Kouříte? Chcete přestat, ale nedaří se vám to? Možná budete mít brzy šanci. Poslední farmakologické a klinické výzkumy přinášejí nový pohled na možnosti léčby této závislosti.
Počátkem devadesátých let si doktorka Linda Ferryová z Univerzity v Loma Lindě v Kalifornii všimla zajímavé skutečnosti. Pacienti, kteří trpěli depresí a byli léčeni bupropionem, lékem upravujícím chorobně špatnou náladu, měli menší chuť na cigarety a přestávali kouřit.
Chemie nálady
Ukazuje se, že nikotin obsažený v tabáku mění průběh komplikovaných procesů, které ovlivňují lidskou náladu, chování a myšlení. Způsobuje zvýšené uvolňování tří důležitých neuropřenašečů (chemikálií umožňujících komunikaci mezi nervovými buňkami). Jde o noradrenalin - látku zrychlující myšlení a zvyšující aktivitu -, serotonin - neuropřenašeč dobré nálady - a dopamin - látku ovlivňující myšlení a touhu po odměně. Lidem, kteří přestávají kouřit, v mozku klesají hladiny zmíněných neuropřenašečů. Podobné změny jsou pozorovány u pacientů trpících chorobně špatnou náladou (depresí). Nepřekvapí tedy, že deprese je jedním z důležitých abstinenčních příznaků při odvykání kouření. "Postihuje v mírné či silné podobě zhruba polovinu kuřáků, kteří se snaží přestat," říká Peter Hajek, profesor Londýnské univerzity, který se výzkumem kouření zabývá již řadu let.
První krok k nové léčbě
Pět ze šesti ověřených farmakologických způsobů léčby kouření využívá přímo podávání nikotinu v různých formách (nikotinová žvýkačka, náplast, nosní sprej, inhalátor, rozpustné tablety). Šestým, zcela novým způsobem je použití antidepresiv. Zatím byl účinek prokázán u bupropionu. Tento lék byl donedávna používán pouze pro léčbu deprese. Díky příznivým výsledkům klinických studií u kuřáků byly tablety bupropionu, které pomalu uvolňují účinnou látku, zaregistrovány v USA jako lék pro léčbu kouření. Jeho uvedení na evropský trh se dá očekávat už v brzké době. Bupropion zvyšuje hladiny noradrenalinu a dopaminu v mozku, a tím může nahrazovat účinky kouření. Není návykový, ale k jeho nežádoucím účinkům patří sucho v ústech a nespavost. Jeho použití může kuřákovi usnadnit přechod k nekouření: lék zmírní abstinenční příznaky, a až si tělo odvykne od nikotinu, lze jej vysadit. Studie uveřejněná v lékařském časopise New England Journal of Medicine ukazuje, že rok po devítitýdenní léčbě bupropionem nekouřilo 30,3 procenta lidí, zatímco rok po léčbě nikotinovými preparáty 16,4 procenta. Odborníci netrpělivě očekávají výsledky dalších podobných studií. "Bupropion není zázračnou zbraní proti kouření," uvádí Michael Fiore, šéf Střediska pro výzkum a léčbu kouření na Univerzitě ve Wisconsinu v článku pro list USA Today. Vědci se však domnívají, že by mohl být prvním krokem k objevu vysoce účinné léčby této závislosti.
Kouříte?
1996 1997 1998 1999
Ano, pravidelně 21 % 20 % 19 % 19 %
Ano, příležitostně 12 % 12 % 16 % 10 %
Ne, ale dříve jsem kouřil(a) 19 % 17 % 19 % 20 %
Ne a nikdy jsem pravidelně nekouřil(a) 48 % 51 % 46 % 51 %
Poznámka: Pravidelný průzkum Institutu pro výzkum veřejného mínění, při němž na otázku odpovídá 1024 osob starších patnácti let, kteří reprezentují obyvatelstvo České republiky
PRAMEN: IVVM
Počátkem devadesátých let si doktorka Linda Ferryová z Univerzity v Loma Lindě v Kalifornii všimla zajímavé skutečnosti. Pacienti, kteří trpěli depresí a byli léčeni bupropionem, lékem upravujícím chorobně špatnou náladu, měli menší chuť na cigarety a přestávali kouřit.
Chemie nálady
Ukazuje se, že nikotin obsažený v tabáku mění průběh komplikovaných procesů, které ovlivňují lidskou náladu, chování a myšlení. Způsobuje zvýšené uvolňování tří důležitých neuropřenašečů (chemikálií umožňujících komunikaci mezi nervovými buňkami). Jde o noradrenalin - látku zrychlující myšlení a zvyšující aktivitu -, serotonin - neuropřenašeč dobré nálady - a dopamin - látku ovlivňující myšlení a touhu po odměně. Lidem, kteří přestávají kouřit, v mozku klesají hladiny zmíněných neuropřenašečů. Podobné změny jsou pozorovány u pacientů trpících chorobně špatnou náladou (depresí). Nepřekvapí tedy, že deprese je jedním z důležitých abstinenčních příznaků při odvykání kouření. "Postihuje v mírné či silné podobě zhruba polovinu kuřáků, kteří se snaží přestat," říká Peter Hajek, profesor Londýnské univerzity, který se výzkumem kouření zabývá již řadu let.
První krok k nové léčbě
Pět ze šesti ověřených farmakologických způsobů léčby kouření využívá přímo podávání nikotinu v různých formách (nikotinová žvýkačka, náplast, nosní sprej, inhalátor, rozpustné tablety). Šestým, zcela novým způsobem je použití antidepresiv. Zatím byl účinek prokázán u bupropionu. Tento lék byl donedávna používán pouze pro léčbu deprese. Díky příznivým výsledkům klinických studií u kuřáků byly tablety bupropionu, které pomalu uvolňují účinnou látku, zaregistrovány v USA jako lék pro léčbu kouření. Jeho uvedení na evropský trh se dá očekávat už v brzké době. Bupropion zvyšuje hladiny noradrenalinu a dopaminu v mozku, a tím může nahrazovat účinky kouření. Není návykový, ale k jeho nežádoucím účinkům patří sucho v ústech a nespavost. Jeho použití může kuřákovi usnadnit přechod k nekouření: lék zmírní abstinenční příznaky, a až si tělo odvykne od nikotinu, lze jej vysadit. Studie uveřejněná v lékařském časopise New England Journal of Medicine ukazuje, že rok po devítitýdenní léčbě bupropionem nekouřilo 30,3 procenta lidí, zatímco rok po léčbě nikotinovými preparáty 16,4 procenta. Odborníci netrpělivě očekávají výsledky dalších podobných studií. "Bupropion není zázračnou zbraní proti kouření," uvádí Michael Fiore, šéf Střediska pro výzkum a léčbu kouření na Univerzitě ve Wisconsinu v článku pro list USA Today. Vědci se však domnívají, že by mohl být prvním krokem k objevu vysoce účinné léčby této závislosti.
Kouříte?
1996 1997 1998 1999
Ano, pravidelně 21 % 20 % 19 % 19 %
Ano, příležitostně 12 % 12 % 16 % 10 %
Ne, ale dříve jsem kouřil(a) 19 % 17 % 19 % 20 %
Ne a nikdy jsem pravidelně nekouřil(a) 48 % 51 % 46 % 51 %
Poznámka: Pravidelný průzkum Institutu pro výzkum veřejného mínění, při němž na otázku odpovídá 1024 osob starších patnácti let, kteří reprezentují obyvatelstvo České republiky
PRAMEN: IVVM
