Egyptská inflace dosáhla v lednu úrovně třiceti procent a oproti předchozímu měsíci vzrostla o pět procent. Podle agentury AP nelichotivou ekonomickou situace způsobil nestabilní kurz egyptské libry a škrty dotací pohonných hmot, které schválil prezident Abdal Fattáh Sísí v listopadu loňského roku.
Tento krok byl součástí balíčku reforem, které mají Egyptu umožnit splácení půjčky od Mezinárodního měnového fondu ve výši 12 miliard dolarů. Splácením chce vláda přesvědčit investory o ekonomické stabilitě země. Propad kurzu měny však až dvojnásobně zdražil importované zboží.
Číňané zaplatí pro Egypt novou metropoli. Káhiru má zastínit za pět let |
Obyčejní Egypťané se k veřejným projevům nespokojenosti příliš nemají. Režim totiž opozici a kritiku příliš netrpí. „Lidé si teď kupují polovinu toho, co si kupovali dříve, protože je všechno drahé,“ tvrdí řezník Hassan, který si nepřál uvést své příjmení ve strachu z případného postihu. Největší cenový skok je patrný u jídla a pití. Podle statistik nyní toto zboží stojí až o čtyřicet procent více. Některé druhy masa dokonce zdražily až o padesát procent.
Prostor pro větší ekonomické reformy však v Egyptě není. Ekonomika se stále vzpamatovává z otřesu Arabského jara v roce 2011, kdy byl svržen tehdejší egyptský prezident Husní Mubarak. Investice a spoléhání na turismus přehlušily teroristické útoky a politická nestabilita. Umělé udržování hodnoty egyptské libry postupem let vyčerpalo velkou část zahraničních finančních rezerv.
Ekonomové předpovídají zlepšení
Situace se však podle ekonomů začíná zlepšovat. Investoři lákají na koupi státních dluhopisů, měna pomalu nabírá na síle. Lidé se více spoléhají na místní zdroje. I Mezinárodní měnový fond předpovídá, že v průběhu roku se ekonomická situace a zejména inflace v Egyptě zlepší.
Mnozí výše postavení Egypťané tvrdé ekonomické reformy vítají. Lékař Chálí Abdú tvrdí, že to byl ze strany prezidenta chytrý krok. „Nevadí nám, že si nemůžeme dopřávat dovážené produkty jako oříšky a další věci. Nemluvíme tady o základních potravinách,“ vysvětluje.
Novým Suezským kanálem propluly první lodě. Egypt čeká na miliardy |
Pro chudší část obyvatelstva je však situace o poznání horší. Bezmála jedna třetina z 92 milionů Egypťanů žije pod hranicích chudoby. OSN tuto hranici stanovuje jako výdělek v přepočtu 48 korun na den. „Manuálně pracující mají výrazně méně prostoru pro utahování opasků, protože už nyní většina jejich výdělku padne na jídlo,“ tvrdí Timothy Kaldas z Tahrir Institute for Middle East Policy.
Velkým problémem jsou také léky. Některé z nich už lidé v lékárnách nenajdou. Suroviny pro jejich výrobu totiž kvůli inflaci zdražily a farmaceutickým společnostem se nyní jejich výroba nevyplatí. Ceny léků v Egyptě jsou totiž podobně jako jinde regulovány státem a prodejci je tak nemohou zvednout v reakci na zvýšené náklady.
Tvrdá ruka prezidenta
Egyptská vláda však doufá, že rostoucí nespokojenost veřejnosti se jí podaří krotit tak dlouho, než se země ekonomicky nevzpamatuje. Prezident v jednom z mnoha projevů vyzval k trpělivosti. Nevyloučil zároveň, že přijdou další vládní opatření.
Počet turistů v Egyptě neustále klesá, chybí peníze na ochranu památek |
Sísího vojenský režim drží nad Egyptem vládu pevné ruky. Po převzetí moci se zaměřil na Muslimské bratrstvo i sekulární aktivisty. Ve vězení skončily tisíce lidí. Organizovaná opozice v Egyptě v současnosti v podstatě neexistuje. Provládní média démonizují disidenty a velí k patriotismu.
Spíše tichý protest proti současnému postupu vlády však může být podle Kaldase dán i něčím jiným. Připomíná, že egyptskému lidu se při povstáních podařilo svrhnout dvě vlády ve vidině lepšího života a společenských změn. Zlepšení však nepřišlo. „Pravděpodobnost, že Egypťané vidí další povstání jako východisko ze současné situace, je podle mě mizivá,“ myslí si Kaldas.
Od Násira do současnosti. Komplikovaný vývoj v Egyptě ve 20. století:
