvá do února příštího roku, kdy pro posádku přiletí americký raketoplán v rámci mise STS-102. Na stanici ji vystřídá tým Expedice dvě ve složení Jurij Usačov, Susan Helmová a Jim Voss.
Rusko má peníze jen do jara
"Financování programu ISS je z ruské strany značně nedostatečné. Pokud parlament neodsouhlasí zvýšení rozpočtu na vesmírný výzkum, nebudeme se již od dubna 2001 moci na projektu ISS podílet," řekl představitel ruské vesmírné společnosti Eněrgija Valerij Rjumin.
Společnost Eněrgija již začátkem října varovala, že finance na provoz ISS jsou prakticky vyčerpané. "Máme peníze jen na splnění našich nejnutnějších závazků v rámci mezinárodního programu," řekl tehdy nejmenovaný představitel společnosti agentuře AFP.
Ruská strana má vyslat k vesmírné stanici dvě zásobovací lodě, a to v listopadu 2000 a únoru 2001. Orbitální komplex mají zásobit palivem a přivézt vodu, potraviny a technické zařízení pro stálou posádku.
Z prohlášení představitelů Eněrgije vyplývá, že na tyto dvě zásobovací rakety ještě prostředky jsou, ale tím finance končí. Rusko se však zavázalo vyslat k ISS v roce 2001 celkem osm lodí, z toho šest zásobovacích a dvě s kosmonauty, kteří by střídali dosavadní posádku.
"Rozpočet vyčlenil na ISS 40 milionů dolarů, zatímco Rusko se zavázalo vynaložit na tento projekt čtyři miliardy dolarů," pozornil ředitel Ruské kosmické agentury (RKA) Jurij Koptěv. RKA ještě před určitou dobou tvrdila, že se jí podařilo získat 3,5 miliardy dolarů komerční činností, především vypouštěním družic za úhradu pro Američany; nyní však agentura o těchto zdrojích mlčí.
ISS je mezinárodním projektem
Výstavba komplexu ISS, který podle vědců znamená konec éry soupeření a začátek smysluplné spolupráce v kosmu, má přijít na 60 miliard dolarů. Kromě Ruska, USA, Japonska, Kanady a Brazílie se na projektu podílí také 11 evropských států.
Celá obří soustava má být po dokončení dlouhá 109 metrů a široká 88 metrů - tedy o něco větší než fotbalové hřiště. Vážit má asi 470 tun a Zemi by měla oblétávat za 92 minut při rychlosti 7,7 kilometru za sekundu. K ISS se má v lednu 2001 připojit americký laboratorní modul Destiny a o dva roky později další části jako evropský Columbus či japonská Kibo.
V současné době jsou již ve vesmíru tři moduly - modul Zvězda, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vynesen letos v červenci, a moduly Zarja a Unity, dopravené do kosmu v roce 1998.
 Z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala ruská raketa s první posádkou Mezinárodní kosmické stanice (ISS), kterou tvoří ruští kosmonauté Jurij Gidzenko a Sergej Krikajlov a velitel čtyřměsíční mise, americký astronaut Bill Shepherd (31. října 2000). |
 Z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala ruská raketa s první posádkou Mezinárodní kosmické stanice (ISS), kterou tvoří ruští kosmonauté Jurij Gidzenko a Sergej Krikajlov a velitel čtyřměsíční mise, americký astronaut Bill Shepherd (31. října 2000). |
