Podstatou předlohy byla transformace drah do formy obchodní organizace. Z majetku, se kterým ČD hospodaří a jehož účetní hodnota se odhaduje zhruba na 99,2 miliardy korun, měly být vyčleněny stavby dráhy včetně kolejí a provozních budov, které by zůstaly ve vlastnictví státu. Ten měl tento majetek pronajmout nově založené akciové společnosti České dráhy. Ta měla na základě vládního návrhu zákona vzniknout.
Obchodovatelný majetek nepotřebný pro činnost akciové společnosti České dráhy, mimo jiné pozemky a budovy nepotřebné pro provozování dráhy a drážní dopravy a nevyužívaný vozový park, měl být ponechán ve stávající státní organizaci České dráhy za účelem sanace dluhu ČD.
Ministr dopravy Antonín Peltrám již ve středu poslance upozornil, že předloha reaguje na pravidla stanovená Evropskou unií a že závazným požadavkem Evropské komise je ekonomická nezávislost drah.
Premiér Miloš Zeman jej doplnil varováním, že zamítnutí předlohy může vést k tomu, že ČR příští rok nedostane z prostředků EU na restrukturalizaci železniční sítě asi čtyři miliardy korun.
Poslanec Jaroslav Plachý (ODS) ve středeční rozpravě vládní předloze vytkl, že v její důvodové zprávě chybí, jak řekl, byť jen stručný náznak podnikatelského záměru zakládané akciové společnosti České dráhy. Zdeněk Kořistka (Unie svobody) jako argument proti vytvoření monopolní akciové společnosti zmínil nezbytnost soukromých investic do české železnice. Předloha podle něj vytvářela pro investory neprůhledný model. Podle komunisty Pavla Hojdy návrh zákona neřešil to, zda akciová společnost zůstane pouze společností se státní účastí.
