Indický ministr zahraničí Džasvant Singh mimo jiné při rokování se svým pákistánským protějskem Sartádžem Azízem obvinil Pákistán, že má na svědomí mučení zajatých indických vojáků, jejichž těla byla Dillí předána pákistánskými úřady. Rovněž toto obvinění Pákistán už dříve odmítl jako nepodložené.
V Kašmíru v posledních týdnech bojují indické jednotky s povstalci, kteří jsou podle Dillí podporováni pákistánskou armádou. Dillí obviňuje Islámábád, že jeho vojáci porušili linii
příměří a podporují protiindické povstalce. Pákistán tvrdí, že vzbouřenci jednají na vlastní pěst a že jde o bojovníky za svobodu Kašmíru. Islámábád nicméně připouští, že během nynějšího konfliktu zahynulo i několik pákistánských vojáků.
Demonstrace v Dillí
Pákistánského ministra v Dillí při jeho jednodenní návštěvě přivítaly stovky demonstrantů, kterým policie zabránila v násilném vniknutí do budovy pákistánského velvyslanectí. "Táhni zpátky," skandovali demonstranti a přitom pálili portréty Azíze i pákistánského premiéra Naváze Šarífa. Azíz před odletem do Dillí prohlásil, že si přeje uvolnit napětí mezi oběma zeměmi.
Dillí v pátek zveřejnilo záznam údajného telefonátu dvou vysokých pákistánských generálů, který prý potvrzuje pákistánský vliv na aktivitu protiindických povstalců v Kašmíru. Pákistánský armádní mluvčí vzápětí záznam označil za indickou propagandu.
Boje o Kašmír
Indie i Pákistán si činí nárok na celý Kašmír, který je od získání nezávislosti obou zemí na Británii v roce 1947 rozdělen: dvě třetiny kontroluje hinduistická Indie a třetinu muslimský
Pákistán. Na indické straně žijí převážně muslimové, kteří bojují o autonomii nebo připojení k Pákistánu. V minulosti vedly obě země o Kašmír dvě války. V boji o nezávislost přišlo podle indické bezpečnosti od roku 1990 o život na 25 tisíc lidí.
