Dokonce prý ani nelze vyloučit, že může být spíš na škodu než k užitku. Podle studie totiž lékaři na základě vyšetření mamografem občas stanoví chybné diagnózy, které pak vedou ke zbytečnému léčení zdravých žen.
Nejvíce žen ročně umírá právě na rakovinu prsu a mamografický screening je považován za nejvýznamnější zbraň v boji proti ní. Zveřejněnou studii ihned podrobili zdrcující kritice lékaři v Británii, kde screening používají.
Tvrdě kritizovali vědecké metody, jichž užili jejich dánští kolegové, a hlavně dopad, který to může mít. V kampani, kterou včera rozpoutali britští lékaři ve sdělovacích prostředcích, varovali, že zveřejněná zpráva může odradit mnoho žen od toho, aby se podrobily vyšetření mamografem, čímž mohou přijít o možnost včasného zjištění zhoubného nádorového onemocnění.
V České republice nebyl dosud plošný mamografický screening zaveden - protože je příliš drahý; zdejší lékaři však po něm léta volají. Ve svých poznatcích se přitom přiklánějí spíše na stranu Britů. Například autoři studie v pražské Thomayerově nemocnici zachytili mezi 1705 vyšetřenými ženami dvacet zhoubných nádorů.
Mamograf využívá rentgenových paprsků ke zjištění anomálií v ženském prsu, jako jsou nádory. V mnoha západních zemích proto zavedli plošný mamografický screening, v rámci něhož jsou k vyšetření zvány všechny ženy většinou od 50 let, a to jednou za dva či tři roky.
"Počet úmrtí na rakovinu prsu v posledních deseti letech významně klesl," prohlásil včera Gordon McVie, ředitel britské Kampaně výzkumu rakoviny na obhajobu mamografické metody. "Není pochyb o tom, že více brzkých případů onemocnění rakovinou je odhaleno právě díky mamografickému screeningu." Peter Gotzsche a Ole Olsen z Kodaně ale tvrdí ve své nové studii opak: "Neexistuje spolehlivý důkaz, že screening snižuje počet úmrtí na rakovinu prsu." Dánští vědci přezkoumali osm studií o využívání mamografického screeningu u 500 000 žen (ve Švédsku, Skotsku, Kanadě a USA) kvůli tomu, že zjistili, že ve Švédsku se úmrtnost na rakovinu prsu významně nesnížila, ačkoli tam zavedli program mamografického screeningu.
Dánští vědci přitom zjistili, že pouze dvě studie se držely široce uznávaných kritérií pro správný nahodilý výběr, v rámci něhož byly ženy určovány pro mamografický screening.
"Tyto dvě studie však nezjistily vliv na úmrtnost na rakovinu prsu," zdůraznil Gotzsche. "Máme pochybnosti, zda případný užitek screeningu vyváží negativa," uvedl s tím, že falešný poplach v některých případech vedl dokonce až k odstranění zdravého prsu.
Muir Gray ze Screeningového programu pro rakovinu prsu v Británii dodal, že požádá britské specialisty, aby nová zjištění prozkoumali. "V tomto okamžiku však nejde o nic, co by mne přimělo, abych ihned zavolal ministrovi (zdravotnictví) a vyzval ho ke změně přístupu," prohlásil Gray. "Je velmi důležité, abychom nyní řekli ženám, že toto je jen malá část důkazů. Pokud jim bude nabídnut screening, měly by se nechat vyšetřit," říká.
V Británii je touto metodou ročně vyšetřeno přes milion žen a zhoubný nádor je zjištěn u více než 7000 z nich. Včasné zjištění nádoru podle odborníků značně zvyšuje možnost přežití. Ročně se podaří díky preventivním prohlídkám zachránit 1200 lidských životů.
Plošný mamografický screening je ovšem velmi nákladný: stojí každý rok 37 milionů liber, což činí asi 37 liber na jednu pacientku. To je také důvod, proč Česká republika screening dosud nezavedla. Nicméně na mamograf jsou zvány ženy s určitým rizikem, například mají onemocnění rakovinou prsu v rodině. "Dánská studie určitě bude podrobena velké diskusi. Byl bych nerad, aby byl screening ještě před tím, než u nás bude zaveden, zbytečně zašlapán do země," uvedl přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Luboš Petruželka. Dodal, že v posledních letech výrazně ubylo nádorů zachycených až v pozdních stadiích, a to o dvanáct procent. Tuto skutečnost však podle něj nelze přičíst jen mamografům, ale osvětě jako takové.
 Vyšetření mamografem. |
