Guterres výsledky okomentoval slovy, že Řecko a Turecko propásly velkou šanci na překonání historických rozporů. „S velkou lítostí vám oznamuji, že navzdory velké snaze a nasazení všech delegací a různých stran...byla konference o Kypru ukončena bez uzavření dohody,“ prohlásil šéf OSN.
Ten se ve čtvrtek v Ženevě pokusil přimět řeckého prezidenta Kypru Nikose Anastasiadise a lídra mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky Mustafu Akinciho ke kompromisům. Jednání se zúčastnili i zástupci Británie, Řecka a Turecka, které byly takzvanými ručitelskými státy.
Podle diplomatů se hlavní překážkou stalo stažení více než 35 000 vojáků, které Turecko drží na severní třetině ostrova a jejichž odchod chtěli Řekové. Řekové naopak podle diplomatických zdrojů dávali najevo ochotu ke kompromisu v tureckém požadavku rotujícího prezidentství ostrova, avšak to k dohodě nestačilo.
Turecké jednotky jsou na severu Kypru od invaze z července 1974. Ankara je tam poslala v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku. Jižní část ostrova je nyní členským státem EU, zatímco severní republiku uznává jen Turecko.
Po druhé hodině ráno Guterres, pro něhož byla kyperská otázka jednou z priorit po letošním nástupu do funkce, vyhlásil konec rozhovorů. „To neznamená, že nemohou vzniknout další iniciativy k vyřešení kyperského problému,“ řekl s odkazem na řadu jednání z minulosti. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu přitom minulý týden pohrozil, že současná jednání jsou poslední šancí pro sjednocení ostrova.
