Většinovým vlastníkem Rádia Limonádový Joe je společnost AB Barrandov. Namísto zpráv začalo uvádět mystifikace nejrůznějšího kalibru; v roli průvodců představilo "moderizátory"; pod zkratkou FM slíbilo Filmové Melodie, Fórů Mraky a kupu dalších takových FM sousloví - a to vše pod záštitou tehdejšího barrandovského ředitele Frajera Marhoula.
U SNĚDENÉHO KRÁMU
"Čekáme, co Barrandov udělá s licencí, ale současně se o ni sami ucházíme," říká bývalý šéf stanice Dušan Všelicha. Prakticky prý existují tři možnosti: "Buď rádio získáme my, nebo někdo, s kým se dohodneme, nebo někdo, s kým se nedohodneme. Zatím tu trvá zkušební období možného soužití," popisuje současný stav rádia Všelicha, jenž se po nástupu nového ředitele Miroslava Pýchy stal šéfem programu, ale chystá se odejít. Přitom obě strany onoho manželství na zkoušku - tedy původní tým i Pýcha - tvrdí totéž: Máme jednoznačně zájem na tom, aby se vysílalo dál. Tak proč je situace napjatá? Zjednodušeně se dá říci, že se střetly hravost s rozumem: "moderizátoři" i posluchači se baví - dluhy rostou.
"Měl jsem zájem o rádio jako takové, hledal jsem i jiné stanice, ovšem Limonádový Joe nabízí reálné možnosti," vysvětluje Pýcha, jak se ocitl na Barrandově. "Poetiku a image, na nichž profil stanice stojí, bych ani v nejmenším neměnil. Představuji si jen trochu jiný výběr hudby, spíš návrat k české muzice, ač jsem sám odchován anglosaským rockem. A hlavně je nutné zásadně změnit věci organizačně-finanční!"
Podle Pýchy lze dobré rádio daného typu dělat za dvě stě padesát tisíc měsíčně, zdejší náklady jsou však prý nejméně dvojnásobné. "Je to tady jak u snědeného krámu, do ničeho se neinvestovalo, vše takzvaně projedlo, i když jednotlivé tvůrčí osobnosti o tom ani nevědí," říká. Nový ředitel, jenž reprezentuje případného zájemce o koupi rádia, někdejšího pražského primátora Jana Koukala, si prý svou práci představoval kreativněji: "Těšil jsem se, jak se budu zabývat programem, ale zatím obíhám ochranné autorskoprávní organizace jako OSA či Intergram, kterým rádio neplatilo, a prosím je o splátkové kalendáře."
"Ty dluhy nepopírám, je pravda, že rádio nikdy nemělo takový obrat, aby samo dokázalo zaplatit vše. Ale co jsme majitelům slíbili, tedy prestiž a čtyřprocentní poslechovost, to jsme splnili. Účetnictví dělal Barrandov, o problémech věděl, ale jeho šéfové se střídali a nebylo s kým je řešit. A já vždy přednostně platil lidem za jejich práci, a pak teprve ochranným organizacím," hájí se Všelicha.
Barrandov mohl rádio zavřít, nebo jeho dluhy platit, což prý několikrát učinil, případně pro stanici najít kupce. "Nyní se postup obrátil - platí se dluhy institucím, ale zase ne tvůrcům. A přitom jde o zanedbatelné sumy: vám snad připadá moc, když má hvězda jako Tomáš Hanák za tři hodiny nonstop vysílání tisícovku?!" ptá se Všelicha.
NIC NÁS NEROZDĚLÍ?
Rádio Limonádový Joe podle něj dlužilo pět měsíců honoráře moderátorům a diskžokejům. "Když finanční úřad obstavil účet, nabídli jsme, že ty tři hodiny ranního programu převezmeme s tím, že si obstaráme sponzory a sami sebe budeme vyplácet. Máme sponzora na tři měsíce, až do července, dál se uvidí. I proto opouštím i funkci programového ředitele: mohlo by to totiž navenek vypadat, že sháním peníze pro jiný subjekt než pro rádio," dodává Všelicha.
V tomto ohledu si vlastně s Pýchou rozumí: "Pro budoucnost si představuji model, kdy osvědčený tvůrčí tým připravuje vysílání, na něž držitel licence poskytne část reklamního času. Ať si vyzkoušejí, jaké to je, sami se zaplatit, hrát si, a přitom svou hru prodávat," navrhuje Pýcha. Osobnosti chce pod původní značkou udržet: "Podávám ruku tvůrčímu týmu, jen musí pochopit, že rádio není jen divadlo, nýbrž i byznys. Jsem schopen zabezpečit provoz, muziku, vysílač na určité cenové hladině, to jest ekonomicky střízlivěji, nicméně se zachováním programového formátu."
Všelicha tvrdí, že "konstruktivně" se chová i jeho parta: "Před půlrokem jsem vyslechl představy zájemce o koupi pana Koukala, připadaly mi rozumné a únosné, řekl jsem kolegům, že to vypadá dobře, a i když se pak věci měnily, pořád doufáme: chceme vydržet, vysílat. Jsme ve vleku toho, co jsme stvořili, cítíme vazbu k tisícům posluchačů," říká Všelicha. A když to nepůjde? "Společenství lidí z rádia drží tak pevně pohromadě, že vždycky najdou způsob, jak spolu pracovat dál. Minimálně internet nás v tom nenechá, nebo vymyslíme jiné médium a dáme o sobě vědět. Ostatně Čestmír Kopecký tvrdí, že budeme mít první digitální televizi v Česku."
Značka Limonádový Joe prý může spoléhat na své fanoušky, kteří mají v mystifikaci stejnou zálibu jako "moderizátoři". Podle Všelichy tu žije dost lidí, kteří hru potřebují a mají ji "v genech".
Kolik je "dost"? V současnosti má Rádio Limonádový Joe asi třicet tisíc posluchačů a kvůli vnitřním půtkám přišlo o jednu z hvězd - Jiřího Macháčka. Herec známý z filmu Samotáři paradoxně neodešel kvůli "zlému" novému šéfovi Pýchovi, ale spíš roztrpčen na "hodného" exředitele Všelichu. "Slíbili jsme si spolu, že budeme bojovat naostro, buď - anebo, že všechno řeknu v novinách, já to udělal - ale Dušan změnil taktiku a začal vyjednávat. Ztratil jsem nějak chuť s ním pracovat: sice můžeme spolu zajít na pivo a kecat o ženských, po týmu i po práci se mi stýská, možná za rok to přebolí a vrátil bych se - ale teď jsem ještě zahořklý," říká Macháček.
"Bylo to tak, lidsky ho chápu," uznává Všelicha, "ale ať to s rádiem dopadne jakkoli, stejně k nám Jirka Macháček patří - a my k němu."
12. června 2000 18:03
