Celodenní permanentka na deset vleků a sedačkovou lanovku bude stát pro dospělého 250 korun. "Náklady na opravu a údržbu areálu jsou stále vyšší, takže jsme museli zvednout ceny o čtyři až pět procent," říká vedoucí areálu na Pustevnách Jan Mikeska.
Ve středisku ale přibude nový vlek s přepravní kapacitou 980 lidí za hodinu u čtyři sta padesát metrů dlouhé sjezdovky. Celodenní permanentka na Kohútce v Javorníkách bude stát 240 korun.
Dvacetikorunové zdražení i tady přisuzují rostoucím cenám pohonných hmot a vstupních energií. "Každodenní úprava sjezdovek rolbou je velmi nákladná," vysvětlila provozovatelka Jana Kocurková. Do velkých investic se tady letos nepouštěli. Loni totiž postavili tři nové vleky a koupili sněhové dělo.
Dotace horských středisek zmrazily povodně
Mnoho překvapení lyžaře letos na sjezdovkách až na výjimky nečeká. Do moderních zařízení investovali provozovatelé už loni nebo jim naopak překazily plány letošní povodně v Čechách.
"Měli jsme slíbenou dotaci na zasněžovací systém devět set tisíc korun. Ministerstvo pro místní rozvoj ale program zastavilo," uvedl vedoucí lyžařského střediska TJ Rožnov Jiří Borák. Ceny vleků tady právě proto zůstanou zřejmě na sto osmdesáti korunách za den.
|
Jak podraží vleky v Česku - ZDE |
|
Krušnohorská zimní střediska letos nepotěší |
O dotaci na projekty podpory cestovního ruchu přišlo více podnikatelů a institucí v Beskydech. Kromě nového zasněžování na některých sjezdovkách se tak například zdrží i stavba sportovní haly u hotelu Biocel na Soláni, nebo bowlingového centra ve Velkých Karlovicích.
"V důsledku povodní muselo ministerstvo pro místní rozvoj pozastavit, nikoli zrušit, program podpory cestovního ruchu. Peníze se musely okamžitě přesunout na programy obnovy katastrofou zničených území," uvedl tiskový mluvčí ministerstva Petr Dimun.
Zároveň ale dodal, že samo ministerstvo usiluje o vládní výjimky na již schválené žádosti o poskytnutí dotací například v programu zlepšení infrastruktury v horských oblastech a pro města se statutem lázeňského místa. Provozovatelé se ale i tak obávají, že své plány kvůli velkému zdržení nestihnou.
"Práci jsme nasmlouvali už v srpnu. Pokud peníze přijdou až v říjnu nebo listopadu, může být pozdě. Ve sněhu toho moc neuděláme," soudí Jiří Borák.
