Příroda sama podle všeho skrývá lék proti nemoci šílených krav, která v posledním desetiletí straší evropské země a naposledy se objevila i u nás. Nadějí je kobří jed. Švýcarští a skotští vědci nedávno oznámili, že se dostali na stopu způsobu, jak možná časem půjde léčit nemoc šílených krav, ovčí klusavku, a také lidskou Creutzfeldt-Jakobovu nemoc. Všechny tyto choroby mají pravděpodobně stejného původce - poškozené priony, což jsou malinké bílkovinné částice přirozeně obsažené v nervových buňkách. Když zmutují, vyvolávají v neuronech změnu prostorového uspořádání jedné bílkovinné molekuly, což vede k ničivému a zatím neléčitelnému onemocnění. Dva vědecké týmy nedávno v časopise Nature Medicine nezávisle na sobě popsaly proces, jímž deformované priony vnikají do buněk organismu: v případě klusavky útočí na určité buňky ve slezině zapojené do imunitního systému a v nich se množí. Využívají přitom jedné části souboru krevních bílkovin zvaného komplement. Oba týmy - jeden z Curyšské univerzity, druhý z Ústavu pro zdraví zvířat v Edinburghu - dělaIy pokusy na myších, do nichž výzkumníci injekčně vstřikovali priony způsobující ovčí klusavku. Když výzkumníci myši genově upravili tak, aby se v nich tato část komplementu nevytvářela, zabránili vzniku onemocnění. To má smysl jen v laboratoři, pro praxi jako léčebná metoda se nehodí. Edinburský tým však dokázal dočasně potlačit vytváření komplementu v myších také s využitím kobřího jedu - tím se zatím šíření nemoci úplně nezastavilo, jen zbrzdilo. Je to ovšem první krok k metodě, která by možná mohla v dalších letech vyústit ve vytvoření opravdového léku.
29. června 2001
