Právě vypracovávaná památková koncepce hlavního města zřejmě potvrdí názor, že časté a mnohdy necitlivé půdní vestavby ničí pražské panorama. A určí přísná pravidla pro domy na Malé Straně, Hradčanech, části Starého Města, pro objekty na nábřeží a kulturní památky.
"Některé případy ukázaly, že půdní vestavby nejsou správná cesta. Dosud jsme postupovali vpodstatě tak, že jsme v takových případech povolovali jednu řadu oken či vikýřů. To se teď asi zásadně změní, protože není možné radikálně měnit střešní krajinu v Pražské památkové rezervaci," sdělil zástupce vedoucí odboru památkové péče pražského magistrátu Jiří Musálek.
Podotkl, že v nejbližších týdnech odbor předloží koncepci k veřejné diskusi. A ta může být bouřlivá a rozporuplná. Podle představitelů první městské části totiž zejména díky půdním vestavbám nevymizely z centra města nově zřizované byty.
"V centru města není kde stavět. Získat zde byt je možné po úmrtí dosavadního nájemníka či jeho odstěhování bez poskytnutí náhrady, anebo nová výstavba. Tu však představují právě půdní vestavby," tvrdí místostarosta první městské části Karel Loucký.
Mezi počtem nově postavených bytů a půdních vestaveb v historickém jádru města je značný nepoměr. Zatímco za poslední roky městská část postavila jediný bytový komplex, a to dům s šestadvaceti byty v Hellichově ulici, půdních vestaveb ve svých domech umožnila stovky. A hodlá v tom pokračovat.
"Všude, kde to půjde, budeme půdní byty podporovat. Je to menší zlo než přihlížet, jak se centrum města dále vylidňuje a památky jsou jen kamennými domy bez života. Kromě toho zbývá už jen necelá stovka domů v našem vlastnictví, kde půdní byty ještě nejsou a dají se udělat," míní Loucký.
"To je lichý argument, že půdní vestavby podporují bydlení. Nemohou být totiž náhražkou za byty, které zmizely, protože vlivem komerčních tlaků byly vyměněny za kanceláře. Přirozená obytná patra tak mizí a byty se umisťují do půd, které by měly zůstat volné," namítá památkář Miloš Solař ze Státního ústavu památkové péče.
Podle Louckého apel přichází pozdě, protože většina využitelných půd je už zastavěna.
"Tím hůř, jestliže takový příklad dává obec," podotkl památkář Solař.
"Všechny realizované půdní vestavby samozřejmě schválili památkáři," reagoval Loucký.
Klub za starou Prahu, občanské sdružení milovníků historického města, však vyzval až letos v červnu stavební úřady, památkáře, vlastníky i Pražany, aby od myšlenky půdních bytů ustoupili. Upozorňuje na množství necitlivě osazených oken, vysoký počet příliš velkých vikýřů, prolamování lodžií či změněné tvarosloví střech.
"Půda je charakteristický prostor historické architektury stejně jako třeba dvorek, průjezd nebo podloubí," uvedla předsedkyně klubu Kateřina Bečková.
Podle Louckého však trend půdních vestaveb souvisí se zvyšujícími se nároky na úroveň bydlení a s přiblížením standardu zemím Evropské unie tento tlak ještě zesílí.A to i přesto, že stavební náklady na rekonstrukci stometrového půdního prostoru činí zhruba půldruhého milionu korun a nájemce musí poskytnout městské části i další peníze jako kritérium výběru.
