Některé páry nemohou kvůli legislativě či z finančních důvodů podstoupit umělé oplodnění ve své zemi. Za zákrokem proto odjíždějí do zahraničí. Velké množství cizinek navštěvuje i české kliniky asistované reprodukce.
„Počet pacientů z cizích zemí rok od roku roste,“ nastínila Barbora Gerychová z kliniky Reprofit. Od roku 2015 se na klinice léčilo přes tisíc Britů, osm set Francouzů, téměř pět set Němců a Italů, 380 Izraelců, 360 Američanů a 350 Rakušanů. „Samozřejmě také 1 600 Slováků a 600 Maďarů,“ doplnila Gerychová.
Vysoké počty zahraničních pacientů potvrzují i ostatní kliniky. „Ročně se jedná o jednotky stovek pacientek, potažmo párů, které vyhledají služby naší kliniky. Největší je podíl klientů z Německa, následně pak Velké Británie a Itálie,“ nastínila Jindra Průšová z kliniky Iscare.
„U nás na klinice léčíme pacientky převážně ze zahraničí. Stran zemí původu jde převážně o Německo, Velkou Británii, Itálii, skandinávské země či Irsko. Menší část pacientek je pak z České republiky, nicméně jde o stabilní podíl. Počet zahraničních pacientů se každoročně zvyšuje,“ popsal Ondřej Šebestík z kliniky IVF Cube. „Často jde o zkušené pacienty, kteří si již prošli několika neúspěšnými cykly a proto hledají alternativu v zahraničí,“ doplnil.
Zájem zahraničních párů potvrzuje i Jiří Doležal z kliniky Arleta. V té tvoří přes polovinu zahraničních klientů Britové, pětinu Němci, desetinu Švédové a po pěti procentech Poláci a Francouzi.
Vysoká kvalita za nízkou cenu
Podle statistiky, kterou zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky, podstoupily Evropanky v roce 2015 v Česku 2 510 cyklů mimotělního oplodnění, což je o více než třetinu více než před pěti lety (1 607). Počet cyklů mimoevropanek také strmě stoupl. V roce 2010 se jich v Česku pokusilo otěhotnět 188, o pět let později už 621.
Zněkolikanásobil se i počet žen, které do Česka přijely přijmout darovaná vajíčka. Zatímco v roce 2010 podstoupily Evropanky v Česku 1 799 cyklů, v roce 2015 jich už bylo 4 275. „Zatímco dárkyněmi jsou téměř vždy české občanky (v 99 procentech), příjemkyněmi vajíček jsou naopak v naprosté většině cizinky,“ uvedl ÚZIS ve své zprávě.
Popularita podstupování umělého oplodnění v Česku mezi cizinci má mnoho příčin. „Důvodem může být například dlouhá čekací doba na ošetření v zemi původu, příkladem této situace je například Velká Británie,“ nastínila gynekoložka z Fakultní nemocnice Olomouc a kliniky SpermBank International Ivana Oborná. Dalšími relevantními faktory jsou pak i české anonymní dárcovské programy, vysoká kvalita léčby či osobní důvody, kdy páry volí například svou zemi původu.
„A náklady v porovnáním se zemí původy nejsou tak vysoké,“ vysvětlila Oborná. Podle ní je velký zájem ze strany zahraničních pacientů i jedním z důvodů, proč v Česku funguje relativně velký počet center asistované reprodukce na populaci - je jich okolo čtyřicítky.
Podle studie publikované v roce 2010 v časopise Human Reproduction je hlavní cílovou evropskou destinací pro umělé oplodnění Španělsko. „Do Španělska jezdí páry z Velké Británie, ze Skandinávie, z Itálie, ale i z Německa, ze Švýcarska a dalších zemí,“ nastínila Oborná. Do Česka mělo v roce 2010 dojíždět pět procent všech zahraničních zájemců o umělé oplodnění v Evropské unii.
České ženy v cizině
Pokud chce česká žena podstoupit umělé oplodnění, potřebuje podle zákona partnera. „V České republice je zákonodárství a legislativní rámec velmi liberální. Ale neumožňuje léčbu žen bez partnera nebo lesbickým párům,“ doplnila Oborná. Svobodné ženy proto vyjíždějí do ciziny, v řadě zemí je totiž léčba žen bez partnera legální.
Na území Evropské unie existuje dvanáct států, které tento zákrok umožňují. Patří mezi ně Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Litva, Španělsko či Velká Británie. „V klinice SpermBank International tvoří sedmdesát procent vyjíždějících žen heterosexuální ženy bez partnera a třicet procent homosexuální ženy,“ nastínila Oborná.
Zákon, který by ženám nežijícím v manželství umožnil samostatně podstoupit umělé oplodnění s použitím spermatu anonymního dárce, zamítli poslanci v dubnu 2017 (psali jsme zde).
