Národní fronta pro osvobození Kurdistánu (ERNK), která je politickým křídlem v Turecku zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), vydala ve Vídni prohlášení, v němž rozsudek rozhodně odsuzuje a označuje ho za otevření nebezpečné cesty k dalšímu konfliktu. Dokument zatím nehrozí žádnými bezprostředními akcemi, pouze konstatuje, že ERNK co nejdříve přijme novou strategii, reagující na danou situaci.
Německo
Z oficiálních představitelů mezinárodní politiky jako první na rozsudek reagoval německý ministr vnitra Otto Schilly, který vyjádřil politování, že turecký soud sáhl po nejvyšším trestu. "Doufám, že v souladu s náznaky tureckého prezidenta Süleymana Demirela bude rozsudek v odvolacím řízení přezkoumán a následně předložen Evropskému soudu pro lidská práva," řekl Schilly.
Současně vyzval všechny Kurdy žijící v Německu, aby zachovali klid a nedali se strhnout k nepředloženým činům. "Kurdové by se měli spolehnout na revizní instanci nebo přinejmenším na řízení Evropského soudu pro lidská práva," zdůraznil Schilly.
Také další němečtí politici vyjádřili naději, že rozsudek vynesený nad Ocalanem nebude vykonán. "Lidé by se neměli vydávat za soudce nad životem a smrtí jiných lidí," prohlásila německá ministryně spravedlnosti Herta Däublerová-Gmelinová. Německé politické strany vesměs považují rozsudek za protivící se mezinárodnímu právu. Představitelé strany Zelených poukázali na to, že turecká veřejnost byla domácí agitací natolik roznícena, že by mírnější rozsudek ani nepřijala, pouze by se zaklínala ještě větší pomstou.
Rakousko
Rovněž rakouský ministr zahraničí Wolfgang Schüssel zdůraznil naléhavý postoj své země, že trest smrti by měl být všeobecně zrušen nebo aspoň nevykonáván. Rakousko je podle jeho slov vážně znepokojeno tím, že by Ocalanova poprava mohla jen dále zvýšit vlnu emocí a tím znemožnit hledání trvalého politického řešení kurdské otázky. "Právě členské státy Rady Evropy by trest smrti neměly aplikovat, a vykonání rozsudku by vztahy Turecka k Evropské unii (EU) rozhodně nezlepšily," řekl Schüssel s poukazem na členství Ankary v Radě Evropy a snahu vstoupit do EU.
Evropská unie
Evropský komisař pro zahraniční záležitosti Hans van den Broek v reakci na rozsudek uvedl, že Evropská unie se staví proti trestům smrti a očekává od příslušných orgánů v Turecku, že vezmou tento postoj v potaz při následných procedurálních krocích. V podobném smyslu se vyjádřila i Rada Evropy, podle které má Turecko nyní vynikající příležitost prokázat, že jeho instituce postupují v souladu s evropskou praxí.
Demonstrace zahraničních Kurdů proti rozsudku nad Ocalanem jsou zatím hlášeny z několika míst Německa, především z Bonnu a z Braunschweigu, zatím však jde jen o stovky lidí. Vedle protestu v Athénách se větší demonstrace uskutečnila také v Moskvě. Na 1500 Kurdů shromážděných před tureckým velvyslanectví vyzývali organizátoři akce dodržovat "výslovně demokratické formy protestu", ruská policie přesto na místě připravila oddíly pohotovostní policie.
Z Turecka samého jsou zatím hlášeny jen projevy radosti nad přísností rozsudku, vesměs však pocházejí z řad pozůstalých po obětech kurdského teroru. Ve městě Mundaya dávali pozůstalí po tureckých obětech svou radost najevo demonstrací v ulicích. Většina v rozhovorech pro televizi dávala najevo uspokojení, část z nich ale považovala trest za malý. "Pro Ocalana to nestačí, ten si zasluhuje víc," tvrdil otec držící v ruce obrázek syna, zavražděného terorem PKK.
Rozsudek
Soud rozsudkem smrti vyhověl požadavku státní prokuratury, která Ocalana vinila z podněcování vražd, masakrů a vymáhání finančních prostředků pro rozdělení země. Ocalan stál v čele ozbrojeného kurdského separatistického hnutí 15 let a turecký soud mu klade za vinu především to, že během násilné kampaně za vytvoření nezávislého Kurdistánu přišlo o život téměř 37 tisíc osob.
Podle očitých svědků přijal Ocalan rozsudek a jeho téměř tři minuty trvající zdůvodnění bez většího vzrušení. Stejně jako při procesu přitom stál v kabině z neprůstřelného skla s rukama složenýma za zády. Ve svém závěrečném slově předtím znovu zdůraznil, že není žádný vlastizrádce, ale že bojoval za demokratizaci Turecké republiky. Budoucnost lidstva vidí v míru, nikoli válce. "Zdravím všechny," řekl Ocalan na závěr svého vystoupení.
Ocalanovi obhájci oznámili odvolání již předem, proto je rozsudek automaticky postoupen odvolacímu soudu, navíc musí být před případným vykonáním trestu (v Turecku formou oběšení, od roku 1984 však nebyl vykonáván) potvrzen parlamentem a podepsán prezidentem státu. Možné je i odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Brzké uskutečnění rozsudku tedy Ocalanovi nehrozí, co však hrozí, jsou odvetné teroristické akty kurdských povstalců na celém tureckém území a protesty v zahraničí.
 Obviněný Adbullah Ocalan v soudní síni ve speciální kleci z neprůstřelného skla |
