„Překvapuje mě, že to vysoké, takřka státní vyznamenání je tak těžké – spíš mě oslabuje. Jsem zvyklá slyšet, že jsem nežádoucí element, a najednou tohle. Nevím, jestli někdo nedoufá, že snad umřu, nezklamala Chytilová, s kyticí ležérně přehozenou přes rameno. „Když jsem se narodila, cikánka mé mámě vyložila z karet, že budu slavná. Ale o něco později mi řekla astroložka, že mi nikdy nikdo nic nedaruje zadarmo. Pravda, na film jsem nedostala, neodpustila si oslavenkyně, která by nicméně v srpnu měla začít točit projekt o filmařích na nudistickém pláži, který vymýšlela s Bolkem Polívkou. Ale teď jsem dostala tu cenu, tak nevím, co si z těch proroctví vybrat. Nevěřte hvězdám, vzkázala svému publiku.
Provokuje, šokuje, ale nikdy, ve filmech ani v „civilu , nenudí – takový portrét respektované, byť kontroverzní filmařky dali dohromady i festivaloví hosté. „Je to žena, kterou bych chtěl poznat, když jí bylo dvacet. Myslím, že ji vystihuje charakteristika: nečekaná krása, která dokáže udělat kalamitu z čehokoli, prohlásil výkonný šéf České filmové a televizní akademie Petr Vachler. Někdejší publicista, nyní komunikační poradce Jan Dobrovský se vyjádřil podobně: „Je tak ulítlá, až to začíná být pomalu milé. A režisér Václav Křístek si pod jménem Věry Chytilové vybaví „něco mezi sedmikráskou a buldozerem.
Ne všichni byli ochotni přiložit do portrétní mozaiky vyznamenané režisérky svůj střípek. Spíš soukromě líčili neuvěřitelné historky, často však s dovětkem, že to už dávno není pravda – pověstný temperament se prý v poslední dekádě zmírnil. „Nejenže je to velká tvůrčí osobnost, ale působila na mě klidně a věcně, když jsme distribuovali její poslední film Pastičky. Velmi rád se ujmu i dalšího, říká Jan Strnad z Bontonfilmu. Bezvýhradného obdivovatele má Věra Chytilová třeba v režiséru Otakáru Schmidtovi, který si k ní chodí pro rady a v jejím novém snímku bude hrát kameramana:
„Je to nejlepší česká filmařka všech dob, i mezi muži. V každém desetiletí natočila film- bombu: Sedmikrásky, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Vlčí boudu, Hru o jablko, mně se dokonce líbí i zatracované Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Někdy jí vyčítají, že s lidmi manipuluje, ale podle mne je to oprávněná pracovní metoda, která je blízká i mně. Trocha zmatku a chaosu lidi maličko paralyzuje, a to je dobrá cesta, protože je tak dostanete pod kontrolu. Schmidt přirovnává režisérčin postup k hadímu uštknutí, které neusmrtí – pouze dočasně „zdroguje a zhypnotizuje své spolupracovníky, což tvorbě prospívá. „A hlavně obdivuji její odvahu riskovat, jít do věcí, které nemusejí vyjít, a vždycky z nich aspoň něco zajímavého vytěžit.
Schmidt nebude daleko od pravdy, sama Chytilová prohlásila, že věčně na svou adresu slýchala – Bacha, pozor, nenechte ji, stane se chyba. „A někdy se opravdu stala, jenže já považuji chyby za inspirativní, dodala. Filmový publicista a nákupčí Ondřej Zach završil neoficiální portrét jednasedmdesátileté královny tuzemského filmu výmluvně: „V takové fázi kariéry, vzhledem ke svým zásluhám i věku, je prostě nedotknutelná
 Režisérka Věra Chytilová, která během slavnostního zahajovacího ceremoniálu převzala Cenu za dlouhodobý přínos kinematografii. |
