Studenti gymnázií budou od roku 2021 povinně skládat maturitní zkoušku z matematiky. Od roku 2022 pak bude maturita z matematiky povinná i pro některé střední odborné školy. Dosud studenti povinně maturovali z češtiny, k tomu si mohli zvolit cizí jazyk nebo matematiku.
„Matematická gramotnost je důležitá, ale zároveň je to obrovský strašák jak pro studenty, tak pro rodiče. Už nyní pozorujeme, že vzrostl zájem o střední školy, na kterých se nematuruje z matematiky. To jistě bude znamenat pokles zájmu uchazečů o jiné školy,“ říká Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, která se zabývá zjišťováním a hodnocením výsledků vzdělávání.
Znamená to, že by mohl vzrůst zájem o zdravotní a umělecké obory či obory sociálních služeb - tedy o takové, kterých se povinná maturita z matematiky nebude týkat.
Gymnázia se s tím podle Šteffla vyrovnají, jiné střední školy ale možná ne. „Devastace může nastat na jiných typech škol, jako jsou ekonomky, průmyslovky a podobně,“ varuje Šteffl.
Řešením by podle něj bylo zrušit povinnou maturitu z matematiky i celou státní maturitu a nahradit ji minimální středoškolskou zkouškou. Podle něj by mělo jít místo současných srovnávacích testů o takzvané ověřovací testy s jednoduchými otázkami.
Státní maturity smysl mají, oponuje šéf CERMAT
Podle ředitele centra CERMAT Jiřího Zíky ale státní maturity smysl mají.
„Je potřeba si uvědomit, že maturita má dvě části - společnou, ve které si stát osobuje právo určit minimální požadavky dovedností a znalostí absolventa. Druhá část je profilová, kde se zachovává autonomie jednotlivých škol, aby si své studenty mohly vychovat podle sebe a pak je nabídnout na pracovním trhu. Maturita v této podobě je rozumný kompromis,“ míní Zíka.
Podle něj se povinná maturita z matematiky neodrazí na počtu uchazečů o gymnázia ani jiné střední školy.
„Požadavky maturitní zkoušky na vědomosti a dovednosti z matematiky se nezvýší, zůstanou stejné jako v současné době a zahrnují průnik obsahu Rámcově vzdělávacích programů všech oborů vzdělání. Budou-li tedy školy schopné rozumně nakládat s poměrem mezi rozsahem vyučované látky a časem na její procvičení, může na nezbytných 33 procent dosáhnout téměř každý maturant,“ uvedl Zíka.
První ročník povinné matematiky se týká gymnázií a lyceí. „Z pohledu dosahovaných výsledků u maturitní zkoušky se tedy jedná o nejúspěšnější obory vzdělání. Domnívám se, že pokud znají žáci i školy s čtyřletým předstihem požadavky, budou s to je v převážné většině splnit. Nesporně ale jedním ze základních předpokladů úspěšnosti bude dostatek kvalitních učitelů,“ dodal pro iDNES.cz Zíka.
Chybí kvalitní matematikáři
Jenže to právě může být problém. „Matematiku dnes učí chemici, biologové, fyzici, ale někde taky češtináři, dějepisáři. Snaha zkvalitnit výuku matematiky vede k tomu, že se naopak zhoršuje,“ uvedl Šteffl.
Povinnou maturitu z matematiky prosadila ministryně školství Kateřina Valachová. Příští rok proběhne druhý ročník státních maturit. Oproti předchozím letům bude na výběr místo deseti pouze šest témat písemné práce z českého jazyka a literatury a žáci budou mít s ohledem na snížení počtu témat 20 minut na výběr zadání (což je o pět minut méně než dosud).
„Maturitní testy jsou meziročně srovnatelné jak rozsahem, tak obtížností a na tom se nezmění nic ani na jaře 2018,“ dodal Zíka.
