Neštěstí v závodu Jan - Karel dolu Československé armády

V závodě Jan-Karel Dolu Československé armády v Karviné zahynul v neděli důlní měřič. Po dvou jeho spolupracovnících pátrají báňští záchranáři. Smrt jednoho a vážné ohrožení života dalších dvou horníků přitom nezpůsobily časté příčiny důlních neštěstí - jedovaté plyny nebo výbuch a následný zával, ale pravděpodobně vysoké teploty v chodbě, kterou se vydali muži prozkoumat.
Vrchní důlní měřič, bezpečnostní technik a záchranář společně vstoupili v neděli krátce před půl šestou večer do chodby, kterou po dvou letech uzavření pracovníci dolu otevřeli, aby ji odvětrali. Po dvou hodinách, kdy se měli ohlásit kolegům na povrchu, však o sobě nedali vědět. "Za pohřešovanou trojicí vyrazili další záchranáři, kteří nalezli důlního měřiče mrtvého. Za jeho spolupracovníky však už se nevydali, protože kvůli vysokým teplotám museli zpátky," řekl ředitel revírní báňské záchranné služby Václav Pošta. Uvedl, že i druhé trojici museli záchranáři pomáhat z chodby, protože ji vyčerpaly vysoké teploty. Vyčerpaní a dehydrovaní muži byli převezeni do nemocnic v Karviné a Havířově.
Pracovníci dolu podle Pošty absolvují podobných akcí několik desítek do roka. "V chodbě nebyly žádné škodlivé koncetrace plynů, to odborníci při několika měřeních, ještě než do chodby vstoupili technici, vyloučili. Pravděpodobně je překvapilo horko, které jejich organismus nevydržel," řekl Pošta. Řekl, že v chodbě bylo zhruba třicet sedm stupňů Celsia a dvaadevadesáti procentní vlhkost. Takové podmínky podle odborníků mohly vyhnat puls horníků až na úroveň dvou set tepů za minutu.
Lékaři považují dvě stě tepů za minutu za limitní hranici. "Pro dospělého člověka je tak vysoký tep obrovskou zátěží, která většinou končí srdečním selháním," uvedl primář Městské záchranné služby v Ostravě Tomáš Tichý. "Srdce není schopno přečerpat tolik okysličené krve, aby organismus mohl dál podávat fyzický výkon," dodal.
Teplota vzduchu do čtyřicítky se zdá být relativně snesitelná a dá se vydržet například u moře. V podzemí, kde vlhkost vzduchu může dosáhnout až sta procent, je to jiné. "Čím víc stoupá vhlhkost vzduchu, tím víc klesá schopnost organismu odpařovat pot a tak se ochlazovat," vysvětluje primář Tichý. "Vyšší teplotu v podzemí lze přirovnat ke klimatu v tropech, proto ji lidský organismus hůř snáší," dodal.
Pošta řekl, že případ není obvyklý, ale stejným způsobem už zemřel v roce 1988 horník v dole Bezruč. Smrt považuje za výjimečnou i náměstek předsedy Českého bánského úřadu se sídlem v Praze Karel Šeděnka. "Setkáváme se poměrně často s úmrtím po otravě plynem, při závalu nebo jiné havárii, ale podobný případ nepamatuji."
Tělo jednoho z mužů, pohřešovaných od nedělního večera, objevila pátrací skupina včera ráno. Další dva muže, osmadvacetiletého záchranáře a čtyřiačtyřicetiletého technika, hledalo více než třicet záchranářů celý včerejší den a chystali se pátrat i v noci. "Pořád je tady ještě naděje, že hledaní kolegové žijí," řekl ředitel dolu Karel Rašík.