U postiženého domu instalovala jistá soukromá firma hromosvody. Bleskosvodné dráty zapustila do země pomocí vrtů. Nezjistila si však náležitě, jak jsou kolem domu uloženy
různé sítě, a provrtala přitom přívodní potrubí plynu do budovy. Když pak byl ve čtvrtek během dne cítit v domě plyn, přivolaná pohotovost polostátního plynárenského podniku EVN nejprve obyvatele domu evakuovala a po lokalizaci místa úniku otvor v potrubí zacelila.
Po novém měření, které nezjistilo žádnou koncentraci plynu, se večer obyvatelé mohli opět do bytů vrátit. Necelé půl hodiny poté, deset minut po sedmé, plyn explodoval a dům se zřítil na velkou, pět metrů vysokou a přes 30 metrů dlouhou hromadu trosek. Výbuch byl podle svědků slyšet až v okruhu pěti kilometrů od místa neštěstí.
I když policie zatím nevyvozuje žádné závěry, rakouská média dnes ráno vidí větší díl viny na straně EVN, která zřejmě situaci neprozkoumala dost podrobně před tím, než ukončila evakuaci domu. Firma na bleskosvody je přes šlendriánskou práci zřejmě právně méně postižitelná, protože z bezpečnostního hlediska záležitost převzali odborníci-plynaři energetického podniku EVN.
Jak uvedli stavební odborníci v rakouské televizi, na "totálním" zřícení budovy má podíl i použitá stavební technologie - prostá cihlová stavba. Výbuch v přízemí nebo sklepě snadno rozmetá zdivo těsně nad základy a vyšší patra se prostě zřítí, přičemž snadno drolivé cihlové zdi způsobují, že v troskách vznikne jen velmi málo dutin, ve kterých
by mohli přežít lidé.
Podstatně lépe jsou na tom v tomto směru panelové stavby, kde výbuch plynu vyrazí obvykle jen některé obvodové panely, ale konstrukce jako taková zůstane stát, nebo alespoň cihlové domy s betonovou nosnou kostrou. V jejich případě výbuch vymete sice
větší část cihelné vyzdívky budovy, avšak kostra zůstane stát a patra se většinou nezřítí. Stejné konstrukce jsou vhodné i pro oblasti s častým zemětřesením, což však není případ střední Evropy.
Záchranné práce
Novou naději záchranářům dodalo, když dnes ráno podle agentury AP vyprostili rukama a lopatami ze sutin žijící patnáctiletou dívku, její zdravotní stav je dobrý. Podle velitele dolnorakouských hasičů Wilfrieda Weissgärbera prozatím nic nenaznačuje, že by pod troskami přežívali další lidé.
"Pokoušíme se získat přístup z obou stran. Měli jsme podobný případ s cihlovým domem v Turecku. Tam byl případ prakticky beznadějný," prohlásil poručík Bertold Sandtner, velitel zásahové skupiny rakouského Spolkového vojska.
"Dvě stě mužů pracuje na směny. Je jich stále nasazeno sto, každé dvě hodiny se mění," informoval agenturu APA šéf záchranářů Helmut Warta, který přiznal, že doufá již jen v zázrak poté, co psi, které záchranáři nasadili při hledání obětí, nenaznačili, že by v troskách ještě cítili nějaké živé lidi. Ministr vnitra Karl Schlögl pochválil perfektní organizaci záchranných prací.
"Odklizovací práce pokročily natolik, že pomocníci se mohou dostat do druhého parta," prohlásil Weissgärber. Při výbuchu prý byly dolní části zdí vyraženy směrem ven a pak se postupně začala řítit jednotlivá patra budovy, podobně jako při řízené demolici.
Při záchranných pracích jsou nasazeny čtyři skupiny psů, které poskytl Červený kříž, Rakouský kynologický svaz (ÖHU), záchranná kynologická brigáda a horská záchranná služba. "Celkem je tu 30 čtyřnožců. Každé zvíře může 20 minut intenzivně hledá a pak potřebuje půlhodinovou přestávku. V tomto rytmu jsou možná čtyři nasazení, pak se přestávka na zotavení prodlužuje. Jinak by psům vyschla sliznice a zvýšila se teplota," prozradil Franz Pach z ÖHU.
Podle Sandtnera je třeba odstranit 800 krychlových metrů suti. Záchranáři prý odstraňují cihly rukama jednu po druhé. Kolem místa neštěstí je vidět kamióny, pojízdný jeřáb hasičů, tři bagry a nakladač pro odstraňování suti.
