Pouze tři z testovaných pískovišť byla čistá. Choroboplodné zárodky ze střev zvířat, parazity ani ropné látky neobsahovaly dětská pískoviště v ostravských Komenského sadech, brněnských Lužánkách a na českobudějovickém Jiráskově nábřeží uprostřed sídliště.
Velmi nebezpečná byla naopak návštěva dvou pískovišť na náměstí Míru v Plzni. V jejich písku bylo nalezeno vajíčko kočičí škrkavky, která dokáže v lepším případě způsobit vážné zdravotní problémy a v horším případě i smrt. Tento parazit se totiž umí usadit v lidských orgánech i svalech, kde se potom udělají veliké boule a znemožní jim funkci.
Ostatní pískoviště obsahovala slabě či silně znečištěný písek, ve kterém laboranti nalezli větší či menší množství fekálních koliformních bakterií a fekálních streptokoků. Dostaly se tam s výkaly nejspíše od psů a koček. "Možné je i to, že maminky neodvedly své malé děti včas na záchod. Spolu s exkrementy totiž jako každý jiný živočich vyloučily i streptokoky a bakterie," nabízí další výklad lékařka Státního zdravotního ústavu Magdalena Zimová, která se specializuje na problematiku hygieny a odpadů.
Po požití fekálních bakterií či streptokoků se sice neumírá, ale malé děti z nich dostávají průjmy, horečky, bolesti břicha a zvrací po nich. Čím je písek více znečištěný, tím mají tyto nemoci větší šanci napadnout dětský organismus.
V žádném pískovišti nebyly zárodky tolik obávané salmonely, která způsobuje nemoc nazývanou salmonelóza. Tento fakt by neměl rodiče uklidnit, protože fekální bakterie salmonelu zastoupí i s jejími nepříjemnými průvodními jevy. Z pohledu pacienta se tedy příliš neliší.
Potěšitelný je jen fakt, že se do žádného pískoviště nedostaly ropné látky, a nemohly tak vyvolat alergie. "Naměřené hodnoty jsou tak malé, že o nich není nutné ani uvažovat," říká při pohledu do sloupců čísel z laboratoře Magdalena Zimová.
Stav městských pískovišť odhalily testy ve státem akreditované laboratoři Ekohydro v Písku. Při odběru vzorků písku se její pracovnice řídily metodickým pokynem Státního zdravotního ústavu. "Abychom vyloučili náhodné nečistoty, jako například listí či prach, odhrnuli jsme vrchní vrstvu a teprve odspodu odebírali vzorky," přibližuje svoji práci zástupkyně vedoucího laboratoře Ekohydro Alena Mikešová. V písecké laboratoři potom všechny vzorky vyšetřili podle českých norem.
Velmi nebezpečná byla naopak návštěva dvou pískovišť na náměstí Míru v Plzni. V jejich písku bylo nalezeno vajíčko kočičí škrkavky, která dokáže v lepším případě způsobit vážné zdravotní problémy a v horším případě i smrt. Tento parazit se totiž umí usadit v lidských orgánech i svalech, kde se potom udělají veliké boule a znemožní jim funkci.
Ostatní pískoviště obsahovala slabě či silně znečištěný písek, ve kterém laboranti nalezli větší či menší množství fekálních koliformních bakterií a fekálních streptokoků. Dostaly se tam s výkaly nejspíše od psů a koček. "Možné je i to, že maminky neodvedly své malé děti včas na záchod. Spolu s exkrementy totiž jako každý jiný živočich vyloučily i streptokoky a bakterie," nabízí další výklad lékařka Státního zdravotního ústavu Magdalena Zimová, která se specializuje na problematiku hygieny a odpadů.
Po požití fekálních bakterií či streptokoků se sice neumírá, ale malé děti z nich dostávají průjmy, horečky, bolesti břicha a zvrací po nich. Čím je písek více znečištěný, tím mají tyto nemoci větší šanci napadnout dětský organismus.
V žádném pískovišti nebyly zárodky tolik obávané salmonely, která způsobuje nemoc nazývanou salmonelóza. Tento fakt by neměl rodiče uklidnit, protože fekální bakterie salmonelu zastoupí i s jejími nepříjemnými průvodními jevy. Z pohledu pacienta se tedy příliš neliší.
Potěšitelný je jen fakt, že se do žádného pískoviště nedostaly ropné látky, a nemohly tak vyvolat alergie. "Naměřené hodnoty jsou tak malé, že o nich není nutné ani uvažovat," říká při pohledu do sloupců čísel z laboratoře Magdalena Zimová.
Stav městských pískovišť odhalily testy ve státem akreditované laboratoři Ekohydro v Písku. Při odběru vzorků písku se její pracovnice řídily metodickým pokynem Státního zdravotního ústavu. "Abychom vyloučili náhodné nečistoty, jako například listí či prach, odhrnuli jsme vrchní vrstvu a teprve odspodu odebírali vzorky," přibližuje svoji práci zástupkyně vedoucího laboratoře Ekohydro Alena Mikešová. V písecké laboratoři potom všechny vzorky vyšetřili podle českých norem.
 V nejhorším hygienickém stavu bylo v půli srpna pískoviště na plzeňském náměstí Míru. |
