„Jako by se krizí doháněná Cosa Nostra stáhla na venkov. Tady, daleko od tlaku úřadů ve velkých městech, se zdá, že bossové našli bezpečný úkryt,“ říká prokurátor Sergio Lari z Caltanissetty v samém srdci Sicílie.
Nechvalně proslulá zločinecká organizace totiž prožívá těžké časy. Obchod s drogami jí sebrala mnohem úspěšnější ‚Ndrangheta, navíc po ní čím dál víc jde policie. Nevynáší už ani mafií ovládané stavebnictví. I kvůli tomu si musí hledat nový byznys.
Z neschopnosti Itálie řešit migraci těží mafie. Je pro ni darem z nebes |
Cosa Nostra proto ochotně převzala péči o uprchlíky, kterých jsou na Sicílii a vůbec v Itálii desítky tisíc (psali jsme zde). O své místo však v této oblasti bojuje i s nigerijskými gangy, které přišly spolu s migrační vlnou (více zde).
Vrhla se i do oblasti obnovitelných zdrojů (více zde) nebo obchodu s pozemky v národních parcích, kvůli kterému málem přišel o život ředitel parku Nebrodi Giuseppe Antoci.
Mafiánům vadily jeho snahy utnout zneužívání fondů Evropské unie určených pro místní zemědělce. Právě na ty se v posledních letech Cosa Nostra podle britského Guardianu znovu zaměřuje, a vrací se tak ke svým kořenům.
„Vybrali si nesprávné zitelle,“ říkají sestry vzdorující mafii
Široký lán polí v Corleone patří už po tři generace Napoliovým a po smrti hlavy rodiny se o ně starají sestry Marianna, Ina a Irene. Pěstují tam pšenici a suší seno na prodej. Z poslední úrody v městečku, známém díky knize a filmům Kmotr coby bašta mafiánů, měly jen zlomek. Zbylých 80 tun obilí jim zničila Cosa Nostra.
Ani jedna z žen nich není vdaná a jako zitelle - jak se na Sicílii říká neprovdaným ženám - jsou pro mafiánské supy přednostním cílem. Poprvé gangsteři sestrám vyhrožovali už v roce 2009, kdy na jejich pole vypustili přes osmdesát krav a třicet koní. Celá úroda byla pryč.
Sicilští mafiáni vyměnili fraky za trička, chybí jim však silný vůdce |
„Myslely jsme si, že je to náhoda. Ale hluboko v duši jsme věděly, že takové věci se tady prostě nikdy nedějí náhodou,“ říká Ina. Vypouštění dobytka na cizí pozemky je totiž na Sicílii jednou z nejstarších metod zastrašování. Krátce poté mafiáni sestrám poslali dva otrávené psy a desítky kravích těl.
Čas od času se také objevil nějaký muž a nabízel ženám, že se o jejich 90 hektarů polí postará. Za pět tisíc eur (130 tisíc korun), přitom jejich pozemky mají hodnotu jednoho milionu eur (26 milionů korun). Zájemci tak nikdy nepochodili a na ženy neúčinkují ani neustávající výhrůžky.
„Bossové si mysleli, že okrádání tří zitelle bude jako krást sladkosti dítěti. Ale tentokrát se zapletli se špatnými zitelle,“ říká Irene. Za pár měsíců se totiž rodinná půda dostane pod ochranu organizace Libera Terra, která mimo jiné spravuje pozemky zabavené mafii.
Dnešní bossové už nemají takový respekt
Mladí bossové, kteří nahradili mrtvé, zavřené nebo uprchlé mafiány starého ražení, zkrátka nemají takovou autoritu. Unijní peníze je však lákají. Za hektar půdy totiž zemědělci z EU každý rok dostávají v přepočtu víc než 22 tisíc korun.
Málem zavražděný ředitel Antoci tvrdí, že mafiáni ročně do svých kapes „odkloní“ víc než 400 milionů eur (přes deset miliard korun). „Asi chápete, jak jsou naštvaní, když se od nich ty miliony snažíme dostat zpět,“ řekl Antoci loni pro list The Times.
„Požadují po nás výpalné - peníze za ochranu - od padesáti do pěti set eur měsíčně. Chtějí nám sebrat pozemky. Jejich cílem je přivést farmáře k bankrotu tím, že jim zničí úrodu nebo vypálí pole. Touto cestou pak mohou pozemky levně koupit a vysávat unijní dotace určené zemědělcům,“ popisuje také Emanuele Feltri, který si na Sicílii v roce 2010 otevřel biofarmu.
V únoru catanští prokurátoři zatkli devět mužů z klanů Cesarò a Bronte, kteří farmáře nutili k prodeji stovek hektarů půdy. I sestry Napoliovy se obrátily na policii. Stěžují si však, že jednotlivé případy vyhrožování vyšetřuje zvlášť, a pachatelé proto dostávají jen mírné tresty. Prakticky jsou tak stále na svobodě, zatímco sestry upadají do dluhů kvůli zničené úrodě.
„Někdo za námi dokonce přišel s tím, ať své stížnosti stáhneme a neděláme si to ještě horší,“ vypráví jedna ze sicilských zitelle. To by však sestry nikdy neudělaly. „Srazili nás na kolena, ale nezlomili nás,“ říká odhodlaně Irene.
