| Informace z forenzního šetření Deloitte & Touche v Komerční bance |
| Strana 5 |
| Strana 6 |
| Strana 7 |
| Strana 8 |
| Strana 9 |
| Strana 10 |
| Strana 11 |
| Strana 12 |
| Strana 13 |
| Strana 14 |
| Strana 15 |
Představenstvo banky například v červnu 1998 rozhodlo o zvýšení limitů pro obchody s B.C.L. ze 150 na 200 milionů dolarů.
Ze zprávy firmy Deloitte & Touche, která provedla forenzní audit, vyplývá, že před tímto rozhodnutím vedení banky vědělo, že o firmě B.C.L. nejsou k dispozici žádné finanční informace, doporučený úvěrový limit je pouhých 5,7 milionu korun a že majitel B.C.L. Barak Alon figuroval v obchodech se společností Tessos, která Komerční bance už tehdy dlužila přes jednu miliardu korun.
Návrh na zvýšení limitu připravil odbor řízený Jiřinou Kaplanovou a v představenstvu jej předložil Lubomír Štěpáník.
"Případ je v policejním šetření a v jeho průběhu ho nechci komentovat," reagoval včera někdejší člen představenstva Komerční banky.
Ze zprávy Deloitte & Touche však vyplývá, že představenstvu zůstaly některé závažné negativní informace zatajeny. Odbor vedený Jiřinou Kaplanovou například znal doporučení firmy Dun & Bradstreet nepůjčovat B.C.L. více než 2,2 milionu šilinků a v prosinci 1997 obdržela banka informaci od rakouské CWAG, že B.C.L. je podezřelá z praní špinavých peněz.
Členové tehdejšího představenstva se hájí tím, že obchody s B.C.L. byly po dlouhou dobu výnosné a financování prostřednictvím akreditivů při plnění podmínek bezpečné. "Obchod běžel dobře, umožňoval našim klientům vyvážet, a nebyl proto důvod transakce zastavovat," řekl bývalý člen představenstva Bořivoj Pražák.
Podmínky dané představenstvem, například zajištění kontroly nad financovaným zbožím, však nebyly plněny, a dokonce se uvnitř banky překračoval i stanovený limit 200 milionů USD. Případem se zabývá policie, která měla minulý týden dostat podrobné informace o šetření firmy Deloitte & Touche.
Šéfové KB nevěnovali B.C.L. dost pozornosti
Transakce s rakouskou firmou B.C.L. Trading, které připraví Komerční banku o osm miliard korun a zapíší se do dějin českého bankovnictví jako jeden z největších podvodů, se skoro až do samého konce jevily jako velmi výnosný obchod.
Výsledky forenzního šetření, jež v bance provedla společnost Deloitte & Touche, však ukazují, že šéfové banky nechali případ běžet, ačkoli měli už po roce k dispozici řadu informací, které na B.C.L. vrhaly podezřelé stíny.
V bance přitom ležely varovné materiály už v době, kdy se s případem, na kterém banka nakonec prodělá až osm miliard korun, začínalo.
"Pokud obchod funguje, věnuje se mu jiná pozornost než takovému, který nefunguje," prohlásil bývalý šéf Komerční banky a nynější senátor za ODS Richard Salzmann, za jehož éry případ vznikl.
Podle první průběžné zprávy firmy Deloitte & Touche (druhá čerstvá verze je zatím pečlivě střežena v tajnosti) měli pracovníci odboru dokumentárních plateb pod vedením ředitelky Jiřiny Kaplanové už v červnu 1996 informace, že lidé z B.C.L. jsou spojeni s firmami Tessos a Altro, po kterých Komerční banka tou dobou marně vymáhala přes miliardu korun.
Deloitte & Touche hned v úvodu své zprávy upozorňují, že tyto informace Kaplanová zatajila, stejně jako varovná doporučení agentury Dun &Bradstreet.
Představenstvo, které na začátku otevřelo firmě B.C.L. možnost disponovat v rámci financování vývozu a dovozu částkou sto milionů dolarů, nedostalo podle Deloitte & Touche ani varovnou zprávu z útvaru zahraničních bankovních vztahů.
Někdejší náměstek ředitele Komerční banky Bořivoj Pražák, jenž návrh na otevření takzvaných dokumentárních akreditivů pro B.C.L. do představenstva v roce 1996 přinesl, se hájí tím, že pokud by obchod běžel tak, jak byl v představenstvu schválen, žádné ztráty by banka neutrpěla.
"Samo schválení limitu ještě neznamenalo založení toho problému. Problém vznikl tím, že byly porušeny podmínky, za kterých byl obchod schválen," říká Pražák. Místo uvolněných peněz měla mít banka podle něho přístup ke zboží, s nímž se obchodovalo, což se však nestalo.
O rok později představenstvo zvýšilo firmě B.C.L. prostor na 150 milionů dolarů, i když už mělo k dispozici informace o její slabé kredibilitě. Ani tehdy však informace nebyly přesné.
"Shrnující text vykazuje znaky manipulace a agreguje fakta zavádějícím způsobem," stojí ve zprávě Deloitte & Touche. V roce 1998 už ovšem představenstvo mělo k dispozici sérii varovných zpráv včetně informací o zkušenostech s Tessos a Altro, zprávy o finanční pozici B.C.L. a varovné hodnocení zevnitř banky, přesto limit opět zvýšilo, tentokrát na 200 milionů.
Pražák, jenž pro Deloitte & Touche nyní pracuje, avšak na jiných zakázkách, a ke zprávě nemá přístup, k tomu říká. "Obchod se jevil jako fungující a chtěli jsme umožnit, aby se do vývozu zapojilo více klientů banky. Firmě B.C.L. jsme neposkytovali úvěr, nýbrž akreditiv, jenž měl být zajištěn zbožím."
