Čtvrtek, 18.00 Pár domkářů se trousilo domů. Procházeli okolo skupinky sedmi osmi dětí, které si hrály na asfaltu ulice.
Před plotem. Před jejich domky. Když tudy šli dva muži středního věku, sedmiletá holčička jim zastoupila cestu: "Pane, nemáte cigaretu?" Romské děti si tu hrály vždycky. Ulice je přitahuje víc než dvory u jejich domů, víc než sklepy vybydlených činžáků v okolí nebo rumiště na opačné straně tohoto ghetta. Matiční ulice je pro ně strategickým místem, stále se tu něco děje, je vidět, kdo z místních jde do obchodu a kdo do hospody na rohu, odkud se blíží městští strážníci.
Hraní spočívá v neustálém pobíhání po ulici, v pozorování a vzájemném pošťuchování ve stylu karate. Občas se tajemně šeptá, někdy zpívá, často se křičí.
Betonový plot přinesl dětem jedno plus.
Když jsou teď na ulici, rodiče na ně z oken pavlačových domů téměř nevidí. Dříve mohly být alespoň trochu pod kontrolou.
19.00 Domkáři už doma vyvětrali a většinou zavřeli okna do ulice. Setmělo se a ochladilo, ovšem hluk z ulice se nesnížil.
Spíše naopak. Kromě skupinky nejmenších se v ulici objevila parta kluků a holek kolem patnácti let.
"Stahují se sem romské děti odjinud, řvou a dělají binec, kolikrát já už je musela vyhodit z baráku," říká Gizela Kulenová, domovnice v jednom z pavlačových domů.
Výrostci procházeli sem tam, občas nakoukli do oken hospody, čas od času přišla zpoza rohu menší skupinka a připojila se k ostatním. Nejčastěji se všichni bavili pod okny domkářů. Jistě ne záměrně. Jen to odsud mají nejblíž do dvora i k oběma koncům ulice.
Když podél Matiční prošli dva městští strážníci, kteří se tady zjevují zhruba každou půlhodinu, mládež se ani neohlédla, zábava nerušeně pokračovala.
Na jednom z domů pro neplatiče visí od minulého týdne, kdy vyrostla zeď, pár ručně psaných cedulí. Na jedné z nich stojí: Nebojte se nás. My se vás taky nebojíme.
20.00 Menší děti se postupně vytrácely, některé šly domů za zeď, jiné mizely kdesi za rohem. Parta výrostků kamsi odešla, zpoza plotu se jen občas vynořila dětská postava. V Matiční ulici byl klid.
V hospodě na rohu se mezitím točilo pivo za pivem. Tři muži u stolu rozumovali. "Tamti?" ukázal jeden z nich směrem k pavlačovým domům. "Vystěhoval bych je někam za město. Když neplatíš nájem, tak táhni. A teď ta zeď.
Kdyby se rovnou postavila, a pořádná, byl by klid. Ale moc se kolem toho namluvilo a teď je to najednou rasistický problém. Blbost," přesvědčoval ostatní.
Ten muž je Rom.
21.00 Na začátku zdi v Matiční ulici stál chlapec s dívkou, oba Romové, povídali si. Pak z hospody vyšel jeden z oné trojice a začal se na dívku sápat. Ta se s jekotem schovávala za kamaráda, který ji bránil, muž divoce řval. Vzbudilo by to mrtvého.
Až po chvíli se ukázalo, že se ti tři znají a mělo to být jen jakési špásování.
Nakonec se všichni odebrali zpět do výčepu.
Potom se v přítmí na konci Matiční náhle objevilo na dvacet kluků a holek. O něčem se hlasitě dohadovali.
Když došli do středu ulice, dva z kluků se do sebe pustili. Holky začaly křičet, pár dalších kluků se ty dva snažilo roztrhnout, byla z toho pětiminutová mela. Poslední pootevřené okno domkářů odnaproti se hlasitě zabouchlo.
Pak se otevřely dveře na jedné z pavlačí a jakýsi muž řval do tmy: "Honzó, Honzó." Vzápětí vyběhlo na ulici několik romských žen. Rozehnaly peroucí se dvojici a křičely: "Táhněte domů! A jestli nám polezete do baráku, zavoláme na vás policajty." Opět povyk, opět před zdí, usnout by se tu nedalo ani s vatou v uších.
22.00 Rozhlas ve zprávách hlásil, že americký senátor Joseph Biden na půdě amerického Kongresu označil výstavbu zdi v Matiční ulici za nepřijatelnou. Senátor prý zdůraznil, že se nelze smiřovat se zdmi, které rozdělují obyvatelstvo.
Parta výrostků se uklidnila, občas se prošla kolem bloku, ale většinu času postávala pod okny domkářů.
Pak do Matiční vstoupili tři urostlí mladíci. Snad šli původně z jedné hospody do druhé, ale když spatřili romskou skupinu, zamířili k ní. Jeden z těch tří začal šermovat rukama, ale pak řekl: "Zkurvená zeď, že jo," a všichni poznali, že se nechce prát.
Celou hodinu potom ti tři vysvětlovali, že ta zeď je k ničemu, že by ji sami zbourali. Občas si do ní kopli, ale hlavně argumentovali tak důrazně, že to bylo slyšet ještě za rohem.
23.00 Z hospody vycházely více či méně vrávorající postavy, čas od času se někdo vymočil do křoví na začátku ulice.
Romská mládež postupně mizela, nakonec pod okny domkářů zůstali jen ti tři příchozí. Když konečně zjistili, že jsou sami a mluví do zdi, pomalu odešli.
Chvilku předtím prošel kolem Matiční ulice jakýsi chodec. Uviděl, a hlavně uslyšel ony tři diskutující mládence a prohodil: "Pakáž cikánská, to i před půlnocí musej bejt venku a řvát." Za většinou oken byla v té době tma.
Matiční ulice se pokoušela usnout.
Před plotem. Před jejich domky. Když tudy šli dva muži středního věku, sedmiletá holčička jim zastoupila cestu: "Pane, nemáte cigaretu?" Romské děti si tu hrály vždycky. Ulice je přitahuje víc než dvory u jejich domů, víc než sklepy vybydlených činžáků v okolí nebo rumiště na opačné straně tohoto ghetta. Matiční ulice je pro ně strategickým místem, stále se tu něco děje, je vidět, kdo z místních jde do obchodu a kdo do hospody na rohu, odkud se blíží městští strážníci.
Hraní spočívá v neustálém pobíhání po ulici, v pozorování a vzájemném pošťuchování ve stylu karate. Občas se tajemně šeptá, někdy zpívá, často se křičí.
Betonový plot přinesl dětem jedno plus.
Když jsou teď na ulici, rodiče na ně z oken pavlačových domů téměř nevidí. Dříve mohly být alespoň trochu pod kontrolou.
19.00 Domkáři už doma vyvětrali a většinou zavřeli okna do ulice. Setmělo se a ochladilo, ovšem hluk z ulice se nesnížil.
Spíše naopak. Kromě skupinky nejmenších se v ulici objevila parta kluků a holek kolem patnácti let.
"Stahují se sem romské děti odjinud, řvou a dělají binec, kolikrát já už je musela vyhodit z baráku," říká Gizela Kulenová, domovnice v jednom z pavlačových domů.
Výrostci procházeli sem tam, občas nakoukli do oken hospody, čas od času přišla zpoza rohu menší skupinka a připojila se k ostatním. Nejčastěji se všichni bavili pod okny domkářů. Jistě ne záměrně. Jen to odsud mají nejblíž do dvora i k oběma koncům ulice.
Když podél Matiční prošli dva městští strážníci, kteří se tady zjevují zhruba každou půlhodinu, mládež se ani neohlédla, zábava nerušeně pokračovala.
Na jednom z domů pro neplatiče visí od minulého týdne, kdy vyrostla zeď, pár ručně psaných cedulí. Na jedné z nich stojí: Nebojte se nás. My se vás taky nebojíme.
20.00 Menší děti se postupně vytrácely, některé šly domů za zeď, jiné mizely kdesi za rohem. Parta výrostků kamsi odešla, zpoza plotu se jen občas vynořila dětská postava. V Matiční ulici byl klid.
V hospodě na rohu se mezitím točilo pivo za pivem. Tři muži u stolu rozumovali. "Tamti?" ukázal jeden z nich směrem k pavlačovým domům. "Vystěhoval bych je někam za město. Když neplatíš nájem, tak táhni. A teď ta zeď.
Kdyby se rovnou postavila, a pořádná, byl by klid. Ale moc se kolem toho namluvilo a teď je to najednou rasistický problém. Blbost," přesvědčoval ostatní.
Ten muž je Rom.
21.00 Na začátku zdi v Matiční ulici stál chlapec s dívkou, oba Romové, povídali si. Pak z hospody vyšel jeden z oné trojice a začal se na dívku sápat. Ta se s jekotem schovávala za kamaráda, který ji bránil, muž divoce řval. Vzbudilo by to mrtvého.
Až po chvíli se ukázalo, že se ti tři znají a mělo to být jen jakési špásování.
Nakonec se všichni odebrali zpět do výčepu.
Potom se v přítmí na konci Matiční náhle objevilo na dvacet kluků a holek. O něčem se hlasitě dohadovali.
Když došli do středu ulice, dva z kluků se do sebe pustili. Holky začaly křičet, pár dalších kluků se ty dva snažilo roztrhnout, byla z toho pětiminutová mela. Poslední pootevřené okno domkářů odnaproti se hlasitě zabouchlo.
Pak se otevřely dveře na jedné z pavlačí a jakýsi muž řval do tmy: "Honzó, Honzó." Vzápětí vyběhlo na ulici několik romských žen. Rozehnaly peroucí se dvojici a křičely: "Táhněte domů! A jestli nám polezete do baráku, zavoláme na vás policajty." Opět povyk, opět před zdí, usnout by se tu nedalo ani s vatou v uších.
22.00 Rozhlas ve zprávách hlásil, že americký senátor Joseph Biden na půdě amerického Kongresu označil výstavbu zdi v Matiční ulici za nepřijatelnou. Senátor prý zdůraznil, že se nelze smiřovat se zdmi, které rozdělují obyvatelstvo.
Parta výrostků se uklidnila, občas se prošla kolem bloku, ale většinu času postávala pod okny domkářů.
Pak do Matiční vstoupili tři urostlí mladíci. Snad šli původně z jedné hospody do druhé, ale když spatřili romskou skupinu, zamířili k ní. Jeden z těch tří začal šermovat rukama, ale pak řekl: "Zkurvená zeď, že jo," a všichni poznali, že se nechce prát.
Celou hodinu potom ti tři vysvětlovali, že ta zeď je k ničemu, že by ji sami zbourali. Občas si do ní kopli, ale hlavně argumentovali tak důrazně, že to bylo slyšet ještě za rohem.
23.00 Z hospody vycházely více či méně vrávorající postavy, čas od času se někdo vymočil do křoví na začátku ulice.
Romská mládež postupně mizela, nakonec pod okny domkářů zůstali jen ti tři příchozí. Když konečně zjistili, že jsou sami a mluví do zdi, pomalu odešli.
Chvilku předtím prošel kolem Matiční ulice jakýsi chodec. Uviděl, a hlavně uslyšel ony tři diskutující mládence a prohodil: "Pakáž cikánská, to i před půlnocí musej bejt venku a řvát." Za většinou oken byla v té době tma.
Matiční ulice se pokoušela usnout.
 Ústecká radnice překvapila odpůrce stavby zdi v Matiční ulici a ráno ještě za tmy nechala pokračovat ve stavbě kontroverzní zdi |
 Dělníci rovnají stavební díly, ze kterých má být postavena protihluková zeď v ústecké Matiční ulici |
 Stavební dělník kontroluje již postavenou část zdi |
 Stavbař upravuje sloupek protihlukové zdi, která má oddělit obyvatele obecních bytů pro neplatiče a obyvatele rodinných domků v ústecké Matiční ulici |
 Stavební firma si na místo přivezla topení k urychlení tvrdnutí betonu |
 Celá stavba protihlukové zdi byla oplocena a hlídána příslušníky městské policie |
 Ústecká radnice překvapila odpůrce stavby zdi v Matiční ulici a ráno ještě za tmy nechala pokračovat ve stavbě kontroverzní zdi |
 Proti rozebrání chrání plot železné brány navařené na sloupky plotu |
 Před čtvrtou hodinou ranní nastoupilo devadesát městských strážníků, což je více než polovina z těch, kteří v Ústí nad Labem slouží, a vytvořilo z Matiční ulici takřka nedobytnou pevnost |
 Stavba protihlukového plotu v ústecké Matiční ulici probíhala za silné podpory městské policie |
