Další mise raketoplánu je naplánována na duben, kdy se vznese k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) raketoplán Atlantis.
NASA plánovala v případě nutnosti přistání Endeavouru na základně White Sands Missile Range v Novém Mexiku, protože povětrnostní podmínky nad Floridou nebyly příliš dobré a podobně na tom byla i "záložní" přistávací dráha na Edwardsově letecké základně v Kalifonii. Astronauti používají White Sands pro cvičná přistání, na základně přistál raketoplán jen jednou - Columbia v roce 1982.
Posádka ukončila v pondělí mapování zemského povrchu a zahájila přípravy na přistání, při kterých se vyskytl technický problém se zajištěním šedesátimetrového ramena, které po deset dní sloužilo k radarovému mapování Země. Stožár se podařilo složit a stáhnout do nákladového prostoru raketoplánu bez problémů, ale západky, které jej připevňují, nešly spustit. Až po dvou a půl hodinách a na třetí pokus se astronautům podařilo všechny západky uzavřít.
Pokud by se to nepodařilo, pozemní kontrolní středisko by nařídilo astronautům, aby aktivovali malé výbušniny, které by zařízení oddělily od raketoplánu. Zařízení v ceně 35 milionů dolarů by tak shořelo v atmosféře. Na výstup do vesmíru a manuální zatažení antény už nezbyl čas.
Ani případné obětování ramene a jeho přídavného zařízení by však nepoškodilo hlavní cíl mise raketoplánu, kterým byl sběr radarových údajů ke zhotovení dosud nejpodrobnější trojrozměrné mapy vybrané části zemského povrchu (mezi 60° severní šířky a 56° jižní šířky).
Raketoplán s šestičlennou posádkou má přistát na floridském Mysu Canaveral v úterý v 16:52 místního času (22:52 SEČ).
Díky ušetřenému palivu Endeavour mapoval Zemi ještě o devět hodin déle, než bylo původně plánováno. Astronauti měli šedesátimetrovou radarovou anténu zatáhnout zpět do nákladového prostoru raketoplánu v neděli v noci, NASA ale nechala rameno venku až do pondělního rána.
Endeavour tak zmapuje ke konci mise alespoň jednou celou oblast, která byla v plánu, 94,6 procent oblasti dvakrát a polovinu plánované plochy třikrát.
"Skutečně vzrušující je fakt, že se nám podařilo pořídit podrobné záběry (Země)," prohlásil v souvislosti s prací astronautů výzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v kalifornské Pasadeně Jeffery Plauts.
Podle jeho slov budou vědci schopni na základě materiálů získaných z Endeavouru vytvořit systém, jenž umožní v následujících desetiletích monitorovat jakékoli změny na zemském povrchu.
Od začátku mise provázel Endeavour problém - nefunkční tryska na konci radarové antény, sloužící k její stabilizaci ve správné poloze. Raketoplán musel použít více paliva, než bylo původně plánováno, aby bylo možné udržet šedesát metrů dlouhou radarovou anténu ve správném směru. Pracovníci v řídícím centru měli do úterý sedmnáct různých nápadů, jak ušetřit palivo na Endeavouru tak, aby nemuseli zkrátit misi. Pět z nich astronauti využili a dokázali tak ušetřit dostatek paliva na plných devět dní mapování a ještě devět hodin navíc
"Upřímně řečeno, asi nebudeme balit kufry dříve," řekl Milt Heflin, jeden z operátorů v řídícím centru.
NASA šetří palivo několika způsoby. Jeden z nich je změna způsobu, jakým astronauti z raketoplánu vypouštějí shromážděnou moč. Řídící středisko poradilo astronautům, aby moč vypouštěli spíše než odpařovacím systémem skrz trysku. Rovněž když německý astronaut Gerhard Thiele cvičil na rotopedu, raketoplánu to pomohlo v zachování správného směru. Kolo rotopedu fungovalo jako gyroskop.
Do úterý do odpoledne Endeavour zmapoval plochu okolo pětasedmdesáti milionů kilometrů čtverečních, což odpovídá přibližně ploše Severní a Jižní Ameriky a Afriky dohromady.
Šestičlenná posádka pracuje ve dvou týmech vždy po dvanáctihodinových směnách. Mapa, kterou Endeavouru vytvoří, bude ale tajná, ministerstvo obrany vydá pro civilní účely pouze snímky s uměle zhoršeným rozlišením. Raketoplán odstartoval z Kennedyho vesmírného centra na floridském Mysu Canaveral v pátek 11. 2. večer SEČ.
Původní vypuštění 31. ledna bylo odloženo pro technické problémy. Devět minut po startu, který se uskutečnil ve 12:43 místního času (18:43 SEČ), a poté, co jeho motory spálily 2 miliony litrů paliva, se raketoplán úspěšně dostal na oběžnou dráhu ve výšce 233 kilometrů nad Zemí, sdělil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Start proběhl za velmi dobrých meteorologických podmínek a zdržel se o 13 minut, po které trvalo řešení malých technických závad.
Astronauti úspěšně po necelých šesti hodinách od startu vysunuli šedesátimetrové rameno, nejdelší pevný objekt, který kdy byl ve vesmíru umístěn. Rameno vyrobené z titanu, oceli a plastu je součástí 14,5 tuny vážícího radarového systému, složeného ze dvou antén. Jedna se nachází přímo v nákladovém prostoru raketoplánu, druhá na konci ramena. Vědci doufají, že se jim podaří s pomocí tohoto systému zhotovit dosud nejpodrobnější trojrozměrnou mapu zemského povrchu, třicetkrát přesnější než mapy, používané nyní. Endeavour bude snímat oblasti mezi 60° severní šířky a 56° jižní šířky, tedy asi 80 % zemského povrchu - vynechány tak budou jen polární regiony.
Země není tak dobře zmapována, jak by se dalo předpokládat. USA mají například k dispozici díky družici Magellan podrobnější topografickou mapu Venuše než naší vlastní planety.
Výslednou mapu využijí vojáci pro letecké simulátory, navigaci raket či taktické plánování a rovněž i civilní instituce pro vylepšení systémů pro zabránění leteckým nehodám, plánování záchranných prací při přírodních katastrofách či při hledání vhodných míst pro antény mobilních telefonů.
Většinu údajů posádka raketoplánu uložila na 326 digitálních kazet, které astronauti za letu katalogizovali. Zpracování všech údajů si vyžádá zhruba dva roky. Nová trojrozměrná mapa zemského povrchu bude představena veřejnosti v roce 2003. Na projektu se podílí obrazové a kartografické oddělení amerického ministerstva obrany.
NASA upozornila, že většina map, které posádka vytvoří, bude tajná. Část, složená ze snímků s nižší rozlišitelností, však bude přístupná odborné veřejnosti, zejména vědcům, inženýrům a rovněž poslouží k obchodním účelům.
Celkem nasbírá Endeavour při své misi 9,8 Terabajtů dat, což je kapacita rovná přibližně 15 000 CD disků.
Mise Endeavouru je již devadesátým sedmým vzletem raketoplánu v historii. Endeavour samotný bude ve vesmíru již počtrnácté.
 Raketoplán Endeavour startuje z Kennedyho vesmírného centra. |
 Posádka amerického raketoplánu Endeavour, který v pátek večer odstartoval z Kennedyho vesmírné základny na floridském Mysu Canaveral, zahájila plnění úkolů úspěšným vztyčením 60metrového stožáru se dvěmi radarovými anténami. |
 Posádka amerického raketoplánu Endeavour, který v pátek večer odstartoval z Kennedyho vesmírné základny na floridském Mysu Canaveral, dnes zahájila plnění úkolů úspěšným vztyčením 60metrového stožáru se dvěmi radarovými anténami. |
 Floridský aligátor se sluní vedle odpalovací rampy s raketoplánem Endeavour, který odstartoval 11. 2. (fotografie z 31. 1.) |
 Raketoplán Endeavour startuje z Kennedyho vesmírného centra. Jeho úkolem je vytvořit přesnou mapu zemského povrchu. |
 Mapa zobrazuje západní část sopečně aktivního poloostrovu Kamčatka, patřícího k Rusku. Na levé straně jsou vidět čtyři řeky, ústící na severozápadě do Ochotského moře - z jihu na sever jsou to Tigil, Amanina, Vojampolka a Žilovaja. Na pravé straně obrázku je vidět Sredinnyj hrebet. |
 Endeavour těsně před tím, než se dotkne povrchu Země. |
 Raketoplán se přibližuje k přistávací dráze. |
 Raketoplán nad přistávací dráhou, pohled zezadu. |
 Endeavour v hangáru těsně po přistání. |
 Raketoplán se dotkl přistávací dráhy. |
 Endeavour roluje (foto bez nočního filtru). |
 Endeavour se nad hlavami přihlížejících snáší k Zemi. |
