"Nikdo se rozhodně nemusí bát, že by děti, které již na víceletých gymnáziích studují, musely zpět na základní školy," prohlásila Zemanova mluvčí Vladimíra Al Malikiová.
Zeman zatím s nikým o podpoře v parlamentu nejednal.
Návrhem jsou však zděšeni jak zástupci ODS a US, tak profesní sdružení.
Ministerstvo hodlá zrušit víceletá gymnázia
Víceletá gymnázia, enfant terrible českého školství, mají namále.
Ministr školství Eduard Zeman se rozhodl dát na radu řady školských expertů, kteří už několik let varují, že šesti- a osmiletá gymnázia podstatně poškozují základní školy, a včera oznámil, že se zasadí o jejich zánik.
Důvodů, které ho k tomuto rozhodnutí vedly, je několik.
Předně - podle oficiálních statistik dnes na víceletá gymnázia odcházejí už nejen ti nejlepší žáci, ale stále častěji také průměrné děti. Právě před tímto úskalím přitom varovali už před čtyřmi lety školští experti z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kteří ve svém studiu Zpráva o národní politice ve vzdělávání píší: "Pokud ze základních škol odejdou všichni dobří žáci, jsou základní školy odsouzeny stát se školou pro žáky s průměrným a nízkým prospěchem. Gymnázium samé to přemění na školu, která se již nebude moci zaměřit na rozvoj výjimečných intelektuálních schopností. V ohrožení bude i existence čtyřletých gymnázií."
ZÁKLADNÍM ŠKOLÁM ZŮSTÁVÁ PRŮMĚR
Z devátých tříd totiž dnes vycházejí žáci, kteří by ještě před pěti, šesti lety přijímací zkoušky na střední školu těžko zvládli. "Jenže střední školy mají strach, že dostanou na méně dětí méně peněz, že tedy budou muset propustit kantory a bude jim hrozit i zánik. Proto dnes berou i děti s horšími známkami," prohlásil nedávno ministrův náměstek Petr Roupec.
Takový argument ovšem zastánci víceletých gymnázií nepřijímají. "Ministerstvo školství má prázdné školy, a tak se chce postarat o to, aby se třídy zaplnily. Kde je ale právo dětí a rodičů svobodně si vybrat, jaký typ školy jim vyhovuje nejlépe?" zlobí se ředitel Soukromého víceletého Gymnázia Altis v Praze 4 Jaroslav Fišer, který stál u vzniku soukromého školství v zemi.
Podobně hovoří i Eva Vondráková ze Společnosti pro talent a nadání ECHO: "Problém je ten, že základní školy dostatečně nereagují na specifické potřeby dětí.
Třeba pro nadané děti je velmi důležité, aby byly v podnětném prostředí. V běžné škole se nudí, nejsou dostatečně vytížené, a tak vyrušují. Upoutávají tím na sebe zlobu učitele, který jim dokáže výuku pěkně zošklivit. Odchod na víceleté gymnázium proto bere spousta rodičů jako únik ze špatné školy," míní Vondráková.
KAŽDÝ CHCE BÝT RADŠI KOLEGOU NEŽ ŽÁKEM
Rozdíl mezi víceletým gymnáziem a základní školou navíc není jen v nárocích, ale také v komunikaci. "Profesoři u nás berou své studenty jako někoho, s kým je vhodné diskutovat. Komu lze zadávat samostatné úkoly, debatovat s ním o problémech. A to je přístup řadě základních škol vzdálený," míní Vladimíra Fišerová z Gymnázia Altis.
Proč tedy něco takového, jako jsou víceletá gymnázia, rušit? "Protože není možné mít dobré vzdělání jen pro část populace, jen pro ty nejlepší, ale pro všechny," říká ministrův poradce a školský expert z Ústavu výzkumu a rozvoje školství při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Jiří Kotásek. Ten v současné době řídí tým, který připravuje závazný dokument školské politiky, Bílou knihu, a podle kuloárových informací to je také on, kdo stojí za Zemanovým návrhem zrušit víceletá gymnázia.
Kotásek upozorňuje, že úkolem školy není jen vzdělávat, ale také utvářet sociální vztahy. To znamená naučit děti komunikovat a přátelit se 'napříč' různými skupinami populace. "Když ve třídách budou děti od těch nejschopnějších až po handicapované, tak se tím také zesiluje vědomí sociální soudržnosti," zdůvodňuje Kotásek.
"Dítě na víceletém gymnáziu se nenaučí komunikovat s méně chápavými vrstevníky," souhlasí dětská psycholožka Václava Masáková. "To není dobře. Protože většina nás lidí je přece spíše průměrná a oni musí umět s námi žít." I na tento argument mají příznivci víceletých gymnázií argument - je přece spousta společných akcí různých škol, děti si své přátele najdou tam, kde bydlí, či v zájmových kroužcích.
Faktem však je, že v zahraničí se od podobných typů škol upouští, a například skandinávské země už léta praktikují maximální integraci dětí různých schopností do společné třídy. Podle posledních průzkumů "vzdělanosti" je tento koncept správný - Švédsko, Dánsko a Norsko se v prestižním mezinárodním výzkumu funkční gramotnosti dospělých SIALS umístily vždy na nejvyšších příčkách.
