Svaz průmyslu a dopravy ČR však na svém webu varuje, že někteří provozovatelé umožňují elektronickou kartou platit v restauracích a obchodech s potravinami i alkohol, tabák a další věci. „V případě kontroly se tak zaměstnavatel může dostat do potíží... Bude nucen zaměstnancům benefity dodanit a vystavuje se riziku finančního postihu,“ uvádí svaz. Které stravenkové firmy to umožňují, neříká.
MF DNES proto oslovila všech sedm firem na trhu. Například tržní dvojka, Edenred, má ve smlouvě s obchodníkem uvedeno, že bude přijímat úhrady kartou za zboží, kterým „se rozumí produkty z kategorie potraviny (jídlo, potravinové suroviny a nealkoholické nápoje) prodávané obchodníkem“. Podobně to mají ošetřené i ostatní společnosti.
Jedinou výjimkou je Benefitka a do jisté míry i Benefit plus. Stravenkovou kartou Benefitky lze platit u všech obchodníků, kteří mají terminál a zjednodušeně řečeno jsou z oboru gastro nebo prodávají (mimo jiné) potraviny. „V případě že půjdete s Benefitkou do restaurace, platba bude akceptována. V případě, že půjdete s Benefitkou například do elektra, terminál platbu odmítne,“ vysvětluje Petr Skoč, obchodní ředitel Benefitky.
Žádnou smluvní síť obchodníků jako ostatní stravenkáři nebuduje: na svém webu klienty nabádá: „Neomezujte své zaměstnance na akceptační síť.“ To může být pro potenciální klienty Benefitky, která je na trhu právě rok, atraktivní. Skoč jako referenci mezi svými zákazníky uvádí také Finanční analytický úřad, instituci bojující proti praní špinavých peněz.
Ředitel konkurenční Benefit Plus Václav Kurel připouští, že jeho firma smlouvy s obchodníky (vymezené na obor gastro a potraviny) uzavírá v některých případech až poté, co u nich proběhnou první platby držitelů karty. Po určitou dobu tedy smlouva není.
Lze dohledat, kde nakupovali. Ale ne, co koupili
Skoč je přesvědčen, že kdyby došlo na daňovou kontrolu u některého z klientů, stačí dodat výpis z jednotlivých karet – bude na něm vidět, kde držitel karty nakupoval. Jestli v hospodě platil kartou panáky a v supermarketu nakoupil čisticí prostředky, ovšem už nikoliv.
Výpis na jednotlivé položky neumějí ze svých elektronických karet udělat ani ostatní stravenkáři, nicméně jsou z obliga právě díky smlouvě s obchodníkem. „Pokud stravenková firma se všemi obchodníky uzavírá smlouvy, kde se zavázali, že budou elektronické poukázky brát jen na stravování, udělal zaměstnavatel maximum, aby zákon dodržel, a finančnímu úřadu by to mělo stačit,“ říká Petr Frisch, daňový poradce ze společnosti Pro Factum Consulting. Nevylučuje, že i výpis od Benefitky by mohl obstát.
Hospodští přimhouří oči
Podle daňového poradce Jiřího Nekováře, který je autorem varování na webu Svazu průmyslu, by měl zaměstnavatel při kontrole umět doložit, že má nastavený systém, díky kterému má útraty zaměstnanců za stravování a další zaměstnanecké benefity v souladu se zákonem. „Musel by každý měsíc s každým zaměstnancem probrat jeho útratu a doložit ji. Zajištění smlouvou je jistější,“ domnívá se Nekovář.
Finanční správa ohledně kontrol benefitů neodpověděla s tím, že potřebuje více času. Podle Skoče je varování před provozovateli bez zasmluvněné sítě přehnané. „I hospodští, kteří mají se stravenkovou firmou smlouvu, běžně přimhouří oko, když je na účtence alkohol a zákazník platí stravenkami,“ konstatuje, co řada uživatelů stravenek zažívá.
