Debata o nepřekročitelném pravidle mužského nástupnictví zavedeném v roce 1947 se v Japonsku znovu otevřela poté, co nynější císař Akihito nečekaně oznámil, že na konci dubna abdikuje. Je prvním panovníkem za posledních dvě stě let, který se pro to rozhodl.
První květnový den tak za něj na Chryzantémový trůn usedne jeho nejstarší syn, korunní princ Naruhito. Ten přitom nemá vlastního syna, takže pak žezlo předá svému mladšímu bratrovi Fumihitovi, který naopak jednoho syna má - nyní dvanáctiletého Hisahita.
Pokud ovšem mladý dědic trůnu nebude mít mužského potomka, řetězec nástupnictví se přeruší. Po Hisahitovi by sice mohl jeho místo obsadit Akihitův mladší bratr Masahito, ale tomu je už nyní 83 let a vlastní děti nemá.
Japonský panovnický rod svůj původ odvozuje od bohyně světla Amaterasu a v jeho historii už ostrovům podle agentury AFP vládlo osm císařoven, poslední Go-Sakuramači před 250 lety. A právě ženy by zase mohly problém nástupnictví vyřešit.
Jediné dítě nastupujícího císaře Naruhita, sedmnáctiletá princezna Aiko, má však zatím přístup na trůn zapovězen. „Říkám si, proč princezna Aiko nemůže usednout na trůn. Pokud je to jen proto, že je dívka, pak si myslím, že to už v dnešní době nemá místo. Proč nepovolíme ženské nástupce, jako je královna Alžběta II. v britské monarchii?“ ptá se třeba třicetiletá obyvatelka Tokia Mizuho.
AFP s odkazem na průzkumy veřejného mínění uvádí, že podobný názor jako Mizuho mají až dvě třetiny Japonců. Proti nim stojí zastánci tradice, kterým se představa žen na trůně nelíbí.
Změna éry zaměstnává „ajťáky“S odchodem Akihita skončí císařská éra zvaná Heisei neboli „všudypřítomný mír“. A ve chvíli, kdy Akihito zemře, si jméno své éry ponese také on sám a nadále už se o něm bude mluvit jen jako o „císaři Heisei“. V květnu mezitím po třiceti letech začne éra nová. Ta dostala název Reiwa, což podle listu The Japan Times má znamenat „krásná harmonie“. Změna éry je v Japonsku zásadní událost, protože s ní se mění také letopočet imperiálního kalendáře, který se v zemi používá spolu s gregoriánským. Přechod tak nyní zaměstnává nejen úřady či výrobce papírových kalendářů a diářů, ale v době počítačů také informatiky, kteří musejí technologie na změnu připravit. |
Kompromisem by tak mohl být návrh, kterým by se měla japonská vláda zabývat po Naruhitově nástupu. Reforma by totiž umožnila předat nástupnictví synům princezen.
A těch je při pohledu na císařský rodokmen dostatek. Jen v nejmladší generaci císařových vnuků jsou hned tři a z celkových osmnácti členů vznešené rodiny je hned třináct ženského pohlaví.
Na slavnostní korunovaci nového císaře se však nepodívají. Podle agentury Bloomberg totiž vláda v lednu rozhodla, že se princezny ceremonie nesmějí zúčastnit.
Vládní tajemník zákaz vysvětlil tak, že kabinet chce respektovat imperiální tradice. Ani na korunovaci současného císaře Akihita v roce 1989 totiž ženy nesměly. Členové vlády na ceremoniál pozváni jsou, což vede k paradoxní situaci. Zatímco členky vládnoucí rodiny musejí zůstat doma, jediná japonská ministryně Satsuki Katayama bude sedět v publiku.
Podle listu The Japan Times se také znovu začíná mluvit o možnosti, že by se ženám, které se provdaly za „obyčejného smrtelníka“ z lidu, přestal odebírat jejich šlechtický titul. V současnosti se ho totiž takové ženy musejí vzdát a mezi členy imperiální rodiny už se nepočítají.
Na mladého prince Hisahita se naopak bude vyvíjet obrovský tlak, aby se oženil. A na jeho choť pak ještě větší, aby porodila syna. „Kdo by se chtěl za Hisahita provdat?“ podotýká profesor japonské moderní literatury a historie Hideto Tsuboi.
