Letní čas prázdnin a dovolených láká k pobytu mimo uzavřené místnosti. Proto je příjemné mít u domu malé posezení, kde se můžete schovat před žhavými paprsky i letním deštěm.
Jednou zvariant jsou slunečníky. Od těch nejmenších pro jednu až dvě osoby do tisíce korun až po "giganty" s průměrem tři až čtyři metry. Za ty už zaplatíte podstatně více, cena začíná tak od deseti tisíc a výš. Ve stínu pergoly Pergola se objevovala v zahra- dách už v období renesance. Může navazovat na dům, venkovní terasu nebo zděný plot. Obrostlá popínavými rostlinami slouží i jako protipohledová stěna, za kterou je možné schovat se před větrem. Pergolu lze koupit také formou stavebnice a sestavit si ji podle svých představ. Takové "dospělé lego" seženete asi od dvou tisíc korun. Dřevěnou konstrukci mohou doplňovat ozdobné dřevěné mříže obrostlé popínavými rostlinami. Zeleň se sází přímo vedle mříží pergoly nebo do dřevěných truhlíků. Pergoly je nutné usadit na zpevněnou plochu, například dlažby, štěrk či beton.
Altán nebo besídka
Do větších zahrad si můžete pořídit dřevěný altánek - ten bývá více uzavřený - nebo otevřenou besídku. Tyto stavby se umisťují na zpevněnou plochu. Vhodná je například betonová deska s tloušťkou kolem deseti centimetrů, vyztužená armovací sítí. Pokud si altán budete kupovat, dostanete ho již s podlahou. Můžete jej sice usadit rovnou na trávník, ale jeho životnost se tím značně zkrátí. Voda, která stéká ze střechy altánu, se vsakuje do země pod ním. A vzlínající vlhkosti pak nic nebrání, aby si "pohrála" s dřevěnou konstrukcí podlahy. Altánky pořídíte asi za šestnáct tisíc korun. Nejlehčí střešní krytinou, kterou lze použít na tyto zahradní stavby, bývá šindel. Použít můžete i taškovou krytinu, pravý štípaný šindel či slámu. Jako materiál se nejčastěji využívá dřevo jehličnanů. Dražší, ale trvanlivější variantou je tvrdé dřevo. To vydrží dvakrát až třikrát déle. Na stavbu pergoly můžete použít i cihlové nosné sloupky či kov. Nejpřirozeněji na zahradách působí dřevo. Nemělo by se však používat dřevo neloupané, protože kůra je nejoblíbenějším domovem různých dřevokazných škůdců.Dřevo je vhodné ošetřit. Různé lazurovací laky ochraňují dřevo proti vodě tam, kde nepřijde dřevo do styku se zemí. Tyto nátěry je nutné každé dva až tři roky obnovovat. Nejlepší možností, jak ochrá- nit dřevo proti vodě, a tím prodloužit jeho životnost, je však tlaková impregnace. Ta by se měla provádět až po nařezání všech dílů, otvorů i zářezů. Tlaková impregnace znamená, že se pod tlakem do dřeva vtlačují roztoky impregnační soli, které se dostanou asi tak jeden centimetr pod povrch. Proto je vhodné tuto úpravu provádět až po všech zásazích do dřeva. Každý nově vyvrtaný otvor již úpravu oslabí.
Vhodné popínavé rostliny
Nejznámější je břečťan, svou krásou vábí růže a milovníci vína nepohrdnou révou. Dalšími pnoucími rostlinami vhodnými k pergolám jsou například chmel, vistárie, plamének, ostružiník, rdesno či zimolez.
Jednou zvariant jsou slunečníky. Od těch nejmenších pro jednu až dvě osoby do tisíce korun až po "giganty" s průměrem tři až čtyři metry. Za ty už zaplatíte podstatně více, cena začíná tak od deseti tisíc a výš. Ve stínu pergoly Pergola se objevovala v zahra- dách už v období renesance. Může navazovat na dům, venkovní terasu nebo zděný plot. Obrostlá popínavými rostlinami slouží i jako protipohledová stěna, za kterou je možné schovat se před větrem. Pergolu lze koupit také formou stavebnice a sestavit si ji podle svých představ. Takové "dospělé lego" seženete asi od dvou tisíc korun. Dřevěnou konstrukci mohou doplňovat ozdobné dřevěné mříže obrostlé popínavými rostlinami. Zeleň se sází přímo vedle mříží pergoly nebo do dřevěných truhlíků. Pergoly je nutné usadit na zpevněnou plochu, například dlažby, štěrk či beton.
Altán nebo besídka
Do větších zahrad si můžete pořídit dřevěný altánek - ten bývá více uzavřený - nebo otevřenou besídku. Tyto stavby se umisťují na zpevněnou plochu. Vhodná je například betonová deska s tloušťkou kolem deseti centimetrů, vyztužená armovací sítí. Pokud si altán budete kupovat, dostanete ho již s podlahou. Můžete jej sice usadit rovnou na trávník, ale jeho životnost se tím značně zkrátí. Voda, která stéká ze střechy altánu, se vsakuje do země pod ním. A vzlínající vlhkosti pak nic nebrání, aby si "pohrála" s dřevěnou konstrukcí podlahy. Altánky pořídíte asi za šestnáct tisíc korun. Nejlehčí střešní krytinou, kterou lze použít na tyto zahradní stavby, bývá šindel. Použít můžete i taškovou krytinu, pravý štípaný šindel či slámu. Jako materiál se nejčastěji využívá dřevo jehličnanů. Dražší, ale trvanlivější variantou je tvrdé dřevo. To vydrží dvakrát až třikrát déle. Na stavbu pergoly můžete použít i cihlové nosné sloupky či kov. Nejpřirozeněji na zahradách působí dřevo. Nemělo by se však používat dřevo neloupané, protože kůra je nejoblíbenějším domovem různých dřevokazných škůdců.Dřevo je vhodné ošetřit. Různé lazurovací laky ochraňují dřevo proti vodě tam, kde nepřijde dřevo do styku se zemí. Tyto nátěry je nutné každé dva až tři roky obnovovat. Nejlepší možností, jak ochrá- nit dřevo proti vodě, a tím prodloužit jeho životnost, je však tlaková impregnace. Ta by se měla provádět až po nařezání všech dílů, otvorů i zářezů. Tlaková impregnace znamená, že se pod tlakem do dřeva vtlačují roztoky impregnační soli, které se dostanou asi tak jeden centimetr pod povrch. Proto je vhodné tuto úpravu provádět až po všech zásazích do dřeva. Každý nově vyvrtaný otvor již úpravu oslabí.
Vhodné popínavé rostliny
Nejznámější je břečťan, svou krásou vábí růže a milovníci vína nepohrdnou révou. Dalšími pnoucími rostlinami vhodnými k pergolám jsou například chmel, vistárie, plamének, ostružiník, rdesno či zimolez.
