Předseda ODS Václav Klaus už dříve uvedl, že vláda se Svobodnými je menší zlo než bezprecedentní zasahování do záležitostí Rakouska ze strany zemí EU.
"Není pravda, že Evropská unie chce jakýmsi způsobem problematizovat volbu, k níž se rozhodli Rakušané. Když někdo nazývá EU spolkem levicových politiků, problematizuje volbu ve všech těch evropských zemích, protože ony si přece ty vlády zvolily," řekl prezident v narážce na Klause.
"Pozici ČR mohou uškodit proklamace sympatií, razantně pravicové straně podporující
společné mínění Evropské unie," soudí premiér Zeman.
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Kavan začal uvažovat o sankcích vůči Rakousku
Vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem se dostaly do velice vážné krize. Praha pohrozila Vídni, že se připojí k sankcím států Evropské unie. Uvádí se to ve velmi ostrém prohlášení ministra zahraničí Jana Kavana. Reaguje tak na požadavek Rakouska, aby Česká republika před vstupem do unie vrátila majetek sudetským Němcům.
"Nejvíce nás znepokojuje, že v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie hovoří i o majetkových a restitučních nárocích, která dosud žádná rakouská vláda nenastolila a které by mohly narušit dobré sousedské vztahy," uvedl Kavan v prohlášení.
|
Stanovisko České republiky k událostem v Rakousku | |
|
z pátku 4. února |
z pondělí 7. února |
|
Jan Kavan ministr zahraničních věcí "V této chvíli máme zájem na pokračování dobrých sousedských vztahů." Václav Klauspředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky "Já považuji dnešní reakce v Evropě za něco nesmírně falešného. Haiderovo politické hnutí v Rakousku existuje celá desetiletí. Dokonce nejednou bylo ve vládě a nejednou dokonce bylo ve vládě s rakouskou socialistickou stranou. Tato strana získávala v posledních volbách stále více a více hlasů, až najednou dostala téměř třetinu voličů Rakouska… To, že nikdo nekřičel tehdy a nevylučoval Rakousko z Evropské unie, a začíná křičet teď, se mi zdá nesmírně falešné." |
Jan Kavan ministr zahraničních věcí "Vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem se dostaly do velmi vážné krize... Je proto pochopitelné, že jsem solidární s postojem čtrnácti států EU... Po dalším náznaku nepřátelských postojů bude následovat okamžitá reakce." Aleš Pospíšilmluvčí ministerstva zahraničních věcí "Stačilo by například i to, kdyby Rakousko bezdůvodně zpochybnilo náš vstup do unie." |
"V textu programu rakouské vlády jsou formulace, které v nás vzbuzují značné obavy," dodal.
Ministrovo vyjádření bylo posledním varováním Vídni.
"Proto je pochopitelné, že jsme solidární s postojem čtrnácti států EU," uvedl Kavan k politické izolaci, kterou země unie vyhlásily po vstupu ultrapravice do rakouské vlády.
Po dalším náznaku nepřátelských postojů bude následovat okamžitá reakce.
"Stačilo by například i to, kdyby Rakousko bezdůvodně zpochybnilo náš vstup do unie," uvedl Kavanův mluvčí Aleš Pospíšil.
Co Rakousko požaduje?
Nová rakouská ultrapravicová vláda ve svém programovém prohlášení nepřímo, ale zřetelně spojila vstup Česka do EU s restitucí majetku sudetských Němců, kterým se v Rakousku říká "Starorakušané".
"Vláda se bude během rozhovorů o rozšíření unie zasazovat, aby v kandidátských státech byla zajištěna vymahatelnost práva i pro cizí státní příslušníky a aby z restitucí nebyl nikdo vyloučen kvůli příslušnosti k národní menšině," uvádí vládní prohlášení.
"Vláda bude podporovat přání a zájmy starorakouské národnostní menšiny v zahraničí," zdůrazňuje se dále ve vládním prohlášení.
Současně šéf Svobodných Jörg Haider v minulých dnech několikrát jednoznačně řekl, že Rakousko je sice připraveno odškodnit nuceně nasazené v Rakousku během druhé světové války, žádá však odškodnění za nucené práce i pro sudetské Němce a rakouské válečné zajatce.
Vedení rakouských sudetských Němců žalobu proti Praze už připravuje . Tato organizace to uvedla již před několika týdny.
Žádá v ní odškodnění za "nucené práce" v poválečném Československu. Podobné kroky už učinil i sudetoněmecký landsmanšaft v Německu.
Může Rakousko své požadavky prosadit?
Česká republika nemusí mít přílišné obavy, že by Rakousko mohlo ve dvoustranných vztazích prosadit požadavek na vrácení majetku sudetským Němcům.
Na rozdíl od česko-německých vztahů má Praha totiž s Vídní majetkoprávní otázky týkající se druhé světové války a následujících událostí vypořádány už od roku 1974.
Navíc pokud jde o nároky Rakouska vůči zemím, které zvítězily ve druhé světové válce, ty řeší smlouva o rakouské neutralitě z roku 1955. Ta výslovně stanoví, že Rakousko je na rozdíl od Německa vyjmuto z povinnosti platit reparace.
Vídeň se v ní zároveň vzdává veškerých nároků vůči vítězným mocnostem, mezi které patří i Česká republika.
Majetkové česko-rakouské vztahy upravuje smlouva o vypořádání určitých finančních a majetkoprávních otázek podepsaná mezi ČSSR a Rakouskem 19. prosince 1974.
Podle Jana Hlouška ze středoevropského odboru ministerstva zahraničí se toto vyrovnání vztahuje na všechny fyzické osoby, které měly ke dni 27. dubna 1945 a rovněž ke dni podpisu smlouvy rakouské státní občanství. Totéž se týká i firem či spolků, které měly k těmto dvěma datům sídlo na území Rakouska.
Vídeň nemá žádné oprávnění zastupovat sudetské Nemce, protože ti v inkriminované době neměli k Rakousku žádný vztah.
"Na ty osoby, které měly před válkou československé občanství, se to tedy nevztahuje. Sudetští Němci, kteří odešli po válce do Rakouska, by neměli být do toho zahrnuti. V dubnu 1945, tedy ještě před osvobozením, nemohli mít občanství změněné na rakouské, tehdy byli ještě říšskoněmeckými státními příslušníky," vysvětlil Hloušek.
