"Bratři a sestry, je pro mě velkou ctí, že se můžu setkat s takovým počtem lidí," promlouvá dalajlama, aby vzápětí upozornil, že není léčitelem ani někým, kdo má zvláštní schopnosti.
Mluví o nutnosti vnitřního klidu, sounáležitosti, náboženské toleranci. Často se usměje, zavtipkuje, napije se čaje. Populační exploze, zhoršení stavu životního prostředí a růst rozdílu mezi bohatými a chudými, zněla dalajlámova odpověď na otázku z publika "co je největší problém lidstva a jak jej řešit". K problému populační exploze s úsměvem dodal, že jako nenásilné řešení vidí to, že by se daleko více lidí mohlo stávat mnichy a mniškami.
V naplněné Sportovní hale začal program krátce po 16:30 filmem o Tibetu, po kterém následovalo vystoupení dvou tibetských hudebníků. Namgjal Lamuová žijící v Nizozemí a Tändzin Gonpo žijící ve Francii patří mezi více než 120 tisíc tibetských uprchlíků, kteří se za hranicemi své země snaží propagovat její kulturu.
Co doopravdy přitáhlo včera téměř deset tisíc lidí? "Hrozně jsme se těšily, je velký sympaťák," vyhrkne ze sebe studentka Markéta Hejduková, která přijela společně s kamarádkami až z Plzně.
"Hned jak jsem viděla plakát s pozvánkou na akci, tak jsem byla rozhodnutá, vždyť poprvé je někde jinde než na Pražském hradě. Strašně mu fandím, stejně jako náš prezident umí krásně povídat, líbí se mi jeho snaha o mír, chtěla bych, aby mu jeho plány vyšly," podotýká.
Do Prahy přicestoval také Milan Fujda. V ruce drží tibetskou vlajku, studuje religionistiku v Brně. A jak upozorňuje, do Prahy s ním přijel celý jeho pokoj z koleje. Také on fandí dalajlamovi, mluví o tom, jak Tibet potřebuje pomoc. "Jsem přesvědčen, že dalajlama může okouzlit mnoho jedinců a tak měnit pomalu svět," konstatuje.
Tomuto duchu odpovídá i režie vystoupení. Hlediště je potemnělé, je ticho, pohledy lidí jsou upřeny na vyvýšené a osvětlené pódium s kobercem, na kterém sedí dalajlama. Každý detail v jeho tváři je možné sledovat na čtyřech velkoplošných obrazovkách, zavěšených nad ním.
"Jdu ze zvědavosti, chtěla bych blíže poznat buddhismus, Tibet mi ale nic moc neříká," pronese vyučená kadeřnice. Než dalajlama dokončí svou přednášku, není v hale téměř k hnutí. Pořadatelé podléhají tlaku několika stovek lidí, na které nezůstaly lístky, a zdarma je pouštějí dovnitř.
"I kdybych se nedostal, tak mi to nevadí," sděluje v rychlosti známý písničkář a vyznavač buddhismu Pepa Nos. "Stačilo by mi nesmírně radostné zjištění, kolik lidí tady je. Je vidět, že mají potřebu slyšet pokojná slova," dodává. Po necelých dvou hodinách akce končí.
Přednáškou ukončil dalajláma svoji třetí návštěvu České republiky. Poprvé přijel do tehdejšího Československa v únoru 1990 na pozvání prezidenta Václava Havla a na podzim 1997 přijel do Prahy stejně jako nyní na konferenci Fórum 2000.
Život čtrnáctého dalajlamy
Dalajláma se narodil v severním Tibetu v chudé rolnické rodině v roce 1935. Ve dvou letech byl tradičním způsobem rozpoznán jako reinkarnace posledního třináctého dalajlámy. Hlavou tibetských buddhistů byl ve Lhase prohlášen v roce 1940.
Kvůli nemožné dohodě tibetského lidu s čínskou vládou opustil dalajláma v březnu roku 1959 Lhasu a našel útočiště v indické Dharamshale. V Indii zůstává dalajláma duchovním vůdcem tibetského národa a oficiálním představitelem jeho vlády v exilu.
V roce 1959 zahájil kampaň za mírový návrat tibetské nezávislosti, činnost, za kterou byl v roce 1989 vyznamenán Nobelovou cenou.
 "Bratři a sestry, je pro mě velkou ctí, že se můžu setkat s takovým počtem lidí," promlouvá tibetský duchovní vůdce, který zcela vyprodal Sportovní halu. (18. října 2000) |
