„Mělo by být zataženo, a v sobotu dokonce i deštivo,“ nabízí Petr Dvořák předpovědní model na Velikonoce. „Přes Českou republiku bude retrográdně přecházet od východu teplá fronta, za kterou se sice trochu oteplí, ale ne tak, jak jsme si původně představovali.“
Více na Počasí iDNES.cz |
Od pondělí bude příjemnější počasí
„Takže Velikonoce nebudou úplně svátky jara, ale budou oblačné. Možná ještě na západě bude v pátek hezky, ale od východu čekejte zataženo s deštěm. Nejhorší bude sobota, to bude ošklivě na celém území. No a teprve v neděli srážky ustanou a oblačnosti bude trochu méně,“ navazuje meteorolog s tím, že teploty se příliš nepřehoupnou přes deset stupňů.
Až příští týden, počínaje pondělkem, by se podle něj mělo počasí vylepšovat. Dobrou zprávou pro zahrádkáře je na druhou stranu fakt, že alespoň ustanou noční a ranní mrazy. „Aby se tvořily ranní mrazíky, musí se vyjasnit, což bylo například v noci na dnešek splněno.“
V dalších dnech se však podmínky výrazně změní, bude převážně zataženo.
„Oblačnost si můžeme představit jako pomyslný radiátor, objekt, který vyzařuje nahoru i dolů tepelnou energii, a to samé dělá zemský povrch, takže prostor mezi oblačností a zemským povrchem je ze dvou stran zahříván. Tedy nebude úplně teplo, ale v nejbližších pěti dnech mrazíky nečekejme.“
Dlouhodobý výhled
A dlouhodobější výhled? „Do poloviny dubna by měly být teploty spíše podprůměrné, zřejmě ale bez mrazíků. Teprve druhá polovina dubna by měla být teplotně kolem průměru, tedy zhruba 15 až 17 stupňů. První dva týdny v květnu pak zatím vycházejí podle předpovědi teploty nadprůměrné.“
„Uvidíme, jak s tím zamíchají ledoví muži. Tam obvykle bývá povětrnostní singularita, kdy přichází chladnější počasí a ráno mohou teploty klesnout pod bod mrazu. Ale to je ještě za velmi dlouhou dobu na to, aby se to dalo spolehlivě předpovědět. Nicméně si myslím, že žádný brutální nástup zimy nebo brutální ochlazení by nás už čekat nemělo,“ míní Dvořák.
V další části Rozstřelu pak meteorolog hovořil o tom, jak je na tom Česko po zimě se srážkami.
„Je důležité, jaký je stav podpovrchových vod, tedy v hloubce do 10 až 20 metrů. Tato vrstva půdy je vlastně jako houba, která by měla mít nasáklou vodu, z níž se napájí vegetace. V zimním období je tam množství vody obvykle nadprůměrné, což je důsledek srážek a tajícího sněhu.“
„Čili teď by měla být hypoteticky situace taková, že stav podpovrchových vod by měl být nadprůměrný. Ale bohužel tomu tak není. Je průměrný a někde dokonce podprůměrný. V zimě málo sněžilo. Je velký předpoklad, že s postupem jara, jak se bude oteplovat, se bude zvětšovat výpar, budou růst teploty, a pokud nebude nějaké nadměrné množství srážek, tak půda bude postupně vysychat, a to by mělo znamenat suché jaro a léto,“ předpovídá meteorolog.
El Niño a tornáda
Popsal i to, jak letošní teploty ovlivní dva klíčové rovníkové pacifické jevy: El Niño a La Niña. „Už teď jsou při pobřeží Jižní Ameriky teplotně nadprůměrné vody, které se budou postupně šířit směrem k Austrálii. A otázka je, co to udělá s cirkulačním schématem a jaký to bude mít dosah až do Evropy. A klidně může nastat i v důsledku tohoto jevu horké a suché léto.“
V závěru mluvil Petr Dvořák o stále častějších extrémních jevech na území České republiky, například o množících se tornádech. Podle něj jich bude ve střední Evropě více než v minulosti, a to i vzhledem ke změnám klimatu. „Tornádo, nebo něco, co se mu podobalo, mimo jiné popsal už kronikář Kosmas ve 12. století.“
„K tomu, aby vzniklo tornádo, je potřeba dostatek energie a tu většinou dodává Slunce. Obvykle se tedy tvoří ve vrcholných letních měsících: v červnu, červenci, srpnu. Ale aby to bylo v březnu, to je velmi nezvyklé,“ uzavírá meteorolog.
Jak se mohlo tornádo vytvořit v chladném počasí? Čekají nás tedy tornáda i během zimy? Lze jejich vznik vůbec předpovědět? A bude extrémních jevů přibývat i v budoucnu? I o tom hovořil Petr Dvořák v Rozstřelu.
