Špatná zpráva pro studenty, kteří se letos přihlásili na vysokou školu: dostat se na vybraný studijní program bude přinejmenším stejně obtížné jako vloni, kdy vysoké školy přijaly pouze asi čtyřicet procent všech uchazečů.
Optimistické předpovědi znalců, podle nichž měla být letos šance uspět u zkoušek díky absenci čerstvých maturantů zhruba o třetinu až polovinu větší, vyšly naplano. Studijní oddělení vysokých škol zavalily na konci února desetitisíce přihlášek - z mnohých fakult hlásí rekordní zájem. "Jednoznačně se na tom podepsala obrovská medializace, která kolem letošního přijímacího řízení proběhla jak v novinách, tak v rádiích a v televizi. Lidem se dostalo do povědomí, že letos by to mohlo vyjít, a tak to zkusili," řekla už před časem tajemnice Ústavu pro informace ve vzdělávání Kateřina Svobodová.
Co u zkoušek studenty čeká, na co a jak se mají připravit?
"Předně - studentovi se vyplatí si na vybranou fakultu předem zajít, obhlédnout terén a poptat se na chodbách studentů, co a jak. Pak je také dobré pozorně přečíst pokyny přiložené k přihlášce. Když člověk alespoň přibližně ví, co čeho jde, není tolik nervózní," radí pražská psycholožka Helena Hudečková. Jako druhý krok radí psycholožka realistiky naplánovat přípravu: "Jde o to se mechanicky neučit podle počtu stran, spíše s ohledem na obtížnost jednotlivých témat. Rozdělit si učivo na podstatné a méně podstatné a řídit se tím. Člověk tak zabrání tomu, že se kvůli nepodstatnému nestihne věnovat celé jiné otázce." Základní chybou, kterou podle Hudečkové studenti při přípravě dělají, je to, že se neustále vracejí k už naučenému. "Sice jim to může dát pocit, že umějí ´alespoň něco´, ale na druhou stranu se tak příliš nepohnou z místa. Navíc častým opakováním mohou získat pocit, že dané látce nerozumějí už vůbec." Hudečková dále radí dodržovat pravidelný režim, nevynechávat přestávky a den před zkouškou věnovat uvolnění.
A jak při samotné zkoušce?
Většina přijímacích zkoušek má pouze písemnou formu. "Při počtech studentů, kteří se dnes na školy hlásí, je písemná forma jedinou možností, jak celé řízení zvládnout," míní proděkan Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jiří Zach. Například na obor "sociální práce" se běžně hlásí kolem sedmi set uchazečů: "Jak by bylo možné si s každým z nich promluvit?" ptá se proděkan. Písemné zkoušky jsou dnes na všech fakultách anonymní: to proto, aby se zabránilo možnému uplácení. Student dostane číselný kód a během celého přijímacího procesu už figuruje nikoli jako "Petr Novák", ale jako číselná kombinace. Většina fakult také letos - po loňském skandálu na pražské právnické fakultě, kdy se díky anonymnímu udání přišlo na to, že se zadáním testů k náhradním zkouškám někdo pokoutně obchodoval - pečlivě dbá na zabezpečení zadání testů. "Zabezpečení testů spočívá především v jejich utajení. Nadto konkrétní výběr sady úloh provede děkan až těsně před zkouškami. Nemělo by dojít k žádným nepravostem," uvedl proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Jiří Anděl. Počet uchazečů o studium na této fakultě se letos vyšplhal na osmnáct set, ke studiu bude moci být přijato zhruba tisíc uchazečů. "Ale ne všichni přijatí se pak ke studiu skutečně zapíší," upozorňuje Anděl. To proto, že málokterý student si podá jen jedinou přihlášku: v průměru si jeden člověk podá 2,4 přihlášky. A pokud uspěje na vícero místech, má pak možnost volby, na kterou fakultu nastoupit. Před zkouškami je vždy dobré si zjistit, zda vůbec a jaké je možno vzít s sebou pomůcky. Někde nepovolují žádné, jinde celou řadu. Právě na pražský "matfyz" si každý může přinést cokoliv: kalkulačku, vypsané vzorečky nebo rovnou i celou učebnici. "Vyjde to nastejno - nikdy bychom přece nezjistili, jaké všechny nápovědy mohou mít studenti v kalkulačkách uložené. Hlavní je, že je dokážou použít. Dozor hlídá pouze to, aby se nikdo neradil se svým sousedem," upřesnil nedávno Anděl. U ústní zkoušky se zjišťuje především všeobecný rozhled uchazeče. Zkoušející mohou během osobního kontaktu zjistit, jakým způsobem student vystupuje, jak dokáže prodat vědomosti, které má, skrýt to, co neví, i to, jakým způsobem přemýšlí. Rozhodnutí o přijetí i nepřijetí musí fakulta uchazeči zaslat v zákonné lhůtě. Student má zas ze zákona nárok nahlédnout do veškerých materiálů, které mají nějaký význam při rozhodování o přijetí. Může si tedy osobně zjistit, co v testu zkazil. Prohlídce musí asistovat vysokoškolský personál: jednak proto, že se dotyčné dokumenty musejí skladovat a tudíž se nesmějí ztratit, jednak proto, že se mnohde testy vyhodnocují elektronicky, takže jsou data pouze v počítači a student by se k nim bez pomoci nedostal.
Optimistické předpovědi znalců, podle nichž měla být letos šance uspět u zkoušek díky absenci čerstvých maturantů zhruba o třetinu až polovinu větší, vyšly naplano. Studijní oddělení vysokých škol zavalily na konci února desetitisíce přihlášek - z mnohých fakult hlásí rekordní zájem. "Jednoznačně se na tom podepsala obrovská medializace, která kolem letošního přijímacího řízení proběhla jak v novinách, tak v rádiích a v televizi. Lidem se dostalo do povědomí, že letos by to mohlo vyjít, a tak to zkusili," řekla už před časem tajemnice Ústavu pro informace ve vzdělávání Kateřina Svobodová.
Co u zkoušek studenty čeká, na co a jak se mají připravit?
"Předně - studentovi se vyplatí si na vybranou fakultu předem zajít, obhlédnout terén a poptat se na chodbách studentů, co a jak. Pak je také dobré pozorně přečíst pokyny přiložené k přihlášce. Když člověk alespoň přibližně ví, co čeho jde, není tolik nervózní," radí pražská psycholožka Helena Hudečková. Jako druhý krok radí psycholožka realistiky naplánovat přípravu: "Jde o to se mechanicky neučit podle počtu stran, spíše s ohledem na obtížnost jednotlivých témat. Rozdělit si učivo na podstatné a méně podstatné a řídit se tím. Člověk tak zabrání tomu, že se kvůli nepodstatnému nestihne věnovat celé jiné otázce." Základní chybou, kterou podle Hudečkové studenti při přípravě dělají, je to, že se neustále vracejí k už naučenému. "Sice jim to může dát pocit, že umějí ´alespoň něco´, ale na druhou stranu se tak příliš nepohnou z místa. Navíc častým opakováním mohou získat pocit, že dané látce nerozumějí už vůbec." Hudečková dále radí dodržovat pravidelný režim, nevynechávat přestávky a den před zkouškou věnovat uvolnění.
A jak při samotné zkoušce?
Většina přijímacích zkoušek má pouze písemnou formu. "Při počtech studentů, kteří se dnes na školy hlásí, je písemná forma jedinou možností, jak celé řízení zvládnout," míní proděkan Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jiří Zach. Například na obor "sociální práce" se běžně hlásí kolem sedmi set uchazečů: "Jak by bylo možné si s každým z nich promluvit?" ptá se proděkan. Písemné zkoušky jsou dnes na všech fakultách anonymní: to proto, aby se zabránilo možnému uplácení. Student dostane číselný kód a během celého přijímacího procesu už figuruje nikoli jako "Petr Novák", ale jako číselná kombinace. Většina fakult také letos - po loňském skandálu na pražské právnické fakultě, kdy se díky anonymnímu udání přišlo na to, že se zadáním testů k náhradním zkouškám někdo pokoutně obchodoval - pečlivě dbá na zabezpečení zadání testů. "Zabezpečení testů spočívá především v jejich utajení. Nadto konkrétní výběr sady úloh provede děkan až těsně před zkouškami. Nemělo by dojít k žádným nepravostem," uvedl proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Jiří Anděl. Počet uchazečů o studium na této fakultě se letos vyšplhal na osmnáct set, ke studiu bude moci být přijato zhruba tisíc uchazečů. "Ale ne všichni přijatí se pak ke studiu skutečně zapíší," upozorňuje Anděl. To proto, že málokterý student si podá jen jedinou přihlášku: v průměru si jeden člověk podá 2,4 přihlášky. A pokud uspěje na vícero místech, má pak možnost volby, na kterou fakultu nastoupit. Před zkouškami je vždy dobré si zjistit, zda vůbec a jaké je možno vzít s sebou pomůcky. Někde nepovolují žádné, jinde celou řadu. Právě na pražský "matfyz" si každý může přinést cokoliv: kalkulačku, vypsané vzorečky nebo rovnou i celou učebnici. "Vyjde to nastejno - nikdy bychom přece nezjistili, jaké všechny nápovědy mohou mít studenti v kalkulačkách uložené. Hlavní je, že je dokážou použít. Dozor hlídá pouze to, aby se nikdo neradil se svým sousedem," upřesnil nedávno Anděl. U ústní zkoušky se zjišťuje především všeobecný rozhled uchazeče. Zkoušející mohou během osobního kontaktu zjistit, jakým způsobem student vystupuje, jak dokáže prodat vědomosti, které má, skrýt to, co neví, i to, jakým způsobem přemýšlí. Rozhodnutí o přijetí i nepřijetí musí fakulta uchazeči zaslat v zákonné lhůtě. Student má zas ze zákona nárok nahlédnout do veškerých materiálů, které mají nějaký význam při rozhodování o přijetí. Může si tedy osobně zjistit, co v testu zkazil. Prohlídce musí asistovat vysokoškolský personál: jednak proto, že se dotyčné dokumenty musejí skladovat a tudíž se nesmějí ztratit, jednak proto, že se mnohde testy vyhodnocují elektronicky, takže jsou data pouze v počítači a student by se k nim bez pomoci nedostal.
