„V Evropě je tradicí, že knihy s komplikovaným obsahem určené dětem jsou ilustrované,“ uvedl Bluitgen důvod, proč se rozhodl vydat ilustrovanou verzi koránu. S tou mu pomohl kreslíř Bosch Fawstin.
Před patnácti lety stál u začátku aféry s karikaturami Mohameda, o kterém psal ilustrovanou knihu. Tehdy si postěžoval vedoucímu kulturní rubriky deníku Jyllands-Posten Flemmingu Roseovi, že nedokáže najít ilustrátora ochotného Proroka nakreslit.
Rose pak přišel s nápadem uspořádat soutěž o nejlepší ilustraci muslimského věrozvěsta. „Noviny si chtěly ověřit, zda lžu, nebo ne,“ řekl Bluitgen. Do redakce dorazilo dvanáct karikatur a ilustrací, které Jyllands-Posten uveřejnil na svých stránkách 30. září 2005.
Nejdříve nevzbudily žádnou odezvu a první protesty začaly až v polovině října. „Hněv se v únoru 2006 zvrtl v muslimském světě ve vlnu protidánského násilí a vyvrcholil deset let poté útokem na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo, který karikatury převzal,“ připomíná agentura AFP.
Prázdné stránky, rozdělená země. Dánsko si připomíná výročí karikatur |
Útokům v posledních patnácti letech čelila i redakce dánského listu a jednotliví kreslíři. Útoku v roce 2010 unikl ilustrátor Kurt Westergaard, který nakreslil proroka Mohameda s turbanem vypadajícím jako bomba.
Většina autorů karikatur a ilustrací stále žije pod policejní ochranou. Podle dánské rozvědky „kauza s karikaturami nebyla dosud v některých kruzích militantního islámu zapomenuta“.
Bývalý vedoucí kulturní rubriky Flemming Rose si za svým rozhodnutím uspořádat soutěž stále stojí. „Odpovídá to mým hodnotám,“ uvedl. Deník Jyllands-Posten se za karikatury omluvil v únoru roku 2006.
„Neuvědomili jsme si krajní citlivost této otázky pro muslimy žijící v Dánsku, stejně jako pro ostatní muslimy na celém světě,“ napsal v únoru 2006 šéfredaktor listu.
