Švýcaři v neděli vybírali své zástupce do obou komor parlamentu, do větší Národní rady i do Stavovské rady, která zastupuje zájmy jednotlivých kantonů.
Švýcarská lidová strana ve volbách do 200členné Národní rady získala podle odhadů 25,6 procenta hlasů, což znamená o více než tři procentní body méně než ve volbách z roku 2015.
Na druhém místě skončili stejně opět sociální demokraté (SP), kteří dostali 16,5 procenta hlasů. Třetí místo obhájila liberální strana FDP s 15,5 procenta. Stejně jako vítězná SVP i sociální demokraté a liberálové dostali méně hlasů než v posledních volbách.
Výrazné zisky si ve volbách do větší z komor parlamentu připsaly podle prognózy obě švýcarské strany zelených. Zelená strana Švýcarska (GPS) získala 13 procent hlasů, což je o 5,9 procentního bodu více než v roce 2015.
Skončila na čtvrtém místě, a na pátou příčku tak odsunula vládní Křesťanskodemokratickou lidovou stranu (CVP) s 11,8 procenta. Zelení liberálové (GLP) podle prognózy dostali 7,6 procenta hlasů a skončili šestí.
Čtvrtá příčka pro GPS a až pátá pro CVP znamená, že poprvé za několik desítek let překonala opoziční strana ve volbách jednu z dosud vládních stran, upozornila agentura APA. To by mohlo mít důsledek i na utváření budoucí švýcarské vlády - sedmičlenné Spolkové rady.
Jejími členy jsou v posledních šedesáti letech zástupci čtyř stran, a to SVP, SP, FDP a CVP. Na základě systému zvaného „kouzelná formule“ dostávají tři nejsilnější strany po dvou křeslech a čtvrtá zbylé jedno.
Členy vlády zvolí poslanci nového parlamentu na začátku prosince. Vláda pak ze svého středu zvolí na jeden rok předsedu, který je i prezidentem země a zastupuje ji v zahraničí. Rotačním způsobem se pak členové vlády v předsednictví, a tedy i ve funkci prezidenta, každý rok střídají.
Zda bude Zelená strana Švýcarska požadovat místo ve vládě, její předsedkyně Regula Rytzová v neděli říci nechtěla. V konzervativním systému utváření švýcarské vlády se ale může stát, že síla některé ze stran do podoby kabinetu promítne až po druhých úspěšných volbách, upozornila agentura DPA.
Účast pod 50 procenty
Zatímco v případě Národní rady by mohly být hlasy sečteny ještě v neděli, o složení 46členné Stavovské rady bude jasno až po 10. listopadu, kdy se uskuteční druhé kolo voleb. V těch případech, kdy se v neděli nepodařilo žádnému z kandidátů získat nadpoloviční většinu hlasů, budou voliči vybírat ze dvou nejúspěšnějších uchazečů.
Historické byly nedělní volby v případě zastoupení žen ve švýcarské politice. Alpské kantony Obwalden a Zug vyšlou poprvé v dějinách ženu do Národní rady, ve Stavovské radě bude poprvé žena zastupovat kanton Uri.
Hlasování se mohlo zúčastnit 5,4 milionu Švýcarů. Podle prognózy dosáhla účast ale jen 47,3 procenta. Relativně nízký zájem politologové vysvětlují menším významem parlamentních voleb ve Švýcarsku ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Obyvatelé alpské konfederace mohou totiž svůj názor na důležité politické otázky vyjádřit v různých referendech nejméně čtyřikrát do roka.
