Také Haider byl rozhodnut dotáhnout jednání o vstupu do vlády do úspěšného konce. "Nikdy jsem se nenechal znervóznit tlakem z ciziny," prohlásil Jörg Haider. "Proč bych se měl vzdát vstupu do vlády. Jsem demokratický politik, musím zastupovat zájmy Rakušanů." Tlak Západu proti Haiderovi, smutně proslavenému svými útoky proti cizincům a neonacistickými výroky, však pokračuje. "Vstup Svobodných do vlády by měl vliv na naše dvoustranné vztahy," varoval Vídeň mluvčí Rady národní bezpečnosti USA David Leavy.
Ke kritikům Haidera se jako první hlava kandidátských zemí EU přidal i prezident Václav Havel. "Evropská unie nemůže nečinně přihlížet nástupu nebezpečného extremismu," tlumočil Havlovo stanovisko mluvčí Špaček.
Přes tato vyjádření Rakousku s haiderovci ve vládě nehrozí v rámci unie úplná izolace. Na rozdíl od hlav svých členských států jej totiž Evropská komise odmítla postihovat předtím, než se nový kabinet nějak proviní. "Budeme pečlivě sledovat situaci a udržovat pracovní vztahy s rakouskými úřady," uvedla komise. Otázkou ovšem je, jak dlouho evropským státníkům vydrží jejich odhodlání nedopustit účast Haidera na moci v Rakousku. Už včera se totiž objevily první trhliny.
"Dáme-li jasně najevo, že nechceme mít nic společného s politiky, jako je pan Haider, není to vměšování do záležitostí jiných zemí," obhajoval krok členských států unie německý kancléř Gerhard Schröder."Je to vyjádření, že jsme pro Evropu založenou na hodnotách a že pan Haider neustále porušoval tyto hodnoty," dodal kancléř.
Od svého pondělního souhlasu s diplomatickou izolací Rakouska se však včera jako první stát unie distancovalo Řecko. "Pod žádnou záminkou si nepřejeme intervenci partnerů v EU do demokratických procesů jednoho z členských států!" uvedl mluvčí řecké vlády Dimitris Repas, podle něhož Atény souhlasily pouze s kritikou Haidera, nikoli však s následnými sankcemi.
V samotném Rakousku panuje z postupu unie všeobecné zděšení a obavy, jak velké škody to pro zemi může znamenat.
Proti zcela bezprecedentnímu kroku unie vůči Rakousku se včera postavil i rakouský prezident Thomas Klestil.
"Prezident bere obavy zemí Evropské unie velmi vážně, avšak požaduje, aby bylo s Rakouskem zacházeno jako s rovnoprávným partnerem mezinárodního společenství," uvedl podle agentur mluvčí Klestila.
Také rakouský zástupce v Evropské komisi Franz Fischler označil výhrůžku státníků zemí unie za neopodstatněnou, protože, jak uvedl, Rakousko se zatím nedopustilo žádného porušení Smlouvy o Evropské unii.
Velké obavy z izolace země, byť jen diplomatické, mají rakouští průmyslníci a podnikatelé, především ti, kteří působí v cestovním ruchu. "Je to největší politická pohroma od roku 1945," citovala agentura Reuters Helmuta Elsnera, ředitele významné rakouské banky BAWAG.
Otázkou také je, jaký bude mít současný vývoj vliv na rozšíření Evropské unie. Haider právě rozšíření před lety označil za "vyhlášení války Rakousku" a Svobodní mají ve svém volebním programu požadavek, aby Česká republika mohla vstoupit do unie nejdříve za 25 let, a Polsko dokonce téměř za padesát. "Nemáme žádné jasné náznaky, že jakákoli budoucí rakouská vláda bude poškozovat proces rozšíření. Všichni rakouští politikové v posledních dnech činili jednoznačná prohlášení, že jejich země bude tento proces dál podporovat," tvrdí však evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
