Dva týmy zkoumající souhrn lidských dědičných vlastností (genom) zveřejnily v minulých dnech mapu rozložení genů, získanou rozborem genomů lidí různých rasových skupin. Vyplývá z ní, že člověk má zhruba 30 000 genů (tedy něco mezi 26 383 a 39 114, přesněji to zatím určit nešlo). "To všechny odborníky zaujalo, protože až dosud vědci předpokládali, že lidských genů je asi 80 000, a možná dokonce 140 000," říká uznávaný genetik Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Jestliže je tedy genů méně, znamená to, že půjde také rychleji odhalit jejich úlohu v lidském organismu?
Geny určitě budeme moci rozpoznat dříve, ale s odhalením jejich úlohy to bude složitější. Předpokládali jsme, že každý gen řídí vytváření jedné bílkoviny, a ta pak určuje nějakou danou vlastnost či činnost v organismu. Jenomže nyní se ukazuje, že jeden gen může řídit vytváření až deseti různých forem bílkoviny a každá forma může mít jinou funkci. Takže rozpoznání přesné činnosti jednotlivých genů bude zase trvat déle, než jsme čekali. Předpokládám, že potom budou lékaři schopni vybrat pro každého nemocného takový lék, který právě jeho organismu nejlépe vyhoví, že lidé se přesně dozvědí o svých zdravotních rizicích a podle nich si uspořádají život. To nebude dřív než za deset, ale spíš až za dvacet let.
Co vás osobně nejvíce na nové mapě genomu zaujalo?
Že genetický kód každého člověka je na 99,99 procenta shodný se všemi ostatními lidmi, tedy že se od sebe lišíme jenom 0,01 procenta svého dědičného materiálu. Dokonce lidé z různých rasových skupin si mohou být geneticky podobnější než jedinci téže rasy. To ukazuje, že lidstvo je homogennější, než se předpokládalo.
Využijete nových poznatků ve svém ústavu?
Určitě. Většina lidských genů má obdobu v genech laboratorních myší. Na nich pak zjišťujeme, k čemu tyto geny slouží, zda souvisí s nějakou chorobou. Na lidech by to samozřejmě takhle zkoumat nešlo. Díky myším můžeme najít třeba diagnostické metody, které se později uplatní v lidské medicíně.
Jestliže je tedy genů méně, znamená to, že půjde také rychleji odhalit jejich úlohu v lidském organismu?
Geny určitě budeme moci rozpoznat dříve, ale s odhalením jejich úlohy to bude složitější. Předpokládali jsme, že každý gen řídí vytváření jedné bílkoviny, a ta pak určuje nějakou danou vlastnost či činnost v organismu. Jenomže nyní se ukazuje, že jeden gen může řídit vytváření až deseti různých forem bílkoviny a každá forma může mít jinou funkci. Takže rozpoznání přesné činnosti jednotlivých genů bude zase trvat déle, než jsme čekali. Předpokládám, že potom budou lékaři schopni vybrat pro každého nemocného takový lék, který právě jeho organismu nejlépe vyhoví, že lidé se přesně dozvědí o svých zdravotních rizicích a podle nich si uspořádají život. To nebude dřív než za deset, ale spíš až za dvacet let.
Co vás osobně nejvíce na nové mapě genomu zaujalo?
Že genetický kód každého člověka je na 99,99 procenta shodný se všemi ostatními lidmi, tedy že se od sebe lišíme jenom 0,01 procenta svého dědičného materiálu. Dokonce lidé z různých rasových skupin si mohou být geneticky podobnější než jedinci téže rasy. To ukazuje, že lidstvo je homogennější, než se předpokládalo.
Využijete nových poznatků ve svém ústavu?
Určitě. Většina lidských genů má obdobu v genech laboratorních myší. Na nich pak zjišťujeme, k čemu tyto geny slouží, zda souvisí s nějakou chorobou. Na lidech by to samozřejmě takhle zkoumat nešlo. Díky myším můžeme najít třeba diagnostické metody, které se později uplatní v lidské medicíně.
