„My jsme Češi, tady má ten perník nějakou kulturu. Je to smutný, ale je to tak,“ říká jeden z vězňů reportérovi Raphaelu Rowe, který plzeňskou věznicí v netflixové sérii o nejtvrdších věznicích světa provádí.
Netflix věznici prezentuje jako místo, kde minimálně jedna třetina odsouzených byla před tím, než se za mříže dostala, aktivními uživateli pervitinu.
Rowe strávil týden v křídle věznice, ve kterém se koncentrují právě bývalí uživatelé pervitinu. Reportér tráví čas s vězni v celách, chodí s nimi na ranní nástupy, skupinové terapie, jógu i na pracovní aktivity mimo věznici. Diváci v sérii uvidí kromě interiérů borské věznice také práci policistů a psovodů, kteří se snaží zachytávat zásilky pervitinu a jiných drog, které do vězení míří.
Ve vězení už od třinácti
Reportér Netflixu týden sdílel celu s dalšími třemi muži, kteří mají za sebou drogovou minulost, včetně dvaadvacetiletého Marka.
„Devátou třídu jsem dodělával už ve výkonu trestu, první trest jsem dostal už jako mladistvý,“ říká Marek, který strávil ve výchovném ústavu pět let. Na svobodu se znovu dostal v osmnácti letech.
Virtuální prohlídku věznice najdete zde |
„Vrátil jsem se k tomu, co jsem uměl. Začal jsem zase prodávat drogy, začal jsem dělat to samý, co jsem dělal, než mě zavřeli. Na učení nebo tak jsem vůbec nemyslel,“ říká.
Marek se následně do vězení dostal znovu, tentokrát na šest a půl roku. Po půli trestu může žádat o předčasné propuštěním, hlásit se o něj ale nejspíš nebude. „Ještě si to nedokážu nevzít,“ řekl reportérovi, který upozornil, že v daná část věznice se zaměřuje na záchyt drog.
Je to reality show, ne dokument, říká věznice
Díl se natáčel v oddělení pro trestance, kteří mají zájem se dostat z drogové závislosti. „Natáčení probíhalo dle předem domluveného harmonogramu. V natáčecí den byli vyčleněni zaměstnanci, kteří se štábu věnovali jako průvodci ve střežených prostorách věznice, také dbali na bezpečnost štábu,“ uvedl zástupce ředitele věznice Martin Černý s tím, že natáčení probíhalo bez komplikací.
Brutální šikana na Borech. Spoluvězně podle obžaloby mlátili a polévali vodou |
„Vězeňská služba ČR vnímá díl věnující se Věznici Plzeň jako reality-show, nikoli jako dokument o stavu českého vězeňství. Netflix měl od počátku jasný cíl, kterým chce tento díl směřovat, a vězeňská služba měla minimální možnosti do daného konceptu zasahovat,“ pokračuje Černý.
Kapacita oddělení, kde se natáčelo, je 50 odsouzených, aktuálně je zde 46 vězňů s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním návykových látek.
Terapeutický program se dělí do dvou skupin a každý odsouzený musí program absolvovat v rozsahu 21 hodin týdně. Učí se vědomě kontrolovat své jednání a toto jednání ovlivňovat tak, aby nevybočovalo ze společensky přijatelných mezí. První skupina má aktivity povinné, druhá volitelné podle zájmu odsouzených.
Třicet let v drátěném „kotci“. Jak se žije v jedné z nejtvrdších věznic |
Plzeňská věznice na Borech vznikla ve druhé polovině 19. století a nyní je největším zařízením svého druhu v Česku. Už od svého počátku byla vězením určeným hlavně pro těžké zločince. Především z období totality mezi lety 1949 až 1952 pak pochází mnoho stížností na fyzické násilí a krutosti páchané na lidech odsouzených za protistátní činnost, píše Tomáš Bursík z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Na Borech byl například popraven československý legionář a generál Heliodor Píka nebo v 80. letech minulého století vězněn Václav Havel.
Dnes zařízení funguje jako vězení s ostrahou středního a vysokého zabezpečení, mimo jiné má také oddělení pro „odsouzené s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním návykových látek“, stojí v popisu na webu Vězeňské služby ČR. Kapacita vězení je 1 204 osob, z toho 1 061 odsouzených a 143 obviněných.
