„Parkové plochy byly postupně zakládány na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s rozvojem lázní a výstavbou nových lázeňských budov. Už však nebyly v dobrém stavu. Zdravým a perspektivním dřevinám bránily v růstu husté nálety, plochy v parku byly převážně jen travnaté,“ uvedl Karel Naxera, ředitel Léčebných lázní Lázně Kynžvart.
Park postupně přecházel do lesoparku, systém pěšin a procházkových tras nebyl napojen na město Lázně Kynžvart. „Park jako celek neodpovídal charakteru lázeňského prostředí. Aby mohl dál plnit svou funkci, bylo třeba jej zásadně proměnit. Přitažlivou lokalitou nebylo zejména okolí budovy balneoprovozu,“ poznamenal Naxera.
„Nechali jsme vypracovat projekt, jehož cílem bylo nejen toto místo, ale i zbývající plochy postupně nově upravit, zpřístupnit a vylepšit přitažlivými prvky,“ řekl ředitel Naxera. Po dokončení prací je v okolí lázeňských budov nově velké množství míst, které lákají k pobytu na čerstvém vzduchu. Léčebné lázně Lázně Kynžvart jsou totiž lázněmi klimatickými.
„Proto děláme vše pro to, abychom klientům i turistům nabídli co nejlepší prostředí. Čistota a vhodná vlhkost vzduchu, blízkost lesa, minerální prameny. To vše vytváří předpoklady pro jednu z našich léčebných procedur – klimatoterapii. Kromě pacientů s dýchacími obtížemi zde úspěšně léčíme řadu dalších potíží, například obezitu,“ připomněl Naxera.
Veřejnost je vítána
Park je také častým výchozím bodem pro výlety do okolí. Lidé odsud mohou vyrazit například na dětskou pohádkovou cestu, projít se k nedalekému zámku Kynžvart, vystoupat pěšky nebo na kolech do přírodní rezervace Kladská. K ochutnání lákají místní minerální prameny Viktor a Helena, které vytékají z nově upraveného vývěru.
„Lázeňský park je veřejně přístupný, i místní obyvatele oslovily nové cestičky, upravené záhony s barevně sladěnými trvalkami a keři a hlavně lavičky, kde je možné si odpočinout. Nechybí nový altán, který je zázemím pro společenské události, pořádané často ve spolupráci s městem. Programy cílí na obyvatele města, ale i turisty a klienty lázní,“ podotkl ředitel.
Obnova bude pokračovat
Projekt regenerace lázeňských parků trval několik let. Soustředil se na záchranu perspektivních a kvalitních dřevin a keřů, přispěl k podpoře a rozvoji biodiverzity. Práce a nová výsadba přišly na přibližně 3,75 milionu korun. Podstatná část nákladů byla přitom hrazena z Operačního programu Životní prostředí.
„Údržba našeho rozlehlého lázeňského areálu není lehká ani levná. Přesto věřím, že se nám podaří v brzké době v obnově pokračovat, konkrétně ve spodní části parkových ploch. Objeví-li se opět nějaká příležitost v podobě dotačního titulu a finanční podpory, rádi ji využijeme,“ dodal ředitel Karel Naxera.
3. listopadu 2022 |
