Podnikatel by si měl vždy dobře rozmyslet, jaký typ smlouvy mezi svojí firmou a brig ádníkem zvolí - aby ho v k onečném důsledku nestála dočasná pracovní síla stejně jako stálý zaměstnanec. Má na výběr něk olik mož ností: uzavřít s brigádníkem dohodu o prov edení práce či dohodu o pracovní činnosti nebo zadat některé práce živnostníko vi s platným oprávněním na základě smlouvy o dílo. Všechny způsoby však mají svá úskalí.
Dohoda o provedení práce firmě ušetří
Cestou najímání brigádníků se vydávala i poradenská firma, která se zabývá pořádáním valných hromad akciových společnosti. Ty se totiž odehrávají z největší části v dubnu, květnu a červnu - v tu dobu je potřeba v jednom dni i padesát pracovníků. V ostatních měsících firma vystačí s desítkou stálých zaměstnanců. Své sezonní pomocníky si společnost vybírá zejména mezi studenty.
Nabízí jim nenáročnou administrativní činnost. »Uzavíráme s brigádníky dohodu o provedení práce. Je to nejjednodušší způsob. Finančně nezatěžuje firmu ani brigádníka,« říká účetní Vladimíra Pokorná. Jedinou platbou, kterou strhne z odměny přímo zaměstnavatel, je patnáctiprocentní daň.
Takže například ze dvou tisíc korun dostane brigádník na ruku sedmnáct set korun. Z částky se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Věc má však dva háčky. Firma může takto vyplatit jednomu člověku maximálně zmiňované dva tisíce korun měsíčně. A to ještě za nanejvýš sto hodin odpracovaných v jednom roce. V rámci této dohody lze zaměstnat brigádníka jen na nárazovou činnost, nikoli opakující se práci.
I za brigádníka se někdy platí pojistka
Protože je dohoda o provedení práce finančně výhodná pro firmy i brigádníky, snaží se ji někteří používat i v případech, kdy je to v rozporu se zákonem o zaměstnanosti. Klasickým příkladem je obchodník, který ve snaze vyhnout se placení pojistného zaměstná na základě této dohody pokladní, která mu pravidelně vypomáhá o sobotách.
Za takový postup mu hrozí pokuta - od pracovního úřadu až dvě stě padesát tisíc korun, při opakování prohřešku i jeden milion - neboť při pravidelné práci musí podnikatel uzavřít s brigádníkem dohodu o pracovní činnosti. Ta se více podobá klasické zaměstnanecké smlouvě. Zajišťuje pracovníkovi sociální výhody, jako je nárok na dovolenou či započítání doby odpracované na brigádě do důchodu, za to je pro obě strany méně finančně příjemná.
Například z odměny dva tisíce korun dostane brigádník čistého jen čtrnáct set. Šest set korun totiž padne na platby sociálního a zdravotního pojištění a daň. Firma za brigádníka navíc odvede na pojistném ještě dalších sedm set korun, takže ji celkem bude stát 2700 korun.
Živnostenský list je záludný
Asi největší úskalí skrývá najímání pracovníků s živnostenským listem. Firma se totiž může snadno dostat do křížku s paragrafy zákona o zaměstnanosti. Podobně jako v minulosti podnikatel Jiří Schwarz, který měl své prodejny plné prodavaček podnikatelek s vlastním oprávněním. Neplatil za ně sociální a zdravotní pojištění a šetřil tím významně svoji kapsu.
Pro tyto případy platí jednoduché pravidlo: podnik si může objednat práci u odborníků jiné profese nebo stejné, ale na konkrétní práci a čas. Je například možné, aby stavební firma najala »brigádníka« s živnostenským listem na obložení koupelny. Prostřednictvím faktury může platit i účetnímu či daňovému poradci.
Neměla by ale takto spolupracovat se zedníkem, kterého si dvacetkrát ročně objedná na nekonkrétní stavební práce. Zda se jedná o »schwarz systém«, posuzuje kontrola z úřadu práce. »Jednotlivé případy se hodnotí individuálně. Jedním z hledisek je i to, zda firma nechá majiteli živnostenského listu volné ruce. To znamená, že ho nevytíží například tři čtvrtě roku osm hodin denně,« vysvětluje Ladislava Steinichová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Dohoda o pracovní činnosti
Typ práce: opakující se práce nebo práce, kde výdělek přesáhne dva tisíce korun měsíčně, například pravidelná víkendová výpomoc v obchodě, úklid, hlídání dětí, noční hlídač, pravidelné sekretářské práce
Výdělek: odpovídající maximálně možným 90 odpracovaným hodinám v měsíci
Doba práce: nejvýše 90 hodin měsíčně
Daň: dle tabulky měsíčních záloh na daň podle pásem určených v zákoně o dani z příjmu
Sociální a zdravotní pojištění: 4,5 procenta zdravotního a 8 procent sociálního platí pracovník, 9 procent zdravotního a 26 procent sociálního odvádí zaměstnavatel, doba práce se brigádníkovi započítává do důchodu
Smlouva o dílo na základě živnostenského listu
Typ práce: konkrétní časově ohraičený úkol, například stavební práce - obkládání, stavba krbových kamen, kombajnérské práce, práce v lese při polomech
Výdělek: firma zaplatí živnostníkovi na základě faktury
Daň: platí živnostník
Sociální a zdravotní pojištění: platí živnostník
Dohoda o provedení práce
Typ práce: jednorázová výpomoc, například pomoc při sklizni, jednorázové administrativní činnosti obálkování, rozesílání prezentačních materiálů, příležitostná činnost hostesky, výpomoc za nepřítomnou sekretářku, prodavače
Výdělek: maxim. 2000 korun měsíčně
Doba práce: nejvýše 100 hodin ročně
Daň: 15 procent, odvádí zaměstnavatel
Sociální a zdravotní pojištění se neodvádí
Dohoda o provedení práce firmě ušetří
Cestou najímání brigádníků se vydávala i poradenská firma, která se zabývá pořádáním valných hromad akciových společnosti. Ty se totiž odehrávají z největší části v dubnu, květnu a červnu - v tu dobu je potřeba v jednom dni i padesát pracovníků. V ostatních měsících firma vystačí s desítkou stálých zaměstnanců. Své sezonní pomocníky si společnost vybírá zejména mezi studenty.
Nabízí jim nenáročnou administrativní činnost. »Uzavíráme s brigádníky dohodu o provedení práce. Je to nejjednodušší způsob. Finančně nezatěžuje firmu ani brigádníka,« říká účetní Vladimíra Pokorná. Jedinou platbou, kterou strhne z odměny přímo zaměstnavatel, je patnáctiprocentní daň.
Takže například ze dvou tisíc korun dostane brigádník na ruku sedmnáct set korun. Z částky se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Věc má však dva háčky. Firma může takto vyplatit jednomu člověku maximálně zmiňované dva tisíce korun měsíčně. A to ještě za nanejvýš sto hodin odpracovaných v jednom roce. V rámci této dohody lze zaměstnat brigádníka jen na nárazovou činnost, nikoli opakující se práci.
I za brigádníka se někdy platí pojistka
Protože je dohoda o provedení práce finančně výhodná pro firmy i brigádníky, snaží se ji někteří používat i v případech, kdy je to v rozporu se zákonem o zaměstnanosti. Klasickým příkladem je obchodník, který ve snaze vyhnout se placení pojistného zaměstná na základě této dohody pokladní, která mu pravidelně vypomáhá o sobotách.
Za takový postup mu hrozí pokuta - od pracovního úřadu až dvě stě padesát tisíc korun, při opakování prohřešku i jeden milion - neboť při pravidelné práci musí podnikatel uzavřít s brigádníkem dohodu o pracovní činnosti. Ta se více podobá klasické zaměstnanecké smlouvě. Zajišťuje pracovníkovi sociální výhody, jako je nárok na dovolenou či započítání doby odpracované na brigádě do důchodu, za to je pro obě strany méně finančně příjemná.
Například z odměny dva tisíce korun dostane brigádník čistého jen čtrnáct set. Šest set korun totiž padne na platby sociálního a zdravotního pojištění a daň. Firma za brigádníka navíc odvede na pojistném ještě dalších sedm set korun, takže ji celkem bude stát 2700 korun.
Živnostenský list je záludný
Asi největší úskalí skrývá najímání pracovníků s živnostenským listem. Firma se totiž může snadno dostat do křížku s paragrafy zákona o zaměstnanosti. Podobně jako v minulosti podnikatel Jiří Schwarz, který měl své prodejny plné prodavaček podnikatelek s vlastním oprávněním. Neplatil za ně sociální a zdravotní pojištění a šetřil tím významně svoji kapsu.
Pro tyto případy platí jednoduché pravidlo: podnik si může objednat práci u odborníků jiné profese nebo stejné, ale na konkrétní práci a čas. Je například možné, aby stavební firma najala »brigádníka« s živnostenským listem na obložení koupelny. Prostřednictvím faktury může platit i účetnímu či daňovému poradci.
Neměla by ale takto spolupracovat se zedníkem, kterého si dvacetkrát ročně objedná na nekonkrétní stavební práce. Zda se jedná o »schwarz systém«, posuzuje kontrola z úřadu práce. »Jednotlivé případy se hodnotí individuálně. Jedním z hledisek je i to, zda firma nechá majiteli živnostenského listu volné ruce. To znamená, že ho nevytíží například tři čtvrtě roku osm hodin denně,« vysvětluje Ladislava Steinichová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Dohoda o pracovní činnosti
Typ práce: opakující se práce nebo práce, kde výdělek přesáhne dva tisíce korun měsíčně, například pravidelná víkendová výpomoc v obchodě, úklid, hlídání dětí, noční hlídač, pravidelné sekretářské práce
Výdělek: odpovídající maximálně možným 90 odpracovaným hodinám v měsíci
Doba práce: nejvýše 90 hodin měsíčně
Daň: dle tabulky měsíčních záloh na daň podle pásem určených v zákoně o dani z příjmu
Sociální a zdravotní pojištění: 4,5 procenta zdravotního a 8 procent sociálního platí pracovník, 9 procent zdravotního a 26 procent sociálního odvádí zaměstnavatel, doba práce se brigádníkovi započítává do důchodu
Smlouva o dílo na základě živnostenského listu
Typ práce: konkrétní časově ohraičený úkol, například stavební práce - obkládání, stavba krbových kamen, kombajnérské práce, práce v lese při polomech
Výdělek: firma zaplatí živnostníkovi na základě faktury
Daň: platí živnostník
Sociální a zdravotní pojištění: platí živnostník
Dohoda o provedení práce
Typ práce: jednorázová výpomoc, například pomoc při sklizni, jednorázové administrativní činnosti obálkování, rozesílání prezentačních materiálů, příležitostná činnost hostesky, výpomoc za nepřítomnou sekretářku, prodavače
Výdělek: maxim. 2000 korun měsíčně
Doba práce: nejvýše 100 hodin ročně
Daň: 15 procent, odvádí zaměstnavatel
Sociální a zdravotní pojištění se neodvádí
