Jednoho dne přišel mladý Michael za svým otcem, plukovníkem amerického námořnictva Francisem I. Fentonem, jenž sledoval jeho baseballové utkání. „Otče, je mi sedmnáct. Chci, abys podepsal tyhle papíry.“ Kvůli svému nízkému věku „Mike“ potřeboval, aby mu otec dal povolení vstoupit do armády.
Francis se podivil. Myslel si, že jeho syn netouží stát se vojákem jako on. Michael mu vysvětlil, že neusiluje o profesionální kariéru v armádě, ale že chce narukovat z vlasteneckých důvodů. „Probíhá válka. Až skončí, tak oba rezignujeme a půjdeme na všechny zápasy ligy, co?“ řekl Michael svému otci. „Jistě Mikeu, pokud je to to, co chceš,“ řekl Francis a podepsal papíry.
Michael ve výcvikovém táboře v San Diegu absolvoval výcvik jako průzkumník-odstřelovač. V lednu 1945 odjel do Tichomoří a byl přidělen k k rotě B 1. praporu 5. pluku 1. divize námořní pěchoty
Michaelova jednotka zamířila na Okinawu, kde se odehrávalo nejtvrdší a nejkrvavější střetnutí v Pacifiku. Jeho otec, ženijní důstojník 1. námořní divize a nositel Bronzové hvězdy za službu v bitvě u Peleliu, zde byl též.
Oba muži se náhodou setkali u poničené farmy. „Zdravím tě, synu,“ řekl Francis Michaelovi. „Rád vás vidím, pane,“ odpověděl mladý vojín služebně staršímu a výše postavenému vojákovi. Bylo to jejich první setkání otce a syna po roce a půl, informoval deník The San Diego Union.
Bitva o OkinawuAmerická armáda se vylodila na japonském ostrově Okinawa 1. dubna 1945. Začala tak jedna z největších bitev války o Tichomoří, které se přezdívá „ocelový tajfun“ či „ocelový déšť“. Trvala do 22. června 1945 a zahynulo v ní čtvrt milionu lidí. Američané přišli o 12 tisíc mužů, Japonci o zhruba sto tisíc, dále boje stály život asi 120 tisíc civilistů. Obavy z dalších obrovských ztrát byly jedním z důvodů, proč americký prezident Harry S. Truman rozhodl na samém konci války o použití atomové bomby. |
Oba vojáci probírali dopisy od rodiny. Bavili se též o věcech tolik podstatných pro každého vojáka na rozbahněné frontě: ponožkách, dekách či pončech. Francis nabízel svému synovi, že mu něco z toho poskytne. Michael odmítl. Nechtěl, aby si jeho spolubojovníci mysleli, že má protekci.
„Je to nakonec malá válka, zjistili,“ psal titulek The San Diego Union o shledání dvou členů rodiny. Noviny vyšly 31. května 1945. To už byl Michael tři týdny mrtvý. U farmy to bylo naposled, kdy otec viděl svého syna živého.
Na počátku května 1. námořní divize čelila fanatickému, tvrdému odporu na linii Šuri. Pátá námořní pěchota měla za úkol zlikvidovat obranné hnízdo Awacha. Japonci na příslušníky americké armády útočili v ostrých, náhlých protiútocích, jejich dělostřelectvo neustále pálilo do amerických řad.
Američanům se nakonec podařilo hnízdo zneškodnit a postoupit dále, ztráty ale byly značné. V prvních pěti dnech května 1945 1. námořní divize ztratila 1 400 lidí. Sedmého května padl i devatenáctiletý Michael.
Smrt na pláži prolomila pravidla cenzury. Americe ukázala daň z vítězství |
Když se jeho otec procházel mezi mrtvými těly, u jednoho se náhle zastavil, líčí The San Diego Union. „To je můj syn,“ řekl. Michaela pohřbili v americké vlajce, „v zemi, za kterou bojoval“. Pohřbu se účastnil i Francis, jenž poklekl na kolena a za svého zabitého potomka se pomodlil. A tak se zrodila jedna z nejsmutnějších fotek americké vojenské historie.
Když se Francis postavil, podíval se s lítostí na ostatní padlé vojáky. „Ubohé duše. Oni tady své otce nemají.“
Francis válku přežil. Získal hodnost brigádního generála a za bitvu na Okinawě si vysloužil druhou Bronzovou hvězdu. Zemřel v roce 1978 v pětaosmdesáti letech. Tělo jeho zesnulého syna bylo později převezeno z Okinawy a uloženo na hřbitově na Havaji.
Slavný snímek zachytil v boji i bratra
Nejen otec a mladší syn z rodiny Fentonů se zapsali do dějin americké vojenské fotografie. Byl to i starší Michaelův bratr ,Francis „Ike“ Fenton, jenž také bojoval ve druhé světové a později i korejské válce.
Vyčerpaný kapitán Francis „Ike“ Fenton se právě dozvěděl, že jeho muži nemají dostatek munice na odražení případného útoku Severokorejců v Korejské válce. Fotka jeho zoufalého pohledu pořízená Davidem Douglasem Duncanem se stala ikonickou. (1950)
Jeho vyčerpaný, fatalistický pohled prodchnutý zoufalstvím pod stínem přilby jako by v sobě obsahoval veškerou únavu z oné duši drtící živelné síly nazývané válkou. Fotograf David Douglas Duncan zachytil Fentona právě ve chvíli, kdy zmáčený, teprve sedmadvacetiletý voják dostal špatné zprávy z jihokorejské fronty, kde se svými muži bránil přístav Pusan před vlnami Severokorejců.
Velitelé poslali Fentonovu jednotku „držet za každou cenu“ obranný perimetr kolem přístavu. „Jediní mariňáci, kteří z toho kopce slezou, jsou mrtví mariňáci,“ prohlásil Fenton. Urputné boje si vybíraly svou daň. Americkým vojákům citelně docházela munice a posily nebyly nikde na obzoru.
„Jeho otrhaní mariňáci z Baker Company měli v opascích jen pár nábojů. Pokud by Rudí podnikli ještě jeden útok, museli by je zastavit bajonety a pažbami pušek,“ přiblížil pozadí snímku Duncan, jeden z nejrespektovanějších vojenských fotografů v dějinách USA.
Ohořelé dítě probudilo Ameriku. Japonci na hlavu fotografa vypsali odměnu |
Pomocí bajonetů a granátů vypůjčených od jiné roty Fentonovi muži udrželi linii. „Bože, on byl tak chladnokrevný. Nikdy neztratil hlavu,“ vzpomíná fotograf na Fentona.
Fotka se stala svědectvím konfliktu, jenž měl být z hlediska Ameriky pouze „policejní akcí“, ale stal se „zapomenutou válkou“. A jedním z nejvýmluvnějších obrazů nesmírných obětí, které si válečný běs vyžaduje od vojáků.
„Na tátových bedrech ležela celá tíha světa, když si uvědomil, o co byl požádán a jaká bude cena za dokončení mise,“ prozradil Ikův syn George, jenž v souladu s rodinnou tradicí též vstoupil do armády. Nyní je plukovníkem námořní pěchoty ve výslužbě.
Ike po Koreji sloužil ještě ve Vietnamu, než v roce 1970 odešel do výslužby. Zemřel v roce 1998 ve věku šestasedmdesáti let. O slavné fotografii mluvil jen málo, podle jeho ženy ji bral jen jako součást své třicetileté služby. Lidé ale nezapomněli a dávali mu snímek k podpisu. A on na fotku psal slova, s kterými by jistě souhlasil jeho otec, zabitý bratr i všichni vojáci, kteří prošli boji v Tichomoří a Koreji. „Válka je peklo.“
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Upředl si nezávislost. Fotka Gándhího stvrdila konec britského impéria Z oběšené partyzánky udělal Stalin mučednici. Ale možná ji udali Rusové Pozor, bude klystýr! Pankáčská pornosestřička pobouřila Červený kříž Šílený střelec v nemocnici. Fotka ukrytých zdravotnic ukázala děs v Ostravě Vydavatelství se nahého mimina bálo. Uráží jen pedofily, dupl si Cobain |
