V roce 1989 - tedy v době, kdy Peru sužovali teroristé ze Světlé stezky a hnutí Tupaka Amaru, inflace dosahovala neuvěřitelných 1700 procent a zahraniční dluh se pohyboval zhruba okolo dvaceti miliard dolarů - se Fujimori vrhl do politiky.
Založil hnutí Změna 90 a kandidoval v prezidentských volbách na jaře roku 1990. Přestože mu odborníci nedávali mnoho šancí a spíše jej brali jako kandidáta do počtu, Fujimori porazil někdejšího předsedu vlády Luise Castra a hned za světově proslulým spisovatelem Mario Vargasem Llosou postoupil do druhého kola. V něm Llosu porazil o dvaadvacet procent a stal se novým peruánským prezidentem. Tento výsledek vynesl Fujimorimu od novinářů přezdívku Tsunami.
Fujimori ve volební kampani vsadil na venkovský lid a na obdobu českého volebního autobusu. Po celé Peru jezdil traktorem, který si řídil a z kterého také řečnil. Slíbil, že vymýtí terorismus, který již dvacet let sužoval tuto zemi. Od svých politických oponentů si vysloužil kritiku za "velkohubý populismus". Fujimori jim odpověděl o dva roky později, kdy jeho lidé zadrželi nejvýznamnějšího vůdce teroristické skupiny Světlá stezka Abiamela Guzmána.
Od té doby se Fujimorimu podařilo toto marxistické hnutí, které má na svědomí za dobu své krvavé éry na pětadvacet tisíc lidských obětí, zcela paralizovat. Před tím, než ale slavil Fujimori toto vítězství, rozpustil kongres a zrušil ústavu. Dostal se tak do sporu s většinou demokratických zemí. Slíbil však, že do roka a do dne demokracii obnoví. A svůj slib dodržel.
Především díky úspěšnému boji proti terorismu a radikální ekonomické reformě - v loňském roce byla v Peru inflace necelé čtyři procenta - získal před pěti lety znovu prezidentský úřad.
Od té doby jeho popularita upadla. K sedmdesáti procentům se vyšplhala pouze tehdy, když peruánská armáda v dubnu 1997 znovu obsadila rezidenci japonského velvyslance a osvobodila sedmdesát rukojmích. I přes pád popularity má však Fujimori podporu téměř padesáti procent občanů této jihoamerické země.
Fujimori se vloni v prosinci rozhodl kandidovat již potřetí na úřad prezidenta, a to i přesto, že mu to ústava neumožňuje. Nyní stojí jen krok od svého dalšího volebního triumfu.
Přestože demokracie v podání Fujimoriho je poněkud svérázná - je mu vyčítáno policejní odposlouchávání prezidentských protikandidátů, manipulace s volebními výsledky, korupce, či přílišný populismus - i jeho odpůrci musí uznat, že Fujimori je nejvýznamější postavou jižní Ameriky od dob vlády chilského diktátora Pinocheta. Stejně jako Chile je nyní Peru rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Jedni tvrdí, že Fujimori musí pryč, aby se tzv. vymetlo smetí a druzí si zase nedokáží představit, že by země fungovala bez Fujimoriho. O tom, který z táborů má zrovna navrch rozhodne na dalších pět let až nedělní vůle peruánských voličů.
 Peruánský prezident Alberto Fujimori, fotografováno 21. května 2000. |
