Ročně se na něj obrací na pět set posluchačů všech ročníků. Nejčastější obtíže však nejsou zdaleka jen spojeny se studijními výsledky. Jan Grulich hovoří spíše o nezralosti.
"Někteří svoji dospělou roli nezvládnou, protože potřebují mít stále pomocnou ruku rodičů," říká psycholog.
Mnohdy je příčinou i zklamání studenta z prvních měsíců na vysoké škole. Podstatnou část studia totiž v prvních ročnících tvoří všeobecné základy, a náplň učení tak nemusí odpovídat představě nadšeného adepta archeologie nebo ekonomie. "Někdy hraje roli i poněkud dětská představa oboru - studenti medicíny chtějí být už v prvním ročníku chirurgy," potvrzuje Grulich.
Narcistické poruchy osobnosti jsou stále častější. "Narcista je například obletovaný premiant gymnázia v Litomyšli. V Praze jsou ale stejně jako on geniální všichni. Narcista ovšem konkurencí trpí a případný vlastní neúspěch nesnese," říká Grulich.
Na některých vysokých školách je přitom úspěchem třeba trojka. Narcisticky založený jedinec se ovšem s ohodnocením "dobře" nevyrovná. Stoprocentní úspěch je přitom pro něj zárukou zájmu, obdivu a lásky.
"Velice zjednodušeně lze říci, že zatímco na počátku století nezvládli svoji rodičovskou roli otcové a ordinace se plnily především neurotiky, na konci tohoto století selhávají ženy jako matky," uvažuje Grulich. Podle něj se nyní matky svým potomkům dostatečně citově nevěnují. Dítě pak získá dojem, že zájem, který postrádá, si u matky vydobude svým úspěchem.
Tento typ poruchy však podle psychologa souvisí také s atmosférou panující ve společnosti. "Duchem doby je dnes jednoznačně právě úspěch," dodává Grulich.
DŮSLEDKY PŘIDĚLÁVAJÍ PRÁCI PSYCHIATRŮM
Méně draví jedinci se vysokým nárokům, jež na ně vysokoškolské studium klade, nedokážou přizpůsobit. Psychiatr Zdeněk Kalvach z Krizového centra pro posluchače vysokých škol to přičítá jednak nesamostatnosti, jednak nedostatečnému zájmu o studium.
"Často se stane, že studenta na vysokou školu doslova zaženou rodiče, jemu samotnému ale na studiu nezáleží," tvrdí Kalvach. "Psychické poruchy se objeví také v případech, že posluchač vlastně nemá zájem o konkrétní obor, chce 'jen tak studovat'," dodává psychiatr.
Pacienty pak sužují například stavy úzkosti, pocity napětí, nespavost, bolesti hlavy, zad a svalů. Jen ojediněle potíže přerostou až k pokusům o sebevraždu a lékař nařídí či doporučí hospitalizaci. "Takových pacientů máme za rok zhruba desítku," vypočítává Kalvach.
Většina pacientů přichází s depresemi a neurotickými poruchami. Za tři roky existence centra psychiatrickou ordinaci vyhledalo na sedm set pacientů.
V poslední době podle zkušenosti Zdeňka Kalvacha narůstá počet klientů-vysokoškoláků s poruchami příjmu potravy. "Před deseti lety jsme o nich četli pouze v knihách a na vědce, již se těmito případy zabývali, jsme pohlíželi jako na lidi s neobvyklým koníčkem," vzpomíná lékař. "Nyní tato porucha tvoří jasnou většinu problémů, s nimiž klienti přicházejí."
Těmito problémy trpí hlavně dívky. Jejich stav se ovšem obyčejně zhorší právě s nástupem do prvního ročníku vysoké školy.
PŘIBÝVÁ ZÁVISLOSTI NA POČÍTAČÍCH
Psychickým a fyzickým závislostem zatím posluchači vysokých škol většinou s úspěchem odolávají. "Problémy s drogovou závislostí jsme zaznamenali jen ojediněle. Častěji je to alkohol, máme v péči okolo dvaceti studentů, kteří s ním mají potíže," říká Kalvach.
Psycholožka Studentského domu v Dejvicích Alena Koblicová ovšem mezi hlavní skupiny problémů, s nimiž přicházejí mladí pacienti, řadí na první místo závislost na počítačích a počítačových hrách. "S tím těsně souvisí i třetí nejčastější psychická potíž - osamělost," konstatuje Koblicová.
Pacienti spolu sice žijí na kolejích a vídají se ve škole, podle mínění psycholožky spolu však moc nekomunikují. "Osobně se s tímto problémem setkávám častěji než dřív."
PORUCHA SI NEVYBÍRÁ
Patří studenti některých oborů k ohroženějším než druzí? Psycholog Grulich označuje za většinu svých pacientů posluchače humanitních oborů a ekonomy. Psychiatr Kalvach naopak jmenuje především technické obory. Stejně tak si poruchy nevybírají své oběti podle jiných znaků.
Trápí jak mimopražské studenty, tak Pražáky; mladé muže i ženy bez rozdílu. Jen jedno mají velmi často společné: psycholožka Koblicová tvrdí, že pokud s něčím souvisí, tak s věkem.
Rizikové faktory studia na VŠ
* nesamostatnost po odchodu od rodičů
* zklamání z obsahu studia,
* nevyhraněný zájem o obor studia
* narcistní poruchy
* orientace na úspěch
* nedostatečná dravost
* závislost na počítačích
