V loňském roce zemřelo v této východoafrické zemi na AIDS téměř 300 tisíc lidí, tedy asi 800 lidí denně. Nakaženy jsou nejméně další tři miliony.
Situace je o to horší, že nemoc zasahuje ekonomicky nejaktivnější část populace.
"AIDS představuje pro Etiopii mnohem větší krizi než hlad," uvedl pro agenturu Reuters nejmenovaný lékař působící v krizovém centru v Etiopii.
Podle posledních informací z minulého týdne je v této zemi nakaženo virem HIV téměř deset procent sexuálně aktivního obyvatelstva, tedy osob ve věku od 15 do 49 let. Do této věkové skupiny spadá kolem 27 milionů obvatel. Tito nakažení nejenže mohou přenést nemoc na desetitisíce dalších, ale rovněž "produkují" tisíce HIV-pozitivních dětí, které navíc osiří zřejmě ještě dříve, než AIDS propukne u nich samotných.
Tyto údaje jsou založeny mimo jiné na testech z těhotenských ordinací v hlavních městských sídlištích. Etiopská vláda sice zahájila veřejnou informační kampaň, avšak podle zdravotníků je tento krok polovičatý a má jen malý dopad.
V Etiopii žije celkem 61 milionů obyvatel.
Etiopie a hlad
Viditelným příznakem jsou mrtvá dětská těla rozervaná hyenami. Ale také na kost vyhublí lidé belhající se celé dny za potravou či vyschlé pastviny pokryté mršinami uhynulého dobytka. Patnáct let po zničujícím hladomoru, při němž zahynul téměř milion lidí, začíná Etiopii opět rdousit stejná katastrofa.
Jen v provincii Ogaden na jihovýchodě země umírá na následky hladu zatím každý den čtrnáct dětí, uvedla tamní Ogadenská dobročinná společnost.
Celé vesnice se vydaly na pochod a lidé migrují z jedné oblasti do druhé, aby našli jídlo a vodu.
"Z těch, kdo se oslabeni hladem snaží dojít do distribučních středisek, kde mohou dostat nouzové dávky jídla, mnozí prostě zmizí ve vyprahlé stepi," uvedla Ogadenská dobročinná společnost.
Příčina hladomoru je zřejmá, ale současně velmi složitá: stala se jí kombinace sucha, války a nadměrného využívání půdy. Především oblasti na jihu již tři roky čekají na skutečné srážky, neboť dvojí období dešťů, v únoru a v létě, se stala spíše obdobími sucha.
Na srážkách však v tamním horkém klimatu osudově závisí zemědělství a pastviny, jež se změnily v prašnou poušť. Dobytek pošel hlady a žízní.
Druhým důvodem je samo zemědělství. Půda, která musela uživit stále více lidí, je zemědělsky velmi vyčerpaná a její úrodnost je snížena. Potřebovala by velký regenerační program.
Podle zpráv z Etiopie lidé zabíjejí i zbylé kusy dobytka, jež jim zbyly, a suší si jejich maso jako poslední potravu. Je to považováno za výraz zoufalství, neboť pastevci zabíjejí skot, na němž jsou životně závislí, pouze v okamžicích nejvyšší nouze.
Stát nemá sílu postiženým pomoci, neboť jej právě vyčerpává válka se sousední Eritreou.
Jako obvykle svět navíc reaguje pozdě. Včera to kritizoval i generální tajemník OSN Kofi Annan. "Situace v jižní Etiopii je velmi kritická a pro tamní obyvatele krutá," dodal. Avšak pokud jde o pomoc, má Etiopie konkurenty i v sousedních zemích. Sucho deptá celý Africký roh.
 Děti se nudí při čekání na příděl jídla, 11. dubna 2000. |
 Máma a dcera v městě Gode v Etiopii, 10. dubna 2000. |
 Čekání na jídlo, v Etiopii 11. dubna 2000. |
 Táta utěšuje své dítě, v Etiopii 11. dubna 2000. |
 Rány na oslabeném těle se špatně hojí, snímek pořízen v Etiopii 11. dubna 2000. |
 Kostry dobytka jsou rozeseté po celé poušti, Etiopie 11. dubna 2000. |
 Stařec čeká na jídlo, Etiopie 11. dubna 2000. |
