Ministerstvo chce snížit částku, kterou na sociální pojistné platí lidé s vyššími příjmy tak, že stanoví horní hranici pro odvod. Bez ohledu na výšku výdělku by se pojistné platilo z této hranice, nikoliv z celého platu. Ze sociálního pojištění se získávají peníze například na důchody, podpory v nezaměstnanosti či další dávky.
„K tomuto kroku chceme přistoupit proto, aby lidé s vyššími příjmy neutíkali ze systému sociálního pojištění a nesnažili se hledat cesty, jak se placení pojistného vyhnout,“ řekl ministr Vladimír Špidla.
Ministerstvo zatím nedospělo k dohodě, jak vysoká má být zmíněná hranice.
Ředitel odboru sociálního pojištění Jiří Král připustil, že se zatím uvažuje o dvojnásobku průměrné mzdy, tedy kolem 25 tisíc korun. Kdo vydělává třicet tisíc, ušetřil by tak měsíčně 300 korun čistého, u platu sto tisíc měsíčně by však úspora přesáhla už čtyři tisíce.
Opoziční politici, kteří se zabývají sociálními věcmi, Špidlův nápad chválí. „Horní hranice pro odvod sociálního pojištění pro zaměstnance je rozumná. Míra solidarity je dnes příliš široká.
Pro podnikatele platí horní hranice už dnes, takže by bylo spravedlivé, kdyby tuto výhodu měli i zaměstnanci,“ řekla stínová ministryně práce za ODS Libuše Benešová. „Maximální hranice platí pro důchod i nemocenskou, tak proč ne pro odvody?“ míní Josef Janeček z KDU-ČSL.
Podnikatelé už dnes platí pojistné nejvýše z příjmu 40 500 hrubého měsíčně. A na nemocenské dostane člověk maximálně necelých deset tisíc, ať vydělává třicet, nebo 150 tisíc měsíčně. Horní hranice platí i pro starobní důchod.
„Stropy pro odvody sociálního pojištění jsou stanoveny ve většině zemí Evropské unie,“ řekl ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.
Zároveň upozornil, že tento krok bude znamenat snížení státních příjmů ze sociálního pojištění, z nichž se platí důchody, nemocenská i podpory v nezaměstnanosti. Sociální pojistné plní více než z třetiny státní rozpočet. A jen na důchodech stát loni zaplatil o 20 miliard více, než vybral.
Výpadek příjmů poté, co začne zákon platit, připouští i Špidla. V dalších letech by se však podle něho naopak mohly příjmy ze sociálního pojištění zvýšit. Řada zaměstnanců s vysokými platy i jejich zaměstnavatelů totiž hledá cesty, jak snížit placené pojistné na minimum. Někdy to řeší tím, že místo platu dávají nejrůznější jiné výhody, které nepodléhají odvodům. Jde třeba o služební auta či telefony k soukromým účelům, úhrady nejrůznějších zdravotních či životních pojistek.
Řada firem pak sahá dokonce k tomu, že lidem oficiálně platí jen velmi nízkou mzdu a zbytek jim vyplácí na černo. Z těchto sum nevidí státní pokladna ani korunu.
Odborné studie upozorňují, že čím jsou daně či povinné odvody na pojistné nižší, tím mají lidé menší motivaci ze systému unikat. Právě tato myšlenka vede i Špidlu k úvahám o stanovení maximální hranice pro odvody.
Pokud by se odvádělo jen z 25 tisíc měsíčně, ušetřilo by na pojistném přibližně pět procent lidí. To jsou údaje z oficiální studie Českého statistického úřadu. Tato statistika však nevypovídá o lidech, kteří mají vyšší příjmy, a neplatí z nich pojistné.
