Demonstraci zahájil předák Srbů v Mitrovici Oliver Ivanovič. Už před shromážděním prohlásil, že "Srbové se sejdou jen s jediným přáním - sdělit světu své přání zůstat a přežít v Kosovu".
Ve čtvrtek Ivanovič na jednání s šéfem civilní správy OSN Bernardem Kouchnerem souhlasil s návratem několika albánských rodin, které při nedávných násilnostech utekly ze severní části města. Nesouhlasil však se širším plánem návratu všech albánských obyvatel. Policie OSN uvedla, že přání vrátit se do severní části Mitrovice projevilo 46 albánských rodin.
"Ukázali jsme, že máme sílu a odvahu postavit se čelem k našemu osudu. Náš osud je žít vedle Albánců a být odděleni hranicí, jestliže není jiné možnosti," uvedl na demonstraci předák mitrovických Srbů, který je rovněž členem Srbské národní rady (SNV) v Kosovu.
Na transparentech, které demonstranti nesli, byla anglicky psaná hesla typu "IRA, ETA, UÇK, kdo bude další?", "Zastavte albánský terorismus" nebo "Nejsme ozbrojeni, kontrolujte druhou stranu". Další nápis "Tady není Texas, yankeeové jděte domů" reagoval na tvrdý postup amerických vojáků při nedělní operaci KFOR, která byla v Mitrovici zaměřena na hledání nelegálně držených zbraní.
Hlavní most přes řeku Ibar, která spojuje jižní albánskou a severní srbskou část, jenž se stal dějištěm posledních násilností, "obsadilo" deset dánských obrněných vozů a třicet dánských vojáků v neprůstřelných vestách, helmách a se štíty hlídá jeho severní vstup. Jižní konec mostu střeží kanadští vojáci.
NATO potřebuje více vojáků v Kosovu
Severoatlantická aliance ujišťuje, že v Kosovu nečelí žádné krizi, potřebuje však, aby byly řádně naplněny jednotlivé prapory, které se účastní mírové mise KFOR. Praporů je v Kosovu dost, ale některé nejsou podle českého velvyslance při NATO Karla Kovandy v plné síle. V Bruselu se v pátek konalo mimořádné zasedání NATO zabývající se právě situací v Kosovu.
Nejmenovaný vysoce postavený úředník NATO novinářům řekl, že své vojáky k případnému posílení nabídly čtyři země, nechtěl však říci které.
Kovanda nechtěl říci, zda je Česká republika připravena podílet se na posílení mise KFOR. Představitelé české armády přitom v minulosti opakovaně prohlásili, že by republika mohla průzkumnou rotu o 170 vojácích stáhnout ze severu Kosova nejspíše už letos v červenci. "Politické rozhodnutí ještě nepadlo," řekl rezolutně Kovanda. Podotkl, že kdyby "některé" země své kontingenty z Kosova stáhly, tak by to situaci "nepomohlo".
Miloševič vyvolává krizi
Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič už zase rozdmýchává napětí v Kosovu. Jak vyplývá ze zpravodajských informací států NATO, Miloševič, jenž se začíná vzpamatovávat z porážky, kterou utrpěl loni v Kosovu, zahájil na území této provincie i mimo ně kampaň tajných operací. Činitelé aliance jsou přesvědčeni, že jedním z důsledků je i nynější eskalace napětí v severokosovském etnicky rozděleném městě Mitrovica.
Současně s Clarkem obvinil Miloševiče i americký ambasador v OSN Richard Holbrooke. Varoval, že srbský vůdce rozehrává velmi nebezpečnou hru, která má za cíl rozpoltit Kosovo. "Srbské vedení v Bělehradě se pokouší rozdělit Kosovo na mitrovickém mostě," citovala ve čtvrtek agentura Reuters Holbrookea. "Je to kampaň přímo řízená z Bělehradu Miloševičem a jeho spolupracovníky. V Mitrovici se pokoušejí infiltrovat mezi místní obyvatele."
Srbové de facto rozdělili Mitrovici, když z její severní části za řekou Ibar vytvořili svoji baštu a obsadili byty tamních Albánců. Ti proti tomu ostře protestují a požadují, aby se mohli do svých domovů vrátit a volně se po celém městě pohybovat. Srbové se naopak brání tím, že tato enkláva je dnes jedním z posledních trochu bezpečných míst v Kosovu, kde mohou existovat. Do severní části města se stáhlo i mnoho srbských uprchlíků z ostatních oblastí Kosova.
 Na demonstraci v Kosovské Mitrovici více než tři tisíce Srbů protestovalo proti přítomnosti jednotek KFOR ve městě. |
