"Jde o to, aby vydání Lidového domu bylo v rámci širšího politického konsensu, aby nevznikala podezření z podjatosti naší vlády. Je to pro nás zkrátka složitější, než kdyby vláda byla koaliční," řekl k tomu Škromach. Cesta zákona o vydání Lidového domu by nemusela být zrovna snadno schůdná. ČSSD se svými 74 poslanci v dvousetčlenné sněmovně zákon neprosadí a zatím to nevypadá, že by k většině hlasů chtěla dopomoci některá další politická strana. "Už ta snaha zvrátit rozhodnutí soudu zákonem je podivná. To by znamenalo, že jakmile nějaké politické straně nevyhovuje výrok soudu, tak si jednoduše podá návrh a změní zákon? To bychom se asi dostali někam na Slovensko, kde politická moc může převálcovat všechno okolo," prohlásila místopředsedkyně ODS Libuše Benešová. Snaha ČSSD získat Lidový dům zákonem - bez ohledu na fakt, že padlo již několik soudních verdiktů, podle nichž na tuto budovu nemá Zemanova strana právní nárok - zástupce ostatních stran včera zaskočila. Místopředseda komunistů Miloslav Ransdorf uvedl, že by to mohl být nebezpečný precedens. "Politickou silou se budou rozhodovat soudní spory," řekl Ransdorf. Také poslanec Josef Janeček, zástupce KDUČSL, která v minulosti o právním nároku ČSSD na Lidový dům nepochybovala, dnes míní, že pokud soud rozhodne v neprospěch sociální demokracie, musí mít pak strana stejný nárok na získání této budovy jako kterýkoliv jiný zájemce, tedy bez jakéhokoliv upřednostňování. "Chápal bych, že při privatizaci státního Lidového domu by ČSSD Lidový dům chtěla koupit, ale rozhodně ne za symbolickou cenu," řekl Janeček. Jediný, kdo se včera při hodnocení snahy ČSSD držel spíše zpátky, byl předseda Unie svobody Jan Ruml: "To, co chce dělat ČSSD po rozhodnutí soudu, je její legitimní právo. Budeme se o tom bavit, až ten zákon předloží." ČSSD ve snaze získat Lidový dům do svého vlastnictví doplatila na to, že od třicátých let toto tradiční sídlo předválečné sociální demokracie patřilo akciové společnosti Cíl složené výhradně z fyzických osob. "Akcie této firmy jsou uloženy ve státním archivu. Ale bohužel, vzhledem k těm letům, které uplynuly, všichni členové statutárních orgánů vymřeli. Poté, co se znovu po listopadu 1989 konstituovala sociální demokracie na území Československa, ustavila nové statutární orgány, které jsou momentálně zpochybňovány," popisoval včera Škromach peripetie své strany. Jinak řečeno: sociální demokracie se v roce 1990 snažila tvrdit, že je nástupcem firmy Cíl, která byla složena z fyzických osob, akcie byly psány na jejich jména (jsou tedy nepřenosné) a činnost této společnosti skončila v roce 1948 sloučením tehdejší sociální demokracie s komunistickou stranou. Už tři soudy - od obvodního soudu až po Nejvyšší soud - odmítly uznat nárok ČSSD na změnu v zápisu firmy Cíl v obchodním rejstříku. Naposledy Nejvyšší soud před několika týdny odmítl žádost ČSSD z důvodu, že by ji mohl podat leda zástupce akcionářů, a ne ČSSD. Tím soud de facto rozhodl, že ČSSD nemá na Lidový dům nárok. Sociálním demokratům se výrok nezávislého soudu nelíbí. "Zpochybňovat majetkový vztah ČSSD k Lidovému domu je prostě nezodpovědné a připadá nám to jako výsměch," prohlásil včera Škromach. Nyní chce sociální demokracie využít práva podat stížnost k Ústavnímu soudu. Zatím však neví, na co si u něj bude stěžovat. "To připraví právníci. Až s tím budou hotovi, tak vás o tom budeme informovat," odvětil Škromach. V případě neúspěchu i u Ústavního soudu lze očekávat následující postup: obchodní rejstřík firmu Cíl vymaže jako nefunkční společnost, její majetek - tedy i Lidový dům - propadne státu. Stát zastoupený vládou ČSSD podnikne kroky k tomu, aby se Lidový dům stal majetkem sociální demokracie.
12. září 1998
