Skupině amerických vědců se podařilo vyrobit očkovací látku, která působí proti Alzheimerově chorobě. Tento objev vzbuzuje velké naděje, i když se týká zatím jen pokusů na laboratorních myších.
Alzheimerova choroba patří mezi nejobávanější, protože útočí na to, co dělá člověka člověkem. Způsobuje postupně stále rozsáhlejší degeneraci mozkových buněk. Nemocní na počátku nepozorují žádné příznaky, avšak s rozvojem choroby dochází ke stále se zhoršujícímu úbytku duševních schopností - paměti, myšlení, řeči, orientace v okolí. Choroba vede k úplné demenci a nakonec po pěti až deseti letech ke smrti pacienta.
Onemocnění se nevyhýbá
Nejčastěji jsou postiženi lidé vyššího věku. Zatímco po čtyřicítce jí onemocní průměrně jeden člověk z tisíce, se zvyšujícím se věkem křivka výskytu strmě roste; po osmdesátce to je už více než jeden, a podle některých statistik dokonce dva lidé z pěti. Onemocnění se nikomu nevyhýbá, mezi postižené patří například i bývalý americký prezident Ronald Reagan. Proti Alzheimerově chorobě zatím není žádný lék, medicína dokáže jen zpomalit její průběh. Není úplně objasněna ani její příčina. Zatím vědci objevili čtyři geny, které souvisejí s onemocněním; pravděpodobně jich však existuje mnohem více.
Účinné očkování
Známé však je, že v mozku nemocných se objevují ložiska bílkoviny - amyloidu beta. To přivedlo vědce z laboratoří kalifornské firmy Elan Pharmaceuticals pod vedením Dalea Schenka na myšlenku vytvořit z této bílkoviny očkovací látku. Vyslovili hypotézu, že bílkovina po vstříknutí do organismu vyvolá obrannou reakci, která zastaví tvorbu dalších ložisek. Pro ověření použili geneticky upravené laboratorní myši, u nichž se během jejich života vytvářela v mozku ložiska amyloidu beta a postupně se objevovaly i příznaky Alzheimerovy choroby. Očkování bylo velmi účinné. U mladých myší, ve stáří šest týdnů, u nichž se do doby očkování zatím nerozvinuly příznaky, se choroba během dalšího života vůbec neprojevila. U dospělých myší, starých jeden rok, které trpěly již rozvinutými příznaky, se rozvoj choroby zastavil. V ědci dokonce pozorovali, že v některých případech se rozsah ložisek amyloidu beta v mozku myší zmenšil. O svých pozorováních vědci informovali ve špičkovém vědeckém časopise Nature a vzbudili tím světovou senzaci.
Stále dlouhá cesta
Od pokusů na myších k očkovací látce pro člověka je dlouhá cesta, na níž je mnoho úskalí. Mezi základní otázku patří, zda nemocní Alzheimerovou chorobou budou reagovat na očkovací látku podobně jako laboratorní myši, u nichž byla přítomnost amyloidu beta a následné příznaky onemocnění vyvolány genetickou manipulací. Vědci však odhadují, že při úspěšném průběhu dalších pokusů by se lidská očkovací látka proti Alzheimerově chorobě mohla na trhu objevit už za pět let.
Alzheimerova choroba patří mezi nejobávanější, protože útočí na to, co dělá člověka člověkem. Způsobuje postupně stále rozsáhlejší degeneraci mozkových buněk. Nemocní na počátku nepozorují žádné příznaky, avšak s rozvojem choroby dochází ke stále se zhoršujícímu úbytku duševních schopností - paměti, myšlení, řeči, orientace v okolí. Choroba vede k úplné demenci a nakonec po pěti až deseti letech ke smrti pacienta.
Onemocnění se nevyhýbá
Nejčastěji jsou postiženi lidé vyššího věku. Zatímco po čtyřicítce jí onemocní průměrně jeden člověk z tisíce, se zvyšujícím se věkem křivka výskytu strmě roste; po osmdesátce to je už více než jeden, a podle některých statistik dokonce dva lidé z pěti. Onemocnění se nikomu nevyhýbá, mezi postižené patří například i bývalý americký prezident Ronald Reagan. Proti Alzheimerově chorobě zatím není žádný lék, medicína dokáže jen zpomalit její průběh. Není úplně objasněna ani její příčina. Zatím vědci objevili čtyři geny, které souvisejí s onemocněním; pravděpodobně jich však existuje mnohem více.
Účinné očkování
Známé však je, že v mozku nemocných se objevují ložiska bílkoviny - amyloidu beta. To přivedlo vědce z laboratoří kalifornské firmy Elan Pharmaceuticals pod vedením Dalea Schenka na myšlenku vytvořit z této bílkoviny očkovací látku. Vyslovili hypotézu, že bílkovina po vstříknutí do organismu vyvolá obrannou reakci, která zastaví tvorbu dalších ložisek. Pro ověření použili geneticky upravené laboratorní myši, u nichž se během jejich života vytvářela v mozku ložiska amyloidu beta a postupně se objevovaly i příznaky Alzheimerovy choroby. Očkování bylo velmi účinné. U mladých myší, ve stáří šest týdnů, u nichž se do doby očkování zatím nerozvinuly příznaky, se choroba během dalšího života vůbec neprojevila. U dospělých myší, starých jeden rok, které trpěly již rozvinutými příznaky, se rozvoj choroby zastavil. V ědci dokonce pozorovali, že v některých případech se rozsah ložisek amyloidu beta v mozku myší zmenšil. O svých pozorováních vědci informovali ve špičkovém vědeckém časopise Nature a vzbudili tím světovou senzaci.
Stále dlouhá cesta
Od pokusů na myších k očkovací látce pro člověka je dlouhá cesta, na níž je mnoho úskalí. Mezi základní otázku patří, zda nemocní Alzheimerovou chorobou budou reagovat na očkovací látku podobně jako laboratorní myši, u nichž byla přítomnost amyloidu beta a následné příznaky onemocnění vyvolány genetickou manipulací. Vědci však odhadují, že při úspěšném průběhu dalších pokusů by se lidská očkovací látka proti Alzheimerově chorobě mohla na trhu objevit už za pět let.
