Studii dvou vědců z německého Geologického výzkumného centra (GFZ) otiskl odborný časopis Remote Sensing of Environment a rovněž časopis Nature.
Odborníci srovnávali satelitní data z období let 2003 až 2017. O problému v Teheránu se hovořilo už dříve a předchozí studie připisovala problém úbytku podzemních vod pod metropolí. Voda z těchto míst se používá k zavlažování polí kolem Teheránu a k zásobování vodou třináctimilionové metropole.
Nová studie rozsah problému popisuje podrobněji. Plošiny na západě od města i západní obydlené čtvrtě se ročně podle ní propadají o 25 centimetrů. Podobnou rychlostí klesá i planina na jižním okraji. Okolí mezinárodního letiště, které se nachází na jihozápadě Teheránu, klesá také, ale pomaleji, pouze o pět centimetrů ročně. Autoři studie odhadují, že se propadání týká desetiny území města.
Ve městě se objevují trhliny, jsou dlouhé i několik kilometrů
Podobný pokles území je znám i z jiných částí světa. Indonéská metropole Jakarta se ve svých částech propadá rychlostí asi 20 centimetrů ročně, až trojnásobnou rychlostí klesá kalifornské San Joaquin Valley, kde jsou města Stockton a Fresno.
Jakarta se potápí. Indonéské město může být v roce 2050 úplně pod vodou |
V jihozápadním Teheránu se začaly objevovat trhliny, některé dlouhé i několik kilometrů. Může to ohrozit elektrické rozvody i železnici. Někdy jsou pukliny pod povrchem a vzniká nebezpečí propadů.
Ve snaze zpomalit tento vývoj úřady začaly omezovat odčerpávání vody. V posledních letech bylo v celém Íránu uzavřeno až 100 000 nelegálně vyhloubených studní, avšak odhaduje se, že v oblasti Teheránu je stále využíváno 30 000 takových zdrojů.
Studie také poukazuje na to, že změny mohou být nezvratné, jelikož zemský povrch se nezvedá, ani když hladina podzemní vody stoupne po vydatných deštích.
